Špitál Otto Wagnera a kostel svatého Leopolda ve Vídni

Špitál Otto Wagnera a kostel svatého Leopolda ve Vídni

 
 
 
 

Špitál Otto Wagnera a kostel svatého Leopolda ve Vídni

Na poklad secesní architektury se dá ve Vídni narazit i v léčebně.
Wagnerův svatostánek je možné navštívit každou sobotu. Od 15:00 se v něm konají prohlídky. Vstup stojí šest eur (146 Kč).
Na první letošní mši si zájemci musí počkat do jara, a to do 17. dubna.


Vídeň 16. ledna (zvláštní zpravodajka ČTK) - Na poklady secesní architektury se dá ve Vídni narazit nejen v ulicích v centru města, ale také v areálu psychiatrické léčebny na okraji metropole. Na 143 hektarech tu v tomto stylu na počátku minulého století vyrostlo podle plánů architekta Otto Wagnera šest desítek pavilonů, nad nimiž se na vrcholku kopce tyčí kostel se zlatou kupolí.

Symetricky rozvržený secesní "špitál Otto Wagnera" představoval město ve městě, v němž žilo až 6000 lidí. Vedle nemocničních budov v něm bylo veškeré technické zázemí, prádelny, kuchyně či vlastní divadlo a římsko-katolický svatostánek. Architekt rozčlenil plochu osami. Východní část byla vyhrazena mužům, západní ženám. Stavební povolení ve své době obsahovalo i zdůvodnění rozdělení podle pohlaví. Psalo se v něm, že je to nutné, aby se pacienti "sami od sebe nemnožili", říká správce kostela Paul Keiblinger.



Základní kámen kostela položil v roce 1904 císař František Josef I. Na stavbě pracovalo na 5500 zedníků a řemeslníků z celé monarchie. "Tento kostel byl naprosto neobvyklý. Byl to jeden z prvním moderních kostelů v Evropě na počátku 20. století. Otto Wagner tu v církevním stavitelství vytyčil milník," řekl ČTK Keiblinger.

Zdroj: Wikipedie

V říjnu 1907 se kostel slavnostně otevíral. Sedmasedmdesátiletého panovníka tehdy zastoupil arcivévoda František Ferdinand. Neodpustil si poznámku, že se mu stavební styl Marie Terezie líbí víc než secese. Wagner si to prý nenechal líbit. Následníkovi trůnu s veškerou slušností odpověděl, že za císařovny byly kanony také velké a zdobené a teď jsou menší a jednoduché, a přesto se s nimi dá dobře střílet - a stejně tak se v jeho kostele dá dobře modlit.

Svatostánek před stoletím nenadchl ani Vídeňany. Wagnerova sakrální stavba jim připadala příliš moderní. Nepřipustili by tehdy prý, aby vyrostla někde ve středu metropole. "Protože byl kostel relativně daleko od centra a navíc se nacházel v blázinci, mínilo se, že tenhle moderní šílený kostel se sem hodí. To nejhorší bylo, že si Vídeňané říkali, že šílení kvůli tomuto šílenému kostelu budou šílení ještě víc, než už jsou," vypráví správce.


Dnes patří kostel svatého Leopolda k oblíbeným místům věřících, milovníků architektury i zvědavců. Odměnou za zdolání čtyřicetimetrového převýšení od brány léčebny je jim neobvyklá církevní stavba čtvercového půdorysu. Podle správce se tu "funkčnost integrovala do umění". "Wagner si nechal radit od lékařů a nemocničního personálu, aby stavba splňovala všechny požadavky pacientů," říká Keiblinger.

V kostele je šest řad lavic a ne dvě, jak bývá obvyklé. Všechny lavice jsou bezbariérové, nemají žádné ostré hrany a nabízejí širší místo k sezení. Stěny kostela jsou obložené bílým mramorem, dají se tak v případě potřeby omývat. Ke kazatelně nevedou schody a vystoupit na ni je možné jen z uzavřeného prostoru, kam měl přístup kněz. Pacienti na ni tak nemohli vylézt a při pádu si ublížit.

Zpovědnice nemají dveře či závěsy, aby bylo vidět, co nemocný dělá. Svěcená voda nebyla z hygienických důvodů v nádobě, v níž by si věřící smáčeli prsty, ale stékala ze speciální nástěnné "konévky". Tu stejně jako svícny, stahovací světla či obaly květináčů navrhl sám architekt. V kostele nechybějí ani toalety.

Kostel má severo-jižní orientaci. Velké boční vitráže s anděly a světci jsou na východě a západě. Dovnitř jimi padá světlo, které není prudké a neoslepuje, takže pacienty nedráždilo, podotkl správce. Světlé místo mělo podle něj působit tak, aby se v něm lidé cítili dobře.

Autorem vitráží je Koloman Moser. Ten měl původně namalovat i nástěnný obraz nad oltářem. Wagnerovi se to ale nepodařilo prosadit. Moser byl protestant, ne katolík. Jeho zobrazení andělů na vitrážích se na počátku minulého století postaralo v srdci mocnářství o skandál. Nebeské bytosti do té doby vypadaly jako malé buclaté děti s křidélky. On je zobrazil jako štíhlé, elegantní, dospělé lidi.

Stejně jako Pavilon secese, kterému kvůli jeho kupoli ze zlatých lístků Vídeňané začali přezdívat hlávka zelí z Naschmarktu, si nové jméno vysloužil i Wagnerův kostel. Začalo se mu říkat Lemoniberg neboli citronová hora. Zářící zlatá kupole na vrcholku kopce obyvatelům císařské metropole připomínala rozkrojený citron. Nebylo to ale jediné jméno. Mluvilo se i o "hrobce indického maharádži". Některým totiž kostel připomínal slavný Tádž Mahal.

Video

 

Základní informace o objektu

 
 
 
 

Kategorie

Zdravotnictví

Komentáře ke článku

 
 
 
 

Registrace k zasílání newsletteru

Stavbaweb.cz informuje o novinkách v oboru architektury a stavebnictví, představuje zajímavé objekty, projekty a materiály. Prostřednictvím tohoto formuláře se můžete přihlásit k odebírání denního newsletteru, a dostávat tak pravidelné informace přímo do své e-mailové schránky.

*Povinné položky
Vaše registrační údaje nebudou poskytovány třetím stranám a budou chráněny. Svou registraci můžete kdykoliv zrušit zde nebo prostřednictvím odkazu v zápatí každého newsletteru.
 
 
 
© 2007–2016 Business Media CZ, s. r. o.