Nové komentáře

20. 8. 2018 21:22:20

3 glosy

"Práce komplikuje fakt, že ta původní (lávka), nebyla zanesena v územním plánu a město tak nyní vypracovává jeho změnu." Jak je to vůbec možné? Žiju v přesvědčení, že MMR ČR vycizelovalo metodiku územního plánování k vědecké dokonalost: máme výběrová řízení, abychom vybrali toho nejlepšího zpracovatele. Máme vzdělané a zkušené profesionální pořizovatele. Máme uzákoněnou kontrolu nadřízeného orgánu ÚP. Máme povinné projednání se všemi – institucemi, DOSS-y, majiteli m.j. té lávky. Jak je tedy možné, že celá tato mašinerie při pořizování územního plánu selhala a chybějící lávky si nikdo nevšiml? 1. Nesvědčí to znovu o tom, že je obsah územního plánu sídla nesmyslně složitý, nečitelný, zaplevelený informacemi, které do koncepčního dokumentu vůbec nepatří? Že tato „vědeckost“ vůbec nevede k lepší kvalitě nakládání s územím, ale naopak – ta hypertrofie informací vytváří mlhu, ve které se velmi snadno ztratí zásadní nedostatky. V případě „chybějící“ lávky nepochybně nechtěný nedostatek. Ale v řadě jiných případů chtěný, spekulativní. Případ chybějící lávky dokazuje, že riziko odhalení případně spekulativního záměru „propašovaného“ do územního plánu je mizivé, skoro žádné. Ono totiž není v lidských silách účastníků projednání, aby územní plán prostudovali, naučili se jeho „jazyk“, prohlédli každý barevný flek, kód, symbol, hranici, pročetli stovky stránek výroku a vše zkontrolovali. Také se to až na zcela ojedinělé výjimky specializovaných „fajnšmekrů“ neděje. A že by bylo v silách zastupitelů vědět, co vlastně schvalují, resp. vydávají je pochopitelně holý nesmysl. 2. Velmi by mě zajímalo, jestli je ta „změna“ pořizována jako reklamace odfláknuté práce na účet viníků tohoto selhání. Anebo zaplatí daňoví poplatníci znovu to, co bylo už jednou zaplaceno? 3. A ještě k tomu harmonogramu: Změna (přesně řečeno náprava odfláknutého územního plánu) bude hotova v roce 2019. Poté (snad ještě v témže roce) bude vydána příslušní povolení pro stavbu provizorní lávky a (snad ještě v témže roce) se zahájí její stavba. Ale v roce 2019 se současně uskuteční architektonická soutěž na lávku definitivní. Vítěz zpracuje dokumentaci, stavební úřad vydá příslušná rozhodnutí, takže je reálný předpoklad, že se definitivní lávka začne stavět v roce 2020. Nevím jaké jsou náklady na projekční přípravu, realizaci a snesení provizorní lávky, která bude sloužit cca 1 rok. Nejsem ekonomka, ale myslím, že půjčovna loděk na obou březích by přinesla efektivnější nakládání s veřejnými prostředky…

16. 8. 2018 17:40:20

Stavební úřad rozhodne o demolici Transgasu nejdříve za týden

(ČTK) - Stavební úřad Prahy 2 rozhodne o demolici souboru budov Transgas na Vinohradské třídě v Praze nejdříve za týden. ČTK to dnes sdělila Martina Klapalová z radnice městské části. Majitel komplexu budov HB Reavis chce na místě vybudovat několik nových staveb. Záměr odstranit stavby, jejichž památkovou ochranu stát odmítl, vyvolal kritiku části odborníků. "Stavební úřad vypracuje a vydá rozhodnutí o povolení odstranění stavby, pro veřejnost bude toto rozhodnutí opět vyvěšeno po dobu 15 dní," uvedla Klapalová. Majitel budov požádal o demolici na konci července. Oznámení o zahájení řízení vedoucího k povolení demolice uvádí, že odstranit by se měly oba věžovité objekty, budova dispečinku, obchody i někdejší fontána a podzemní kolektory areálu. Pokud HB Reavis získá povolení, nezačne s demolicí hned. Termíny upřesní až poté, co získá veškerá povolení. HB Reavis plánuje postavit na uvolněném místě polyfunkční budovu podle návrhu architektonického studia Jakub Cigler Architekti. Podle dřívějšího vyjádření developera by mohla být dokončena začátkem roku 2021. Soubor staveb bývalého Plynárenského centrálního dispečinku Transgas a ministerstva paliv a energetiky stojí kousek nad Václavským náměstím a pod budovou Českého rozhlasu. Je dílem týmu Jindřich Malátek, Ivo Loos, Zdeněk Eisenreich a Václav Aulický. Záměr bourat soubor objektů vyvolal debaty o architektuře z doby socialismu, jež má své zastánce i kritiky. Ochránit soubor budov před demolicí se pokusil Klub za starou Prahu, který navrhl ministerstvu kultury, aby je prohlásilo za památku. Nyní je to často využívaná cesta, jak zabránit zbourání stavby. Pražské pracoviště Národního památkového ústavu (NPÚ) prohlášení nedoporučilo a uvedlo, že "areál nevytváří městotvorné prostředí a hmotově i měřítkem poškozuje prostředí městské památkové zóny". Generální ředitelství NPÚ se za prohlášení souboru budov památkou postavilo a sdělilo to ministrovi kultury. Ministerstvo však domy za památky neprohlásilo. Tehdejší ministr kultury Daniel Herman (KDU-ČSL) zahájil loni v květnu přezkum tohoto rozhodnutí, který za několik měsíců zastavil. V jeho rozhodnutí mimo jiné stálo, že nemovitosti jsou nevhodně začleněny do okolí, "detaily staveb, fasád a zábradlí jsou mimo lidské měřítko", že se v areálu "neudála žádná významná kulturněhistorická událost" nebo že domy nejsou na rozdíl od budovy Ingstavu nebo Kotvy významným příkladem brutalismu. Zastánci budovy ji hodnotí jako vynikající ukázku stylově syntetické architektury 70. let, spojující prvky brutalismu, technicismu a postmoderny, ale také na českém území ojedinělou realizaci postmoderního urbanismu. "Na místě dnešních tří naddimenzovaných budov Transgasu vznikne hned sedm domů, které se přizpůsobí okolnímu měřítku Vinohrad," uvedla dříve HB Reavis.

13. 8. 2018 15:09:06

Re: Re: Petr Lešek: Praze chybí v horku voda a zeleň.

Strom nevyroste za dva roky. Zeleň byla devastována v Praze 40 let, pak se s ní nedělo nic dalších deste patnáct let a nové parky a zeleň v Praze je stará tak deset max. 15 let. O městkou zeleň je třeba se starat a měli by to dělat ti, co tomu rozumí. A to architekti nejsou ani náhodou. Dám vám tři konkrétní příklady. Před cca 15 lety Ing. arch. Dandová přišla s návrhem rekonstrukce Karlova náměstí. Začala vykládat, že se z něj musí stát "bulvár" a kus jejího návrhu se začal realizovat (je to ona plocha mezi Novoměstskou radnicí a pokračováním Žitné přes Karlovo náměstí. A první, co tady proběhlo, bylo mohutné kácení, na magistrátu mi ona "žena", která jinak šikanovala každého stavebníka kvůli likvidaci jednoho ovocného stromu u rodinného domku (nadsázka) tvrdila, že stromy byly uvnitř shnilé a hrozily pádem. Čerstvě "zřízené" pařezy byly zdravé a na letech se dalo snadno spočítat stáří stromu. Druhý příklad budiž před časem proběhnuvší architektonická soutěž na urbanistické řešení náměstí Míru. Vítězný návrh předpokládal likvidaci veškeré zeleně a kompletní vydláždění náměstí s tím, že stromy byly umístěny v pravidelném rastru do oněch litinou zakrytých jam. No a třetí příklad - úpravy náměstí Jiřího z Poděbrad a v zásadě stejný přístup. Jinak, co se týká té soutěže pro náměstí Míru, jistě byla podle všech pravidel ČKA.....

© 2007–2018 Business Media CZ, s. r. o.