Centrum stavitelského dědictví Plasy

Centrum stavitelského dědictví Plasy

Pivovarská 5, 331 01 Plasy

(20. 4. 2017) Pouť za poznáním

   
  • Stav před rekonstrukcí

 
 
 
 

Centrum stavitelského dědictví Plasy

Centrum stavitelského dědictví v Plasích
PAVEL KODERA

„Kdo zná, neničí“ hlásá motto vyříznuté do cortenového portálu vstupního foyer expozice stavitelství. Nová pobočka Národního technického muzea se tak v donedávna zdevastovaných objektech areálu národní kulturní památky Klášter Plasy v duchu uvedeného motta snaží široké veřejnosti prezentovat postupy a principy především tradičního stavitelství. Vzorový projekt památkové obnovy podpořený dotací z prostředků Evropské unie zahrnoval dvě etapy adaptace hospodářského zázemí bývalého kláštera – areálu pivovaru a komplexu hospodářského dvora. 

Památková obnova bývalého pivovaru směřovala k odstranění novodobých přístavků a skladištních ramp a návratu k podobě objektu z doby poslední hodnotné přestavby, k níž došlo na konci 19. století. Snahou bylo rovněž zachování industriálního rázu stavby v její určité syrovosti. Adaptace hospodářského dvora zastavila pokročilé chátrání cenného historického komplexu, který zahrnuje objekty s románskými a gotickými stavebními prvky, a náleží tak k nejstarším dochovaným klášterním hospodářským objektům u nás. Památkový přístup byl v obou etapách veden snahou o zachování a obnovu co největšího množství dochovaných stavebních prvků. Dokonce se podařilo zajistit dva transfery historických stavebních konstrukcí zanikajících objektů. Jednalo se o přesun párníku hvozdu sladovny z konce 19. století ze zanikající sušárny chmele v Hořesedlích na Rakovnicku a transfer a nové využití barokního krovu z 2. poloviny 18. století a z demolice hospodářského dvora v Podmoklech u Úněšova na severním Plzeňsku. Naopak zcela zaniklý původní krov jižního traktu hospodářského dvora v Plasích byl nahrazen novou konstrukcí ve tvaru obrácené lodi, přičemž vnější vzhled historického objektu byl zachován; světlíkem, připomínajícím tvarem otevřenou knihu, je z čítárny knihovny do krovu umožněn průhled.       

Stavební obnova obou areálů směřovala k jejich smysluplnému využití pro expoziční účely, prezentaci tradičních stavebních řemesel i zázemí pro předávání poznatků. V budově pivovaru vznikla stálá expozice, jejímž cílem je atraktivně a přehledně prezentovat problematiku historického vývoje stavebních prvků, materiálů a konstrukcí. V jejím rámci má návštěvník příležitost seznámit se s různými stavebními materiály a na jednotlivých podlažích si prohlédnout druhy stavebních konstrukcí od základů a hrubé stavby přes úpravu povrchů, typy výplní otvorů a příslušnou technickou výbavu budov až po krovy a krytiny. Expozici doplní i oddíl věnovaný principům statiky, jednotlivá témata, představená v expozici, bude hlouběji dokumentovat studijní depozitář. V nejvyšším patře pivovaru návštěvníky překvapí „kabinet“ architekta Jana Kaplického, ojedinělá expozice věnovaná významné osobnosti návštěvníkům otevírá pohled na moderní architektonickou tvorbu. Na malé návštěvníky v prostoru bývalého pivovaru čeká tzv. stavební hřiště, kde mohou uplatnit vlastní stavební kreativitu. V renovovaném objektu mlýna, navazujícím na expoziční část v pivovaru, jsou umístěny víceúčelové prostory pro tematické výstavy. V průběhu roku 2016 se zde představuje výstava „Calcarius, čili vápeník“, která zajímavým způsobem předvádí dnes již povětšinou zapomenuté způsoby řemeslné výroby vápna a jeho zpracování.

V členitém areálu hospodářského dvora byly vytvořeny prostory pro aktivity zaměřené na prezentaci stavebních technologií. Vzniká zde jakási „stavebně řemeslná huť“, která má za cíl umožnit prostřednictvím kurzů a workshopů předávání tradičních postupů a dovedností zážitkovým způsobem. Nalézá se zde tzv. „dvůr stavebních řemesel“. Tesařskou dílnu a dílny ke zpracování kovových materiálů – unikátní historickou klempírnu, kovárnu a slévárnu – postupně doplní cihlárna, kamenická dílna, pracoviště zedníka, svůj prostor zde budou mít historické stavební stroje, na zahradě za dvorem vznikly jednoduché vápenné pece. V nejstarší části areálu své místo našla ojedinělá expozice stavebně-historického průzkumu, prezentující postupy a metody zkoumání historických staveb na objektu hospodářského dvora „in situ“. Zázemí areálu umožňuje pořádání programů pro různé stupně škol i setkávání odborné veřejnosti v prostorech Santiniho a Matheyho sálu. Nové umístění zde rovněž získala městská knihovna, která mj. obhospodařuje knihovní fond Národního technického muzea zaměřený na literaturu dokumentující historické a tradiční stavitelství.

V návaznosti na projekt Centra stavitelského dědictví se podařilo městu Plasy získat finanční podporu na obnovu klášterního nádvoří vytvářejícího vnitřní veřejný prostor areálu někdejšího kláštera. Úprava povrchů, restaurování a zprovoznění historických kašen, doplnění městského mobiliáře i veřejného osvětlení zajistilo, že se do nedávna zpustlé prostranství stalo opět živým místem umožňujícím příjemný pobyt.       

Adresa: areál národní kulturní památky Klášter Plasy, Pivovarská č. p. 5 a 6, Plasy, okres Plzeň-sever
Autoři: pivovar: Tomáš Šantavý, Tomáš Efler a kolektiv – Projektový ateliér pro architekturu a pozemní stavby
hospodářský dvůr: Jakub Masák, Jaroslav Svěrek, Petr Beran a kolektiv – Masák & Partner, Metroprojekt
expozice a interiéry: Tomáš Bílek – tbi.architekti
Investor: Národní technické muzeum
Celkové náklady projektu: 337 mil. Kč (85 % ERDF EU, 15 % SR ČR)
Hlavní dodavatelé:  pivovar - UNISTAV a Alcom Security, hospodářský dvůr - HOCHTIEF CZ a GEMA ARET GROUP
Projekt: pivovar 2010, hospodářský dvůr 2012, interiéry 2014
Realizace: pivovar 2012–2013, hospodářský dvůr 2014–2015, interiéry 2015
Foto: Patrik Sláma

---
Pouť za poznáním
Centrum stavitelského dědictví Plasy

VERONIKA VICHERKOVÁ

Kdo někdy navštívil město Plasy a jeho okolí, byl jistě ohromen duchovní silou toho kraje. Z Plas však odcházel s pocitem zmaru a nostalgie zašlé slávy. Dominanta města, rozsáhlý soubor cisterciáckého kláštera, prošel za více než osm století své existence epochami rozkvětu, kdy se řadil mezi přední centra kultury i hospodářství, i údobími úpadku a rozkladu, k nimž bohužel patřilo i bezmála celé dvacáté století a doba nedávno minulá. Léta neúdržby a bezohledného využívání dovedla kdysi nejvýstavnější cisterciácký dům v Čechách na pokraj hrozícího zániku. Působivost místa tím však neochabla, ba možná naopak.

Dnešnímu návštěvníkovi je v Plasích nachystán už zcela jiný zážitek než zážitek zkázy, byť ani ten není možné z tohoto místa zcela vymazat. Poslední desetiletí přineslo přerod a možná i zázračné znovuzrození. Zachován zůstal genius loci i historická patina a svítá naděje, že se plaský klášter znovu stane nositelem kultury a vzdělanosti. A právě tuto naději skýtá uskutečnění evropsky ojedinělého projektu – Centra stavitelského dědictví Národního technického muzea. 

Fénix z popela
aneb vzorová památková obnova
V roce 1995 byl unikátní komplex plaského kláštera zapsán na seznam chráněných kulturních památek ČR. Status památkové ochrany však nepřinesl kýžený obrat (konverzi) a nezamezil dalšímu chátrání, když se dílčí opravy zaměřily jen na objekty konventu. Změnu přinesl až rok 2008, kdy bylo hospodářské zázemí kláštera, tedy pivovar a hospodářský dvůr, vybrán pro realizaci výše zmíněného a dlouho klíčícího plánu. Již tímto krokem se naplnil jeden z prvořadých principů záchrany památky, kterým je nalezení smysluplného využití, a tak i perspektivy pro její další zachování. Dlužno však podotknout, že nová funkce bývá zpravidla kamenem úrazu. Nová náplň žádá stavební úpravy, které často znamenají nevratnou ztrátu historické matérie a tím i památkové hodnoty.

Plasy však měly štěstí. Cílem konverze hospodářských a průmyslových budov areálu se stala prezentace historického stavitelství, jeho technologií a řemesel, a toto nové poslání určilo i další postup práce. Rehabilitované objekty neměly totiž posloužit jen jako pouhá schránka naplněná druhotně vloženým obsahem, nýbrž i jako vlastní výstavní exponát. Veškeré úpravy tak provázel ohled na historické stopy a jejich základem a součástí byl podrobný stavebně-historický průzkum. Proces renovace byl tak svého druhu archeologií stavební historie, směřující k vzorné památkové obnově. Průběh prací pružně reagoval na aktuální poznatky, které přinášelo postupné rozkrývání historických vrstev a projekt sám i jeho časový harmonogram bylo třeba několikrát upravit.

Objekty celého souboru prošly rozličnou stavební historií, zachovaly se v různém stavu, a také budoucí náplň měla být odlišná. Revitalizace byla proto rozdělena na dva samostatné úkoly, kterých se zhostily dva architektonické týmy, v případě pivovaru Projektový ateliér pro architekturu a pozemní stavby – architekti Tomáš Efler a Tomáš Šantavý, v případě hospodářského dvora ateliér Masák & Partner, architekti Jakub Masák a Jaroslav Svěrek. Přístup a metoda práce se objekt od objektu lišily, jejich společnou filozofií však zůstala minimalizace nutných zásahů. Tomuto vyznání se pak podřídil i následný rozvrh využití staveb.

Většina historických prvků nalezených „in situ“ zůstala na svém místě (ačkoliv ne vždy byly nakonec prezentovány); byly zakonzervovány v autentickém stavu a v případě nutnosti neinvazivně doplněny utilitární vysprávkou. Tak byla zachována historická patina, s níž harmonicky rezonuje střídmé pojetí novodobých prvků a konstrukcí.

V případě pivovaru stojí za zmínku (důvtipně v rámci expozice) prezentované nálezy autentických omítek, obkladů a dlažeb, ale třeba i litinových sloupů, parních strojů, nebo dokonce historického prevétu s kanalizačním systémem. Areál pivovaru se stal výstavním prostorem a výsledná kompozice s vloženou expozicí si uchovala svou industriální paměť (včetně poněkud surového použití materiálů či volného vedení elektroinstalace). Idea objekt-exponát byla pak v rámci expozice dořčena zvláštními panely s popisy, v jaké části pivovarského provozu se návštěvník nachází a jaké práce se zde odehrávaly.

Historicky starší hospodářský dvůr byl ve své výstavné dolní části určen pro relativně méně náročný provoz, nevyžadující velkou míru novodobých doplňků – pro kanceláře a společenské prostory. Zvolena zde byla zejména metoda restaurování: autentické prvky byly kromě zakonzervování na mnoha místech i rehabilitovány v původním rozsahu a podobě, což se týká zejména omítek exteriérů. Překvapivé, leč torzální nálezy výmalby a dalších součástí v interiérech vedly k modifikaci původního záměru využití a jejich analytická prezentace dala základ naprosto jedinečné expozici, představující historii a metody stavebně historického průzkumu (koncepce Michael Rykl). Horní dvůr se pak proměnil v živou stavební huť, lemovanou dílnami tradičních řemesel, včetně např. kovárny a klempírny, kam byly umístěny funkční historické stroje ze sbírek NTM. V patrech jižního a západního křídla se usídlila regionální knihovna Plasy a odborná knihovna CSD, přičemž prvně jmenovaná získala originálně tvarovaný krov podle projektu arch. Svěrka z ateliéru Masák & Partner.

Pozoruhodným a hořkosladkým momentem stavebních úprav hospodářského dvora byla pak dostavba lihovaru v severozápadní části dvorce. Z objektu z počátku 20. století zůstalo jen torzo obvodových zdí. Ruina byla posléze restituována do původního objemu – za použití historického materiálu ze zdejších sutin – nejenom pro uzavření kompozice areálu dvora, ale zejména proto, aby posloužila jako přístupný dutý „sokl“ pro výstavní exponát, kompletní barokní krov z roku 1762, zachráněný z demolovaného dvorce premonstrátů v Podmoklech u Úněšova. O tom, že osud je přes všechno dílu CSD nakloněn, svědčí snad i skutečnost, že rozměr krovu přesně odpovídal půdorysu lihovarské zříceniny.

Resuscitace
aneb šedivá je každá teorie
Výše ve zkratce popsaný příběh byl jen prvním nadechnutím nově oživeného organismu plaského kláštera. Druhým nádechem je pak sama expozice historického stavitelství, která zaplnila výstavní prostory pivovaru. Libreto výstavy komponoval tým odborníků různých profesí – historiků, technologů i statiků. Expozice tak seznamuje se vznikem každé stavby od základních materiálů a hrubé stavby, přes konstrukce a instalace, po práce dokončovací a úpravy povrchů, kde mohla být představena i část sbírky autentických stavebních prvků. Inscenace jednotlivých expozic do konkrétních prostor pivovaru, stejně jako jejich architektonického pojetí se ujal (ve spolupráci s NTM ostřílený) ateliér Tomáše Bílka.

Samotná expozice je velmi vydařeným a poutavým dílem, její organické provázání s tematicky blízkými pasážemi dřívějšího pivovarského provozu je ovšem obrovskou přidanou hodnotou (ukázka historických modelů krovů se tak např. ocitla v podkroví, zatímco třeba vodoinstalace a topení obsadily prostor mokrého provozu sladovnické varny).

V takto nabitém prostředí, prosyceném zážitkem historické matérie, se nakonec nabízí – jako speciální bonbónky či oddechová alternativa – interaktivní audiovizuální prezentace a drobné zábavné iluzivní projekce v rámci expozice, otevřené stavební hřiště (koncept Pavly Priknerové a Jakuba Bachtíka), anebo kabinet architekta Jana Kaplického (Ladislav Zikmund-Lender).

Není zde možné vyjmenovat všechny, kteří se zasloužili o toto velkolepé dílo, je ovšem třeba vyjádřit jim obdiv. Národní technické muzeum v Plasích navázalo na svou dlouhodobě úspěšnou výstavní strategii, založenou na interaktivním a otevřeném způsobu prezentace, která nenásilnou (zážitkovou) formou předává znalosti vysoce erudované úrovně. Nezbývá než popřát „dlouhý dech“, neboť otevření CSD je teprve počátkem cesty, směřující na jedné straně k naplnění programové řady odborných dílen a seminářů, na straně druhé pak k vytvoření referenční sbírky stavebních prvků a materiálů pro studijní depozitář.

Centrum stavitelského dědictví představuje nebývalou příležitost pro celý kraj. Město Plasy se jí chopilo už svojí účastí na revitalizaci veřejných ploch kláštera a jeho okolí. Věřme, a mnohé tomu nasvědčuje, že výzva vyjádřená v záhlaví výstavní expozice (Kdo zná, neničí) dojde i v budoucnu náležité odezvy.

Publikováno v časopise Stavba č. 2/2016, str. 26-31

Související články:
NTM otevřelo Centrum stavitelského dědictví Plasy  15.3.2016
Pivovar v Plasích prošel obnovou, poslouží centru stavitelství  6.1.2014
Centrum stavitelského dědictví  9.10.2012
Část areálu kláštera v Plasích představí historii stavitelství  10.9.2012
V Plasích vznikne za 400 mil. Kč Centrum stavitelského dědictví  2.10.2009
Národní technické muzeum zpřístupnilo pobočku v Plasích 1.7.2009
Plasy získají přes 400 milionů Kč z EU, město výrazně zkrásní  3.12.2008
 
Stavba č. 2/2016

Základní informace o objektu

 
 
 
 

Kategorie

Škola, věda

 
 
 
 
49.9358538
13.3890824
Centrum stavitelského dědictví Plasy

Centrum stavitelského dědictví Plasy
Pivovarská 5
331 01 Plasy

Komentáře ke článku

 
 
 
 

Registrace k zasílání newsletteru

Stavbaweb.cz informuje o novinkách v oboru architektury a stavebnictví, představuje zajímavé objekty, projekty a materiály. Prostřednictvím tohoto formuláře se můžete přihlásit k odebírání denního newsletteru, a dostávat tak pravidelné informace přímo do své e-mailové schránky.

*Povinné položky
Vaše registrační údaje nebudou poskytovány třetím stranám a budou chráněny. Svou registraci můžete kdykoliv zrušit zde nebo prostřednictvím odkazu v zápatí každého newsletteru.
 
 
 
© 2007–2017 Business Media CZ, s. r. o.