Radnice v Benešově

Radnice v Benešově

 
 
 
 

Radnice v Benešově

Fotogalerie ke článku (8)

1 NP

1 NP

2 NP

2 NP

PP

PP

Řez

Řez
Celá fotogalerie (8)

Tento projekt byl publikován v rámci tématu "Domy po letech"

Radnice v Benešově
Adresa: Masarykovo náměstí 100, Benešov
Investor: MÚ Benešov
Autor: Josef Pleskot, Radek Lampa, Vladimír Krajíc, Jana Vodičková
Dodavatel: Jan Kuželka, Obnova staveb
Realizace: 1993-1995
Foto: Jan Malý

SE STAROSTOU BENEŠOVA PETREM KOUBOU
Radnice v Benešově byla projektována podle návrhu AP atelieru a stavěna za starosty Mojmíra Chromého (starostou 1990 - leden 2005). Po jeho smrti v lednu 2005 se stal starostou města Petr Kouba, dříve zástupce starosty (2002-leden 2005). Kouba pracuje na radnici od roku 1995, téměř od počátku uvedení budovy do provozu. S budovou jsou v Benešově zaměstnanci radnice spokojeni.

Na konci roku 2002 byl zrušen benešovský okresní úřad a část jeho zaměstnanců byla převedena na úřad města. Radnice se tak naráz rozrostla z 60 zaměstnanců na 152, kteří byli dislokováni do čtyř budov. 32 zaměstnanců státní sociální podpory bylo později převedeno do působnosti státu a počet pracovníků radnice se tak ustálil na 120. Rada dospěla k názoru, že by vystačili s pouhými dvěma budovami, pokud by se do podkroví hlavní budovy vestavělo ještě jedno patro. V roce 2004 vznikla studie a přístavba byla provedena. Půdní vestavbu projektoval pan architekt Hlavnička z Benešova. Josef Pleskot neměl čas, ale viděl a schvaloval základní plány. "Vestavba byla složitá," říká starosta Petr Kouba, "a samozřejmě jsme ji konzultovali s panem architektem Pleskotem. Ten měl některé požadavky, které, abych pravdu řekl, nás stály asi 1,5 milionu." (Rozuměj: navíc). Na radnici si představovali místnosti v podkroví s běžnými střešními okny. Architekt Pleskot trval na tom, že do střechy musí být osazen souvislý okenní pás. "Přistoupili jsme na to," pokračuje starosta, "ale projektant řekl, že jakmile to bude souvislý pás skla, kde některé části nejdou otevírat, bude v kancelářích velké teplo (jsou otočené na jih), a proto se musí instalovat klimatizace. Tak jsme dali klimatizaci, a potom přišli s tím, že pokud se na okna nedají slunolamy, klimatizaci to ztrhá. Dali jsme slunolamy, a tím se zabilo všechno." Slunolamy jsou pevné, nepohyblivé, takže když je zatažená obloha, musí se celý den svítit. Když napadne sníh, jako například letos, jsou podkrovní kanceláře jakoby "bez oken", dokud sníh neroztaje. Když slunce svítí, vrhá do místnosti pruhy jasného světla. Druhou velkou nepříjemností je pro uživatele fakt, že vnější plochu skel oken nelze vůbec mýt, protože není, jak se k nim přes pevné slunolamy dostat, a přitom se skla zapráší. Architekt Pleskot prý trval na tom, aby se slunolamy instalovaly i na severní stranu, což se stalo, ale starosta to považuje za zbytečné. Při pohledu zvenku není takřka vidět, že v půdě jsou místnosti, protože okna jsou zakrytá pevnými tmavými slunolamy. Černá střecha zůstala jednolitá.

Co se týče funkčnosti, žádný další význačný nedostatek budova nemá, míní starosta. Po dokončení stavby se objevily problémy s vlhkostí starého zdiva, která každý rok vzlínala do určité výšky a ničila fasádu v exteriéru průjezdu a do náměstí. Po sanaci rozložené do dvou let nákladem asi 600 000 každý rok se situace hodně zlepšila. Recepce ve vestibulu radnice v přízemí byla už dvakrát změněna, podle toho, kolik tam pracovalo lidí a čemu sloužila. Nejprve musela být zvětšena a pak zase zmenšena. Ale to je běžný život. Podle Petra Kouby budovu obdivuje každý, kdo do ní přijde. "Byl tu americký velvyslanec a obdivoval se architektuře budovy, byl tu ministr Martínek, který najednou během jednání řekl, že by chtěl být proveden budovou, protože tak krásnou radnici ještě neviděl. Byli tu nějací Japonci, kteří rozumějí architektuře a dostali typ, že tohle by si mohli prohlédnout," uvádí starosta namátkou některé z důkazů věhlasu architektury benešovské radnice. Této hodnoty jsou si v Benešově vědomi.

S ARCHITEKTEM JOSEFEM PLESKOTEM
Jste ještě v kontaktu s domem a sledujete ho?
Pleskot: Klient ctí, že jsme autory, ale neřídí se dogmaticky našimi radami. Ten dům už má svůj život, takže městský úřad si běžné úpravy dělá sám. Když je potřeba udělat nějakou větší úpravu, udělají ji. Například na půdě byla vytvořena rezerva, kde by se mohly rozvinout kanceláře, kdyby úřad narostl. Radnice se na nás opravdu obrátila - ještě starosta Mojmír Chromý, který byl u stavby od počátku -, jestli bychom nechtěli půdní vestavbu projektovat. My jsme však vůbec neměli čas a domluvili jsme se s místním inženýrem Jaroslavem Hlavničkou, velmi dobrým projektantem, že projekt udělá. S námi to konzultovali. Ne, že bych byl úplně se vším spokojený, jak to dopadlo, ale intervence do fasády jsme si ohlídali. Prostě, dům už má svůj život.
S čím jsi nebyl spokojený?
Pleskot: Nebyl jsem spokojen s vícero detaily, ale já snadno odpouštím. Do domů se totiž mimoděk časem vloudí taková běžná kultura, často až podprůměrná a asi to tak musí být. Například: zadali jsme, aby stavební firma udělala dveře podle stávajících, oni to však podle toho stejně neudělali. Už se nechtěli pouštět do exaktních detailů, které je zlobí. Tak se jich vyvarují a udělají např. oblíbené fazetky. A to byl jeden z problémů. Takto si přizpůsobili detaily a řekli, že "je to stejné". Namítal jsem, že to není stejné a že je to přece vidět. A na to oni zase, že se ty původní zárubně "hly".... To je normální, že se hnou. Ale oni tomu chtějí předejít, a tak už to "hnou" předem. Jde o princip detailování, který nemám rád. Mám raději, když s tím "hne" až život, až fyzika stavby, až dřevo seschne a objeví se škvíra, přirozený proces stárnutí. Je to ovšem velmi jemná hra, na jejíž pravidla nechtějí vždy všichni přistoupit.
Na radnici si hodně stěžovali na střešní okna a jejich zastínění.
Pleskot: Trvali jsme na tom, aby okna byla v celém pásu. Střecha má malý spád, střešní okna nejsou optimálním řešením. Nechtěli jsme vikýře - a to už nesouvisí s provozem. Každá budova podle mě má díl povinnosti směrem do vnějšího prostoru a díl povinnosti směrem dovnitř. U radnice mi přišlo ze zásady důležité, aby zodpovědnější byla směrem k náměstí. Proto jsme nechtěli vikýře, další útvary na střeše, protože by budova vzhledem k veřejnému prostoru, k náměstí, opravdu ztratila strašně moc na své vážnosti. Proto jsem požadoval dlouhé pásy oken se slunolamy, aby zásah byl pro střechu co nejmenší. To s sebou pochopitelně neslo negativa směrem dovnitř.
Ty jsi vybíral typ slunolamů?
Pleskot: Úlohu hrály peníze. Nic jiného než pevně nastavitelné žaluzie nepřipadaly v úvahu, i když víme, že mají velmi omezenou schopnost stínit. Dokonce ani na pevné slunolamy nebyly peníze, dodaly se až s ročním zpožděním. O pohyblivých vůbec nebylo možné uvažovat, nehledě na to, že pohyblivé slunolamy potřebují mechanismus na ovládání a jiné konstrukce, a zase by to pro střechu nedopadlo dobře.
Důvod k osazení slunolamů byl hlavně kvůli vnitřnímu prostředí, anebo
kvůli vnějšímu?

Pleskot: Obojí. Samozřejmě, že jižní fasáda potřebuje nějaké stínění. Jestli slunolamy dobře naklopili, jestli je dobře situovali vůči jižnímu slunci, to já nevím, protože tu roli už jsem nehrál.
Je pravda, že když jsme se dívali na radnici z náměstí, okna tam vůbec
neruší.
Pleskot: To bylo prioritní - homogenizace střechy. Za druhé, když už v podkroví musely kanceláře vznikat, a ony se neobešly bez chlazení, tak žaluzie jsou moc důležité kvůli úspoře energie. To, že jsou pevné, s sebou nese hodně omezení, ale proto jsou vnitřní rolety, aby odstraňovaly kontrasty, pruhy. A zase: jejich kvalita je mizerná, kdyby byly kvalitní, byl by problém mnohem menší.
Změnil se nějak jinak dům od doby, kdy byl postaven?
Pleskot: Už hned po kolaudaci si do radnice nechali udělat zádveří takovým způsobem, že jsem byl dost rozzlobený, protože hodně pokazilo vstupní halu. To opravdu uniklo. Bylo to těsně po realizaci, možná se báli, že bychom zádveří udělali moc drahé...., tak ho zadali místním truhlářůmâ?¦ Nu, ale je to opět součást pronikání banality a pragmatizmu do života domů.
Jak se projevuje stárnutí domu?
Pleskot: Myslím, že v případě benešovské radnice se projevuje dobře. U většiny budov je velkým problémem přechodové období, že po nějaké době od realizace nejsou ještě dost špinavé, ne dost patinované a nevypadají dobře. Když pak zpatinují dostatečně, už nikomu nepřijde, že by něco bylo v nepořádku. Připadá mi, že domy mají svá období jako lidé. Na začátku - ve stavu zrození a čerstvé mladosti jsou krásné. To se obvykle fotí. Pak nastává období normálnosti, zařazení do davu. Některý jej přečká dobře, jiný hůř. Nakonec, když dospívá ke krásné "ruině", tak je vše v pořádku, to je jako kmetský věk. Dům by měl mít schopnost stát se krásnou ruinou. Ale nemyslím, že by se radnice měla stát krásnou ruinou předčasně.
V Benešově byly problémy s vlhnutím zdiva. Byly už před rekonstrukcí?
Pleskot: To je staré zdivo, sanační úprava se dělala, ale to nestačí. Ale - co stačí?
Jak hodnotíš ten dům dneska. Co pro tebe znamená?
Pleskot: Radnice v Benešově je pořád skvělou vzpomínkou a, řekl bych, závěrem mého období až tradicionalistických úvah o domech a městech. Myslím, že byla významná. Benešovská radnice byla možná první radnice, která se u nás stavěla po roce 1989. U zadání byl primární pohled vážnosti demokracie, který člověka motivoval. Vždycky jsme si říkali, že tenhle dům by neměl podléhat módě, že by měl trvat, být stabilní, ani přehnaně avantgardní, ani příliš konzervativní, všechno jakoby mezi. Dodnes se mi zdá, že to stále funguje. Radnice byla pro mě asi významným milníkem a rád na ni vzpomínám, ale myslím si, že tím největším milníkem nebyla.
Těmi byly spíš vila ve Vraném, tunel pod Prašným mostem a v současnosti Obchodní banka. Tyto tři úlohy pro mě znamenaly vstup do tak neznámých vod, že jsem se musel vždycky úplně znova orientovat v oboru.

BENEŠOV
ROSTISLAV ŠVÁCHA

Sametová revoluce dala nový význam politickým institucím včetně občanských samospráv. Pro architekty to znamenalo, že se už nemusejí trápit nad návrhy stranických sekretariátů a že budou raději vymýšlet, jaká forma či styl se hodí pro nový parlament, senát, krajský úřad nebo radnici. Že tato šance zůstala nevyužita, za to nesou odpovědnost i architekti, protože po takových úkolech málo volali. Několik hodnotných radnic však přesto po Listopadu vzniklo, v Benešově, Ústí nad Orlicí, Českých Budějovicích, Brně-Komíně. Přinesly s sebou i zajímavou debatu, do jaké míry se má doslovně a přímočaře ztvárnit idea, že instituce občanské samosprávy má být "průhledná", také z fyzického a architektonického hlediska transparentní. Ve svých komentářích k radnici v Benešově mluvil i Josef Pleskot o transparentnosti. Dnes se však ukazuje, že síla jeho benešovského počinu spočívá v jiných kvalitách. V první řadě jde o uměřenost architektova projevu, o šťastně nalezený výraz civilnosti samosprávné instituce, který zvlášť zřetelně vyvstane najevo, porovnáme-li Pleskotovo ztvárnění interiérů benešovské radnice s jejich nedávnými doplňky v podstřeší od jiného architekta. Zanedbat však nelze ani jakýsi urbanisticko-památkářský rozměr Pleskotova benešovského počinu. Přestavba radnice dala pevnou a význačnou formu severní straně benešovského náměstí, definovala jasně monument občanské samosprávy, a přece se jí to podařilo pomocí architektonického jazyka, který na sebe neupoutává nadbytečnou pozornost. Lepší radnice než benešovské jsme se zatím po Listopadu nedočkali.


Publikováno ve Stavbě č. 3/2006


Stavbě byla udělena hlavní cena v soutěži Grand prix Obce architektů '95.

Na úvod k tématu "Domy po letech":
MIROSLAVA D. PROCHÁZKOVÁ, MILENA SRŠŇOVÁ, LIDMILA CIHLÁŘOVÁ

Už několik let se naše redakce zabývala myšlenkou o tom, jak domy stárnou. Ačkoliv ta otázka na první pohled vypadá jednoduše, nebylo snadné najít konkrétní reálný přístup k tématu. Uvědomovali jsme si, že těžiště problému není pouze ve fyzickém stárnutí domu, nebo dokonce jen v jeho stavu technickém. Shodli jsme se na tom, že budeme zkoumat domy postavené až po roce 1989. Zajedno jsme byli i v tom, že nás zajímají domy, které jsou ceněné pro své architektonické kvality, abychom se vyhnuli negativním předurčením. Vybírali jsme mezi domy, které byly oceněné v Grand Prix Obce architektů. Tato soutěž ovšem nikdy nezahrnula všechny významné
stavby, a tak jsme se dali inspirovat i publikacemi o architektuře posledních 15 let.

Velmi důležitým hlediskem pro nás bylo to, aby se průzkumu byli ochotni účastnit jak majitelé, resp. uživatelé vybraných domů, tak jejich architekti. Tak se stalo, že jsme některé domy museli vyřadit. Vznikl soubor jedenácti budov, které jsou v provozu zhruba deset let. Sestavili jsme soubory otázek pro klienty a pro architekty. S každou
stranou jsme hovořili samostatně tváří v tvář. Zaznamenané a upravené odpovědi účastníci průzkumu autorizovali. Všechny domy jsme navštívili a nechali je znovu vyfotografovat. Za velmi podstatný jsme považovali pohled historika architektury, který měl zvážit, zda architektonická cena domu za dobu od jeho vzniku stoupla, nebo klesla. O tuto úvahu jsme požádali Rostislava Šváchu.

Co jsme chtěli vědět od klientů a architektů?
Otázky pro klienty:
 Co se s domem stalo od té doby, kdy byl postaven? Změnil se? Změnila
se jeho funkce?
 Došlo k výměně provozovatele domu? Jestli ano, proč?
 Došlo k nějakým přestavbám? Z jakého důvodu?
 Jste v kontaktu s původním architektem?
 Oslovili jste kvůli případným změnám původního architekta?
Ne-li, proč?
 Jak se projevuje stárnutí domu?
 Funguje „váš“ dům? Je provozován podle původních předpokladů
a vybavení technikou a technologiemi?
 Jak dům hodnotíte dnes? Považujete ho za hezký, sympatický?
 Co podle Vás dům přinesl do bezprostředního okolí? Stal se jeho
součástí? „Žije“ s ním, nebo jsou okolo něj stavěny zdi? Je spíš otevřený,
nebo naopak?

Otázky pro autory — architekty :
 Jste ještě v kontaktu s domem, sledujete ho?
 Co se s domem stalo? Změnil se?
 Smíte ještě do „vašeho“ domu?
 Jste v kontaktu s provozovateli domu? Došlo k jejich výměně?
 Byl jste osloven kvůli změnám, nebo byly provedeny bez Vašeho vědomí?
 Pokud jste byl přizván, jak jste spokojen s jejich provedením?
 Funguje „váš“ dům? Je provozován podle původních předpokladů a vybavení technikou a technologiemi?
 Jak se projevuje stárnutí domu?
 Jak hodnotíte dům dneska? Co pro vás znamená dnes?

Deset let je poměrně krátká doba na to, aby dům viditelně fyzicky zestárnul. Rozdíl mezi stavem původním a nynějším není někdy vůbec znatelný. Viditelné jsou snad jen vady, které většinou vyplynuly ze špatně provedených stavebních prací. Nejčastější závadou v tomto smyslu bylo vlhnutí zdiva a zatékání.
Samozřejmě dochází k průběžným opravám, doplňkům a údržbám, i když vrozdílné míře. Hodně záviselo na tom, jaké byly finanční možnosti stavitele, od nichž se odvíjelo použití materiálů a technického vybavení. I objektivně jsou dnes možnosti ve stavebnictví širší a různorodější, před deseti lety byla nabídka trhu výrazně chudší.

Všechny sledované domy slouží účelům, pro které byly postaveny. Provozovatelé se u některých staveb vyměnili, někdy i několikrát. A i v případě, že uživatel zůstal
tentýž, změnily se někdy jeho potřeby. S tím jsou spojeny např. změny v dispozičním uspořádání, přístavby, případně změny interiéru atd. Dopad na změny v domech má i tlak společenského vývoje, kvůli kterému se tu a tam přistoupí
k redesignu společenských prostor domů. Obecným faktem je, že uživatelé domu se po určité lhůtě od kolaudace s domem natolik ztotožnili, že úpravy a dekorace pořídili podle svého zájmu a vkusu. Osobnost uživatele se v domech více či
méně odráží. K tomuto faktu se architekti staví různě.

Z výpovědí zúčastněných vyplývalo, že pro klienty je prvořadá otázka toho, jak jim dům slouží. O kvalitách architektury vybraných domů nikdo z uživatelů nepochybuje,
všichni si jí cení a výjimečně je pro klienty dokonce podstatou domu. Vztah architektů k „jejich“ domům je v opačném gardu: architektura je prvořadá a funkční závady nejsou pro ně zásadní. Neznamená to však, že se jimi nezabývají. Jsou otevření tomu se k domům vracet a případné problémy pomoci odstraňovat.

O tom, jak domy ovlivnily své okolí, jsou s to svědčit jak klienti, tak architekti. Z pohledu redakce všechny vybrané domy působí ve svém okolí pozitivně z různých
hledisek — estetického, sociálního, urbanistického. Jsme si samozřejmě vědomi, že tento poznatek jsme si předpřipravili tím, jaké domy a kterých architektů jsme
vybrali.

Základní informace o objektu

 
 
 
 

Kategorie

Administrativa

Komentáře ke článku

 
 
 
 

Registrace k zasílání newsletteru

Stavbaweb.cz informuje o novinkách v oboru architektury a stavebnictví, představuje zajímavé objekty, projekty a materiály. Prostřednictvím tohoto formuláře se můžete přihlásit k odebírání denního newsletteru, a dostávat tak pravidelné informace přímo do své e-mailové schránky.

*Povinné položky
Vaše registrační údaje nebudou poskytovány třetím stranám a budou chráněny. Svou registraci můžete kdykoliv zrušit zde nebo prostřednictvím odkazu v zápatí každého newsletteru.
 
 
 
© 2007–2016 Business Media CZ, s. r. o.