Nádraží Žižkov čeká na své využití, Praha 3 vypíše soutěž

Nádraží Žižkov čeká na své využití, Praha 3 vypíše soutěž

(17. 2. 2016) Podle dlouholetých plánů má z nádraží vzniknout kulturní centrum a sídlo některých kulturních institucí.

 
 
 
 

Nádraží Žižkov čeká na své využití, Praha 3 vypíše soutěž

(ČTK) - Nákladové nádraží Žižkov, jedna z nejlépe dochovaných funkcionalistických průmyslových budov v Praze, čeká 14 let po ukončení provozu a tři roky po prohlášení za kulturní památku na své nové využití. Praha 3 plánuje brzy na budoucí podobu a využití areálu vypsat architektonickou soutěž, tamní zastupitelé její přípravu projednali v úterý. Na programu jednání byla také petice obyvatel proti kritizované zástavbě Parukářky. Podle aktuálního projektu má u zeleného vrchu v areálu bývalých studií a zázemí Českého rozhlasu vyrůst osmipodlažní budova. Podle starostky Vladislavy Hujové (TOP 09) investor po řadě vyjednávání projekt zmenšil. A rada mu na základě rozhodnutí výboru pro územní rozvoj dala v lednu zelenou. Opozice bude i tak navrhovat zmenšení domu na výškovou úroveň Parukářky. Kritizovaná stavba v areálu bývalých studií a zázemí Českého rozhlasu u Parukářky měla mít původně dvanáct pater, později developer po jednáních snížil počet na osm. Opozice bude navrhovat zmenšení domu na výškovou úroveň Parukářky, protože novostavba prý nevratně naruší horizont zeleného vrchu. Lidé podepisují proti zástavbě petici, byla také tématem místního referenda v roce 2014, účast byla ale příliš nízká a hlasování tak není pro radnici závazné.

Podle dlouholetých plánů má z nádraží vzniknout kulturní centrum a sídlo některých kulturních institucí. Před dvěma týdny takové plány schválila vláda.

Od zprovoznění nádraží uplyne 1. března 80 let. Velkokapacitní koncové nádraží sloužilo rychlé překládce zboží a zároveň k jeho skladování. Budovy nádraží vyprojektovali Karel Caivas a Vladimír Weiss. Plný provoz nádraží byl ukončen v roce 2002.

České dráhy prodaly čtyři hektary pozemku konsorciu firem Discovery Group a Grainger Trust, které poté získaly dalších osm hektarů. V roce 2007 založily České dráhy s developerskou firmou Sekyra Group společnost Žižkov Station Development, která měla podle dohody na 16 hektarech nádraží postavit bytový a administrativní komplex. Plán obsahoval variantu jak se zachováním budov bývalého nádraží, tak s jejich zbouráním. Praha 3 podporovala až do léta 2012 druhou variantu. Dlouho se také uvažovalo o prodloužení Olšanské ulice. Proti radikálně přestavbě protestovali nejen památkáři, ale i místní občanská sdružení.

Státní instituce i občanské iniciativy usilovaly o památkovou ochranu budovy nádraží, což v této souvislosti znamená především její ochranu před demolicí. Stát jim vyhověl po mnoha letech v roce 2013. Při posuzování případné památkové ochrany rozměrné budovy se řešilo její příští využití. Vznikl tehdy nápad využít objekt pro několik státních kulturních institucí v čele s Národním filmovým archivem (NFA), který hledá nové sídlo v širším centru Prahy.

Úvahy se dostaly i do materiálu Státní kulturní politika na léta 2015 až 2020. Pro vybudování sídla NFA už jsou připravené i peníze. Dokument zmiňuje také možné vybudování společné expozice kamenosochařství Národního muzea a Hlavního města Prahy v areálu nádraží. NFA chce společně se Státním fondem kinematografie do čelní administrativní budovy nádraží umístit své studovny, knihovny a výstavní sály. V čelní budově by mělo být i archivní kino Ponrepo. Vyšší podlaží budovy pak mají sloužit jako odborná pracoviště a administrativní zázemí. Filmy se na nádraží uchovávat nebudou, ty zůstanou v nových depozitářích mimo Prahu.

Areál nádraží ale nemá jediného vlastníka. V blízkosti památkově chráněné budovy chce společnost Discovery Group stavět administrativní a nákupní centrum. Projekt má povolení pražských památkářů, ale ministerstvo kultury se nyní zabývá tím, zda jeho podoba není v rozporu se zájmy památkové péče, tedy zda by především neovlivnila horizont Pražské památkové rezervace.

Nákladové nádraží Žižkov zásobovalo Prahu potravinami a uhlím 
(ČTK) - Nákladové nádraží Žižkov sloužilo dlouhá desetiletí především k zásobování Prahy potravinami (proto bylo vybaveno i chladírnami) či uhlím. Využívalo se ale též na vývoz zboží z Prahy. Nákladové nádraží je významnou pražskou funkcionalistickou stavbou a provozní organizací do jednoho architektonicko-technického celku představuje patrně světový unikát. Na koncovém nádraží byl zahájen provoz 1. března 1936 a ukončen v roce 2002. Dnes bude jednat o budoucnosti nádraží mimořádné zastupitelstvo Prahy 3.

Kolem osudu funkcionalistické budovy nádraží se od té doby vedou bouřlivé diskuse. Hlavní objekty nádraží byly prohlášeny kulturními památkami definitivně v roce 2012 s účinností od března 2013. Zástupci majitele, developera a radnice podepsali v roce 2014 memorandum, v němž se dohodli na budoucím kulturním využití památkově chráněného objektu. Společnost Žižkov Station Development, která vznikla spojením Českých drah a firmy Sekyra Group, plánuje v blízkosti nádraží výstavbu.

Úvahy o vzniku nákladového nádraží v Praze byly již před rokem 1920. Obdobné stavby vznikaly na začátku 20. století i v jiných evropských městech, například Drážďanech, Mnichově, Frankfurtu či Miláně. Nákladové nádraží mělo zejména odlehčit osobním nádražím. Pro skladování a překlad zboží se využívala hlavně nádraží ve Vršovicích a dnešní Hlavní nádraží.

V roce 1919 nabídla rada Královských Vinohrad pro stavbu nákladového nádraží prostory na místě dnešní Vinohradské nemocnice. Proti tomu se ale vzedmula velká vlna odporu, proto se město přiklonilo ke konkurenčnímu návrhu sousedního Žižkova. Komise pro stavbu nákladového nádraží se sešla v únoru 1922. Pozemky ležely na olšanské pláni na území Červeného dvora, usedlosti Direktorka a dvorce Vápenka.

Projekt nádraží vypracoval v roce 1927 vrchní technický rada Státních drah Miroslav Chlumecký, který zároveň navrhl také originální provozní schéma nádraží. Budovy nádraží vyprojektovali během roku 1930 ve společné kanceláři Karel Caivas a Vladimír Weiss. Stavba nádraží byla zahájena 27. srpna 1928, se stavbou skladišť a ramp se začalo v roce 1931, o tři roky později přišla na řadu správní budova. Veřejnosti bylo nádraží představeno 27. října 1935, pravidelný provoz byl zahájen 1. března 1936. Náklady na výstavbu byly kolem 100 milionů korun.

Skladiště tvořila dvě křídla se dvěma patry a dvěma suterény, jejichž železobetonový skelet skladišť měl hřibové stropy, projektované na nosnost 2000 kg/m2, přízemí bylo lemováno zastřešenými vnitřními vagónovými a vnějšími automobilovými rampami. Křídla byla složena ze 44 metrů dlouhých modulů o sedmi polích ve třech (severní) a čtyřech (jižní) traktech, spojených půlpoli s vloženými prosklenými schodišti.

Státní dráha manipulovala zboží z vagonů, přistaveným ke vnitřním rampám, skrze přízemí skladišť na rampy vnější. Soukromým dopravcům sloužila krytá rampa uprostřed kolejiště a jejích deset ocelových výtahových věží, spojených lávkami s horními dvěma podlažími obou křídel skladišť, která byla pronajímána, stejně jako suterény. Obsluhovaly je výtahy v půlpolích, navazujících na příčné tunely pod budovami i kolejištěm a ústícími při jižním okraji pozemku.

Správní budova, dvoupatrový pěti- až šestitrakt, byla orientovaná kolmo na provozní křídla a souběžně s nově vytýčenou ulicí Jana Želivského. Areál doplňují dvě vrátnice před hlavní budovou, za jižní z nich se nachází samostatně stojící vodárna.

Postupně ale začal význam nádraží klesat, zejména s ohledem na vzrůstající význam automobilové přepravy. Od roku 1966 areál sloužil už jen jako překladiště uhlí, dráhy zde ukončily provoz v roce 2002.

Nákladové nádraží Žižkov
Wikipedie: Nákladové nádraží Žižkov

Komentáře ke článku

 
 
 
 

Registrace k zasílání newsletteru

Stavbaweb.cz informuje o novinkách v oboru architektury a stavebnictví, představuje zajímavé objekty, projekty a materiály. Prostřednictvím tohoto formuláře se můžete přihlásit k odebírání denního newsletteru, a dostávat tak pravidelné informace přímo do své e-mailové schránky.

*Povinné položky
Vaše registrační údaje nebudou poskytovány třetím stranám a budou chráněny. Svou registraci můžete kdykoliv zrušit zde nebo prostřednictvím odkazu v zápatí každého newsletteru.
 
 
 
© 2007–2016 Business Media CZ, s. r. o.