Nové komentáře

12. 4. 2017 16:57:28

Re: Re: Re: Re: Re: Komplex budov Transgasu není kulturní památk...

Ještě jednou a znova. Uvědomujete si, kolik stojí projektová příprava stavby? Vy ji celou absolvujte tzn. zaplatíte a budete mít náklady přímé (na projekty a s nimi související inženýring) a nepřímé (načinnosti vlastní), projdete si celou proceduru od EIA, přes územní řízení až po projekt pro stavební povolení včetně všech těch "koleček" a ve chvíli, kdy budete mít stavební povolení, tak Vám "někdo" nepovolí stavbu bourat? Demolice musí být součástí stavby, tady tomu taky tak je, ale není to nic platné. Když se těm slavným "zachráncům" cenných staveb nepodaří uplatnit námitky jinak, začnou usilovat o památkovou ochranu nějakého sousedního objektu. Kouzlem nechtěného (boje proti Quadrilu) se tak stal památkou Máj, tam je to ale zcela na místě, to kvalitní stavba je a navíc má i dneska zcela moderní náplň. Seznamte se pozorně s kauzou onoho domu na Petřinách, kde měl investor povolení objekt zbourat a najednou "kdosi" přišel s tím, že je objekt památkově cenný a už víc jak rok tam je objekt zaplachtovaný a ještě měla ta samá památková péče , která povolila bourat tu drzost, že tomu majiteli napařila pokutu za to, že pověsil ty poněkud posměšné plachty a odůvodnila to tím, že plachty pověsil na skoby, kterými prý poškodil fasádu.....nikdo, zejména v centru, nebourá proto, aby se tam nic nového nestavělo. Ale stejný povyk byl ohledně Rudého Práva a dokonce se i bojovníkům proti Fialově domu na Národní asi víc líbil ten vybouraný tristní pozemek, který se "zubil" do Národní od druhé světové války. Nakonec, záliba v páchnoucích ruinách je Klubu za starou Prahu vlastní už od doby jeho vzniku a tažení proti asanaci Židovského Města a části Josefova.

5. 4. 2017 21:57:22

Re: Re: Jaký bude osud Transgasu?.

Skvěle napsáno. Dělat "památku" z každé starší stavby je samozřejmě nesmysl, protože platí to, co jste pregnantně uvedla formou oné metafory o buňkách. Samozřejmě, že vám bude někdo demagogicky oponovat, že podle vaší teorie by bylo tedy nejlepší zbourat Pražský Hrad a na takto uvolněný kopec nasázet třeba luxusní byty. Jenže to je právě ta demagogie, Hrad není jenom památka té nejvyšší kategorie, ale má i zcela jasně definované a potřebné funkce. Ve třetím ročníku na architektuře jsme v rámci výuky "památkařiny" měli doc. Voděru, který definoval památky přesně stejným způsobem jako Vy a dokazoval to na ročníkovém projektu bloku Karlovy ulice, kam všichni nasázeli muzea, výstavní síně (s prodejnami matrjošek, napodobenin českého křišťálu, fotbalovými dresy a thajskými masážemi tehdy nikdo nepočítal...) a ateliery a on se pak při konzultacích ptal, kde se vezmou prostředky na provoz těchto tak ušlechtilých a potřebných zařízení. Na druhou stranu, vkomponovat do středověké zástavby třeba moderní (zdůrazňuji moderní) byt byla vetší fuška, než nechat prostory, jak byly a opatřit je vznosným názvem. Vestavba by navíc vyžadovala nutnost přepracovat některé prostory poněkud výraznějším způsobem a hlavně by vyžadovala přístup památkářů poněkud modernějším a hlavně kompetetnějším způsobem. Jsou samozřejmě památky první kategorie, ale je-li památková péče v České republice na té "úrovni" a za podpory tezí R. Šváchy či Z. Lukeše, že památková zóny Prahy zasahuje až na horní Žižkov z padesátých let a i na výměnu oken potřebujete souhlas památkářů, pak je něco zcela špatně, i když nějak tak typicky "počesku". Všechno zregulujeme, všechno zakážeme, pak budeme šikanovat a (promiňte mi to slovo) buzerovat a "někomu" povolíme, "někomu" ne, tak pak by bylo lepší celou tu památkovou péči zrušit a nechat všemu volný průběh....chaos a disharmonie by byla plus minus stejná. Zákazy plastových oken, nesmyslné požadavky na barevnost, nebo dokonce provedení střech u běžných domů třeba na Vinohradech, které budou krásné jenom tehdy, budou-li v nich žít normální lidé jsou jistá cesta do pekel. Nakonec, když architekt -památkář navrhne novou stavbu, bývá to tragédie. V. Girsa má nesporně obrovské zásluhy za to, jak dneska vypadá zámek v Českém Krumlově, ale pokud vím, navrhl tam kus od zámku poštu a to není architektura alespoň standardních měřítek, ale parodie. A lidé, kteří dneska o památkách rozhodují, jsou nevzdělaní, nekompetentní, ale zato velmi přesvědčení a svých odborných a především morálních kvalitách. A to je to, co mně děsí, stejně jako hysterické kampaně proti čemukoliv novému, vedené na základě falešných a vylhaných argumentů.

5. 4. 2017 18:00:32

Re: Jaký bude osud Transgasu?

Názorů profesora Šváchy (ne Škáchy) si vesměs vážím. Až se mi nechce věřit, že skutečny vyřkl thesi: "Díla slavných architektů se bourat nemají". To je dogmatizmus. Ne kritérium pro automatické prohlášení za kulturní památku, zabalzamování a věčnou existenci. Stavba je pouhou buňkou organismu města, která má právo na život jen tehdy, když je na počátku bezchybná (funkčně, urbanisticky, architektonicky, výtvarně, provozněi), když dokáže i po mnoha letech organickou součásti systému a hlavně: když je schopna adaptace pro nové úkoly. Je to krutý princip, ale pokud tyto atributy ona buňka postrádá, odumře a je nahrazena jinou... Protože uchování života organismu je víc. Uchování života města je víc. Samozřejmě existuje alternativa - ponechat mrtvé buňky na místě. A kompenzovat to zhoubným bujením směrem do krajiny. Já vím, trochu ten příměr pokulhává. Může totiž jít o tak přelomovou stavbu, kterou je účelné uchova stůj co stůj. Protože i artefakty (např. architektonické) mají ve městě své nezastupitelné místo a právo na trvalou existenci. Je jím komplex Transgasu? Pak to měl stát včas deklarovat a vstoupit do hry před prodejem novému majiteli. Protože stavba není socha. Cosi stojí. Apozemek pod ní také. A stavba po těch letech vyžaduje rekonstrukci, nové využití, náklady na provoz a údržbu. A to vše musí dávat m.j. také ekonomický smysl. Chci naznačit, že rozhodování o prohlášení stavby za kulturní památku není zdaleka jen otázkou její kvality a "progresivnosti" v době jejího vzniku, ani jen otázkou významu pro historickou paměť doby, která ji zrodila. A už vůbec ne jenom otázka velkých jmen autorů.

31. 3. 2017 16:21:13

Re: Pražští památkáři dali znovu zelenou stavbě domu U Milosrdný...

Dům mění majitele, zda a kdy dům vznikne, není zřejmé (ČTK) - Italský developer Francesco Augusto Razetto prodává společnost, která vlastní projekt výstavby bytového domu v Praze 1, jemuž lidé říkají maršmeloun. Řekl to dnes ČTK. Rozhodl se tak po 18 letech příprav stavby u Anežského kláštera hlavně kvůli úředníkům a systému, který podle něj umožňuje různým občanským iniciativám zasahovat do projektů i mimo správní řízení. Razetto podepsal předkupní smlouvu s českou firmou, nespecifikoval kterou. Prodej by měl podle něj být dokončen za několik měsíců. "Uzavřel jsem předkupní smlouvu, na základě které chci prodat společnost, protože moji společníci bohužel jsou již v pokročilém věku. Jeden z nich má více než 85 let, druhý téměř 80, a když jsme se vydali před 18 lety společně na tuto cestu, mysleli jsme si, že projekt skončí daleko dříve. Takže mě požádali, abych společnost prodal," řekl. Razetto je jednatelem společnosti Praga Progetti e Investimenti, která vlastní jediný projekt, a to je výstavba bytového domu v ulici U Milosrdných. Společnost nemá jiné projekty ani neexistuje jiná společnost, která by nějakým způsobem participovala na tomto projektu, doplnil. "Prodávám v současném stavu," odpověděl Razetto na dotaz ČTK, v jakém stadiu rozhodnutí a povolení projekt prodává. Česká televize počátkem března s odkazem na mluvčí městské části Praha 1 uvedla, že stavba má platné stavební povolení. Stavební úřad vydal povolení už v červnu 2015, jeho platnost však byla pozastavena, neboť stavbou se zabýval pražský magistrát i ministerstvo kultury. Investor stavby by ale měl stavbu zahájit do června, dvouletá lhůta se totiž počítá od prvotního rozhodnutí. Podle mluvčí se dá předpokládat, že investor zažádá o prodloužení; stavební úřad prý stále řeší dílčí námitky, které nemají vliv na platnost povolení. Podle informací ČTK ale stavební povolení ještě není pravomocné. Aktuální vyjádření mluvčí i stavebního úřadu Prahy 1 ČTK zjišťuje. "S tím, jak ubíhá čas, vidím, že novináři jsou informováni víc než já sám. Kolikrát se dozvím nové informace týden poté, co byly zveřejněny v médiích. (...) Mám také informaci, že povolení není pravomocné. Překvapilo mě, že jsem viděl v televizi i na internetu, že údajně mám pravomocné stavební povolení," řekl investor. "Žiji v Praze 27 let, líbí se mi tu a dobře se mi tu pracuje. Když se ohlédnu, jediné věci je mi líto - pozemku. Investovali jsme do toho spoustu peněz, času, energie, měli jsme dobrý záměr, dělali jsme to v dobré víře, nikoho jsme nezkorumpovali, nikdy jsme nehráli divnou hru, vždycky byla průhledná vlastnická struktura...ale asi to není pro nikoho zajímavé," řekl. Dál plánuje podnikat v nemovitostech. "Ale u tohoto projektu mi zůstává trochu hořkosti v ústech," uzavřel. Domu na Starém Městě se přezdívá maršmeloun zřejmě kvůli barvě fasády, jež se objevila na některých vizualizacích. Navrhl ho architekt Zdeněk Fránek, který ale nikdy nepočítal s fasádou v růžové barvě. V centru města se v minulosti na protest proti stavbě sešly stovky lidí, tak to ale bývá s většinou navrhovaných novostaveb v historickém prostředí. Projekt se několikrát měnil. Původní podobu z roku 2008, která počítala s prosklenou fasádou, odmítlo na základě názoru Národního památkového ústavu ministerstvo kultury a zrušilo v roce 2010 povolení pražských památkářů. Nový projekt s okny do tvaru obličejů ale NPÚ i magistrátní památkáři schválili. Současné řízení na stavebním úřadu pokračovalo po opětovném souhlasném stanovisku pražského magistrátu. Stanovisko vydala Praha loni v prosinci. Podle tehdejšího vyjádření památkářů je bytový dům z hlediska památkové péče přípustný a není rušivým prvkem.

© 2007–2017 Business Media CZ, s. r. o.