Atletická hala Vítkovice

Atletická hala Vítkovice

Starobělská 1392/74, Ostrava - Zábřeh

(3. 11. 2017) Ateliér Chválek

   
 
 
 
 

Atletická hala Vítkovice

Atletická hala se nachází v sousedství haly Ostravar Aréna, se kterou je provozně propojena. S tímto umístěním se počítalo již v projektu Paláce kultury a sportu, zpracovaném Ing. arch. Vladimírem Dědečkem. Spolu s blízkým, nově zrekonstruovaným Městským stadionem tak vznikl sportovní komplex splňující nejvyšší nároky na pořádání sportovních i kulturních akcí. Celý sportovní komplex je vybrán pro atletiku a fotbal do projektu Národních olympijských center, tj. mezi sedm míst v celé České republice. Atletická hala se primárně využívá pro trénink atletů SSK Vítkovice.
Situování v území bylo ovlivněno dvěma požadavky: zachování stávajícího tréninkového tunelu a jeho provozní propojení s atletickou halou, druhým limitujícím požadavkem bylo respektování záměru na vytvoření třetí ledové plochy u jihozápadní strany Ostravar Arény.

Záměrem bylo vytvořit budovu s jednoduchým hmotovým řešením, která nebude konkurovat dominantní Ostravar Aréně. Objem haly je dán rozměry sportovišť, která splňují požadavky pravidel Mezinárodní atletické federace (IAAF) pro halové soutěže. Hala je „rozkročena“ nad stávajícím atletickým tréninkovým tunelem, který byl kompletně rekonstruován. Její jednoduchý elipsovitý tvar doplňují dvě hmoty obslužných objektů. V první jsou umístěny neveřejný vstup, šatny sportovců a zázemí pro rozhodčí a organizátory soutěží, ve druhé hlavní vstup návštěvníků, stravovací zařízení a VIP zóna. Ze severovýchodu se atletická hala těsně přimyká k podnoži Ostravar Arény. Hmotové řešení využívá konfigurace terénu, který se mírně svažuje k jihozápadu.
Vzhledem k tomu, že hala je určena především pro trénink atletických disciplín, bylo rozhodnuto minimalizovat prosklené plochy fasád. Na štítových zdech byla použita kombinace imitace pohledového betonu Baumit a ploch provětrávané fasády, opatřené fasádními deskami Cembrit Zenit v šedém odstínu. Krytina střechy je z materiálu Rheinzink-prePatina v modrošedém odstínu, na fasádách obslužných objektů je zčásti použit kontaktní zateplovací systém a zčásti provětrávaná fasáda s obkladovými deskami FunderMax Exterior v dezénu imitujícím vzhled kortenového plechu. Jihovýchodní fasáda je rytmizovaná diagonálními ocelovými vzpěrami.

V hale je umístěn běžecký ovál s šesti dráhami o délce 200 metrů, osmi přímými drahami o délce 60 metrů, sektory pro skok do výšky, skok do dálky, skok o tyči a vrh koulí. Její součástí je i atletický tunel s přímou dráhou dlouhou 100 metrů, sektorem pro skok do dálky a posilovnou. Halu využívají nejen atleti, ale také hokejové kluby, policejní a hasičské sbory, sportovní kluby, školy se sportovním zaměřením a široká veřejnost. Vyhovuje parametrům Mezinárodní atletické federace IAAF, umožňuje celoroční přípravu a splňuje podmínky pro konání atletických závodů a mezinárodních mítinků v zimní halové sezóně. Byla dějištěm Halového mistrovství České republiky mužů a žen v atletice 2016, mezinárodního mítinku Ostravská laťka, Karate Grand Prix Ostrava 2016, Mezinárodního atletického mítinku Czech Indoor Gala, Mistrovství ČR juniorů a mládeže v atletice, Judo Grand Prix 2017 a dalších významných akcí. V hale byly také vybudovány badmintonové kurty.

Veřejná část haly je v severovýchodní části objektu mezi vlastním halovým prostorem a stávající podnoží Ostravar Arény. Hlavní vstup návštěvníků je orientován směrem k obslužné komunikaci propojující ulice Závodní a Starobělskou. Ze vstupní haly se šatnou a centrálním schodiště je přístupná tribuna s kapacitou 1020 sedících diváků. V 1. PP se nacházejí hygienická zařízení návštěvníků a technické zázemí haly. Do 2. NP je situován provoz bufetu a VIP zóny.

Atletický tunel
Realizace atletické haly a její provozní propojení s tréninkovým tunelem vyvolalo úpravy jeho dispozičního řešení. Zásadní změnou je úprava vstupu do tunelu, který byl nově navržen ze vstupního prostoru neveřejné části Atletické haly. Původně byl objekt tunelu zapuštěn do terénu. Terénní násypy byly z větší části odstraněny, což umožnilo provedení úprav rozvodů VZT, vyústění únikových východů z tunelu přímo na terén bez potřeby stávajících schodišť a zajistit přímé větrání šaten.

Řešení nosné a střešní konstrukce
Nosnou konstrukci haly lze rozdělit na dvě základní dílčí vzájemně spolupůsobící části z hlediska materiálového řešení.  Jednou je nosná dřevěná konstrukce střechy, druhou nosná železobetonová konstrukce skeletu, do které jsou přenášeny svislé a vodorovné síly od dřevěné části konstrukce.
Nosná střešní konstrukce je z rovinných dřevěných zakřivených vazníků a konstrukce zavětrování v kombinaci prutů z oceli a dřeva. Vazníky byly řešeny jako  trojkloubový nosník s poměrně plochým zakřivením střednice. Obloukové nosníky profilu 240/2000 jsou hlavním nosným prvkem dřevěné konstrukce střechy. Profily jsou z lepeného lamelového dřeva, což sebou nese vyšší nároky na výrobu, přepravu a montáž. Vyžadují i celkovou kvalitní připravenost monolitické železobetonové konstrukce. Vzhledem k rozpětí střešních vazníků, které činí téměř 62 metrů, je do spodní stavby po dokončení díla vnášena poměrně velká vodorovná síla 1100 kN. Tento fakt vedl k vytvoření tuhé spodní železobetonové „krabice“, která dobře koresponduje s horní stavbou. Nosná střešní konstrukce byla počítána ve více variantách a s různými hodnotami prokluzů ve spojích i ve vnějších vazbách. Autoři projektu tak získali podrobný náhled na chování konstrukce jako celku i jednotlivých vazeb a určili minimální úložné tuhosti v podporách. Za zmínku stojí i řešení výztužné konstrukce ve střešní rovině, kde byly použity trubky místo standardních táhel. Při použití jednostranných táhel by totiž bylo výztužné pole více deformovatelné (zkosení) a tím by se celkově snížila lokální stabilita střešní konstrukce. Pro zvýšení tuhosti kolmo na svislou rovinu střešních vazníků byly navrženy oboustranné šikmé vzpěry (ocelové trubky) kotvené do vazníků a do horizontálních prutů.


Tisková zpráva
Hala byla nominována na titul Stavba roku 2017, v soutěži Stavba Moravskoslezského kraje 2016 získala cenu Grand Prix


Místo: Ostrava – Zábřeh, Starobělská 1392/74
Investor: VÍTKOVICE ARÉNA, a. s.
Architektonického řešení: Ing. arch. Martin Chválek, Ing. arch. Tomáš Janča, Ing. arch. Jan Zavadil
Generální projektant: OSA projekt s.r.o.
Generální dodavatel: EKKL a.s.
Investiční náklady stavby dosáhly výše 385 milionů korun.

Hala byla uvedena do provozu v lednu 2016. Její výstavbou společně s rekonstrukcí atletického tunelu vzniklo nejmodernější a nejlépe vybavené tréninkové a sportovní atletické centrum v ČR.

Základní informace o objektu

 
 
 
 

Kategorie

Novostavby

Dokončení

2016

Komentáře ke článku

 
 
 
 

3. 11. 2017 15:37:43. Re: Atletická hala Vítkovice. Jiří Kalvach

 
 
 
 

3. 11. 2017 15:37:43. Re: Atletická hala Vítkovice. Jiří Kalvach

  Má se čím Ostrava pyšnit, a právem. Skvostná hala ze všech pohledů. a poblíž i nový stadion, krása pohledět! Když už jsme nebyli městem kultury, tak jsme ale město sportu. A to je pravda.

Registrace k zasílání newsletteru

Stavbaweb.cz informuje o novinkách v oboru architektury a stavebnictví, představuje zajímavé objekty, projekty a materiály. Prostřednictvím tohoto formuláře se můžete přihlásit k odebírání denního newsletteru, a dostávat tak pravidelné informace přímo do své e-mailové schránky.

*Povinné položky
Vaše registrační údaje nebudou poskytovány třetím stranám a budou chráněny. Svou registraci můžete kdykoliv zrušit zde nebo prostřednictvím odkazu v zápatí každého newsletteru.
 
 
 
© 2007–2017 Business Media CZ, s. r. o.