Partnerství veřejného a soukromého kapitálu v ČR příliš nefunguje

Partnerství veřejného a soukromého kapitálu v ČR příliš nefunguje

(20. 1. 2016) Principem PPP je že místo státu či samosprávy stavbu či komunikaci postaví a financuje soukromý investor.

 
 
 
 

Partnerství veřejného a soukromého kapitálu v ČR příliš nefunguje

(ČTK) - Výběr informací o projektech partnerství veřejného a soukromého kapitálu (PPP) v České republice (vláda dne 13. ledna schválila, že tuto metodu použije při dostavbě dálnice D4):

- Projekty partnerství veřejného a soukromého kapitálu se zatím v České republice zatím příliš neprosadily, přestože se o nich mluví již od druhé poloviny 90. let. Jejich základní princip je přitom jednoduchý - místo státu či samosprávy stavbu či komunikaci postaví a také financuje soukromý investor, který následně dostává z veřejných peněz po předem domluvenou dobu peníze (i za to, že projekt následně provozuje).

- V České republice se o PPP nejčastěji uvažovalo v souvislosti s dopravními stavbami, nejnověji se jedná o dálnice D4 (na jihu Čech) a D7 (z Prahy na Chomutov). Tento typ spolupráce veřejné sféry a soukromého kapitálu se ale může týkat také dalších oborů, například výstavby nemocnic, soudů či dalších úředních budov, věznic, vysokoškolských komplexů nebo vodárenských zařízení.

- Asi nejznámějším projektem, kdy se vážně uvažovalo o spojení státu se soukromníky, je výstavba dálnice D47, kterou v roce 2001 vláda Miloše Zemana zadala izraelskému konsorciu Housing&Construction CZ. Za vybudování zhruba 80 kilometrů dlouhého úseku z Lipníku nad Bečvou do Ostravy měl stát zaplatit během 30 let 125 miliard korun (bez započtení inflace). Zakázku v březnu 2003 vypověděl kabinet Vladimíra Špidly, mimo jiné kvůli vysoké ceně. Firma pak získala jako kompenzaci 620 milionů korun.

- O využití projektů partnerství veřejného a soukromého kapitálu uvažovaly i další vlády - jak kabinet Jiřího Paroubka (ČSSD), tak sestavy vedené premiéry ODS Mirkem Topolánkem a Petrem Nečasem. Hovořily zejména o výstavbě dálnic, například hradecké D11 nebo současné D35 ze severních Čech přes Hradec Králové na střední Moravu. Vždy ale zůstalo jen u plánů, za analýzy a poradenské služby ale byly vydány desítky milionů korun.

- Vlády se přitom nechystaly vybudovat formou PPP jen dopravní stavby, po roce 2005 se uvažovalo se také o výstavbě krajského justičního areálu v Ústí nad Labem nebo věznice v Rapoticích u Brna. Ani jeden z projektů se ale neuskutečnil, podobně jako dostavba areálu Ústřední vojenské nemocnice v Praze. Projekt za 1,3 miliardy korun v roce 2010 schválil úřednický kabinet Jana Fischera, o rok později byl ale zrušen (stát to stálo 170 milionů korun).

- Za dosud největším dokončeným PPP projektem z posledních let tak není vláda, ale krajské město Plzeň, které si objednalo výstavbu a provozování nového autobusového a trolejbusového depa, které bylo otevřeno v létě 2014. Třicetiletý kontrakt za téměř 12 miliard korun ale například zpráva Bezpečnostní informační služby označila za příklad problematického projektu, který umožňuje vyvádět peníze z veřejných rozpočtů.

- Formou partnerství veřejného a soukromého kapitálu se v ČR v uplynulých letech také stavěly a opravovaly vodohospodářské stavby, výše kontraktů dosáhla téměř 50 miliard korun. Jako PPP projekt vznikl například i český pavilon pro loňskou světovou výstavu Expo v italském Miláně.

Komentáře ke článku

 
 
 
 

Registrace k zasílání newsletteru

Stavbaweb.cz informuje o novinkách v oboru architektury a stavebnictví, představuje zajímavé objekty, projekty a materiály. Prostřednictvím tohoto formuláře se můžete přihlásit k odebírání denního newsletteru, a dostávat tak pravidelné informace přímo do své e-mailové schránky.

*Povinné položky
Vaše registrační údaje nebudou poskytovány třetím stranám a budou chráněny. Svou registraci můžete kdykoliv zrušit zde nebo prostřednictvím odkazu v zápatí každého newsletteru.
 
 
 
© 2007–2016 Business Media CZ, s. r. o.