Reklama

Maleř a Maleř: Budova Krajského úřadu Pardubického kraje

26.4.2011

Projekt přestavby objektu bývalé reálky na budovu krajského úřadu včetně úprav přilehlého Komenského náměstí byl vypracován na základě návrhu oceněného 1. cenou ve veřejné architektonické soutěži České komory architektů z roku 2006.

Název stavby: Budova Krajského úřadu Pardubického kraje
Adresa: Komenského náměstí č.p. 120
Investor stavby: Krajský úřad Pardubického kraje
Autoři návrhu: Pavel Maleř, Petr Maleř
Generální projektant: Architektonická kancelář Ing. arch. Pavel Maleř, CSc.
Realizace: 2008-2010

Budova bývalé reálky v Pardubicích na Komenského náměstí byla postavena podle projektu významného architekta Františka Schmoranzev roce 1865. Svému původnímu školnímu účelu přestala sloužit před více než deseti lety. Celkovou koncepci dispozičního řešení bylo zapotřebí uvést do souladu s novým provozním využitím významné administrativně - správní budovy územního celku Pardubického kraje.

V průběhu historického vývoje došlo v souvislosti s nárůstem dopravní zátěže přilehlé ulice Jahnovy k nezbytnému rozšíření jejího profilu - nároží budovy reálky se dostalo do bezprostřední blízkosti komunikace a v tomto úseku již nebylo možno vést chodník.

Budova byla v poměrně špatném technickém stavu, navíc esteticky znehodnocená dodatečnými přístavbami. V souvislosti s potřebou realizace chodníku převládl jak ve vedení města tak u odborné veřejnosti názor, že by budova měla být zbourána a nahrazena novou výstavbou. V této době sehrál pozitivní úlohu Muzejní spolek Pardubice, ve spolupráci s vedením krajského úřadu, který zastával názor, že by bylo vhodné pokusit se historickou budovu zachránit.

V době, která byla charakterizována střetem těchto dvou protikladných názorů, bylo rozhodnuto o vypsání veřejné anonymí architektonické soutěže Českou komorou architektů, která měla posoudit, zda má smysl budovu rekonstruovat. Návrh, který v soutěži zvítězil, a podle kterého byla provedena realizace, vyšel z historické podstaty místa samého a z historických událostí, které se podivnou shodou okolností prakticky opakovaly:

Zásluhou architekta Františka Schmoranze - autora reálky - zůstala městu Pardubice zachována jeho nejvýznamnější dominanta - Zelená brána. Obdodbně jako bylo v naší době uvažováno o odstranění budovy reálky, která byla dle oficielního názoru v nevyhovujícím stavu a závadou v urbanismu města, v době Františka Schmoranze rozhodlo tehdejší vedení města o odstranění Zelené brány, která byla dle oficielního názoru v nevyhovujícím stavu a závadou v urbanismu města. Byla to zásluha Františka Schmoranze, že na základě jeho žádosti do Vídně nebylo povoleno Zelenou bránu v Pardubicích zbourat. Zachování budovy bývalé reálky v Pardubicích je tedy nejenom věcí zachování hodnotné budovy v centru města, ale současně také poctou a poděkováním původnímu autorovi Františku Schmoranzovi.

Realizace objektu není rekonstrukcí, ale určitou symbiózou historie a současnosti. Z původního objektu byly odstraněny nejenom dodatečné přístavby, ale i původní vnitřní nevyhovující konstrukce. Bylo vytvořeno nové provozní schéma, které je v souladu s původní výrazně symetrickou koncepcí, ale současně odpovídá provozním požadavkům správní budovy velkého územního celku. Vnitřní členění provozu objektu bylo navrženo v souladu s původní hmotovým pojetím budovy jako celku. V ose - v těžišti budovy - je umístěn vertikální komunikační uzel, který vytváří v jednotlivých podlažích prostor centrálního "náměstí" doplněného konferenčními a jednacími místnostmi. Z tohoto centrálního prostoru vedou do jednotlivých křídel boční chodby - "ulice" - zakončené prostorem menšího "náměstíčka." Touto hierarchií prostorů bylo vytvořeno jednoduché přehledné orientační schema provozu uvnitř budovy a schema pro uspořádání jednotlivých odborů krajského úřadu v jednotlivých křídlech.

Objekt se nachází ve významné poloze v centru Pardubic a umožňuje pohledy na nejvýznamnější dodminanty města. V nejatraktivnějších nárožních polohách byly umístěny kanceláře vedoucích odborů. Z jednoho nároží je výhled na divadlo, z druhého na řeku Chrudimku a přilehlý park, ze třetího na hrad Kunětická hora, ze čtvrtého na pardubický zámek a na Zelenou bránu (která díky původnímu autorovi tohoto objektu zůstala v Pardubicích zachována).

V přízemí jsou reprezentační a shromažďovací původní klenuté prostory a v samostatné provozně oddělené části provoz pro veřejnost - Czech-Point.

Fasádní dekor budovy byl obnoven dle původní dobové dokumentace, z hlediska exteriéru však přibyly dva nové výrazné soudobé prvky. Prvním je průběžné pásové okno v úrovni nejvyššího podlaží, které objekt opticky odlehčilo a umožnilo podstatné zvýšení kapacity a ekonomie provozu.
Druhým nově vytvořeným výrazným prvkem je realizace širokého průchodu pod spojovacím článkem u jižního křídla budovy. Průchod v této poloze a této velikosti vyřešil současně několik zásadních problémů:

1. Skončily úvahy o tom, že budovu reálky je nutno zbourat z důvodu, že podél komunikace je třeba udělat chodník.
2. Průchodem je vyřešen hlavní a současně bezbariérový vstup do obou částí budovy, který je navíc ideálně chráněn před povětrností, sněhem a deštěm.
3. Průchod vytvořil nový urbanistický prvek ve struktuře města - došlo k prostorovému propojení dvou náměstí - Komenského náměstí jako centrálního prostoru a prostoru "Na třísle" (obdoba vzdáleně srovnatelná s propojením prostorů na Pražském hradě).

V průběhu výstavby došlo ke značnému snížení nákladů stavby s následkem úprav uvnitř budovy - nebyla realizována původní koncepce prosvětlení a proslunění budovy jejím středem - vyprojektovaný centrální otvor ve stropech jednotlivých podlaží byl zabetonován a realizováno nebylo ani horní prosvětlení bočních křídel, které mělo zajistit proslunění prostor při pohybu slunce v průběhu celého dne.
Z původně navrženého tvarového řešení stropů zůstala pouze část, a to v průchodu budovou, byly vypuštěny voskované omítky vertikálního komunikačního jádra a klenutých prostor, kamenná dlažba byla nahrazena keramickou. Dominantní prosklená stěna z prostoru vstupní haly do reprezentačních klenutých prostor v přízemí byla vypuštěna a otvor zazděn, atd.
Přestože byly v souvislosti se snížením nákladů provedeny zásahy do původně navržené koncepce interiéru budovy, exteriéry jsou provedeny prakticky beze změny podle původního návrhu. Podstatné je, že se objekt podařilo zachránit a případné další úpravy je možno provést v dalších generacích.

Záměrem přestavby bylo vytvořit budovu, která bude odpovídat potřebám současnosti, ale současně bude mít také duši - bude odrazem historie právě tohoto místa - nebude to jenom budova, ale také příběh.


 

Katalog produktů

Komentáře ke článku

Zobrazit vše Zobrazit vybrané Vložit příspěvek



Přihlášení
Nastavit jako výchozí

DŮM A BYT

Rozkládací křesla pro vaše pohodlí

MODERNÍ BYT

Nové vydání časopisu Moderní byt je na stáncích!

MŮJ DŮM

Zvítězili jsme v soutěži Časopis roku 2013!

IMATERIÁLY

Workshop Office is dead! Long live new office?

 

Redakční systém WebRedakce
NETservis s.r.o. © 2014

© Business Media, s. r. o., 2007–2010
Mapa webu   XML Sitemap  RSS kanál