Citlivá rekonstrukce a odvážná dostavba

Citlivá rekonstrukce a odvážná dostavba

(13. 4. 2017) Projektstudio EUCZ

   
 
 
 
 

Citlivá rekonstrukce a odvážná dostavba

Na vítkovickém stadionu byly upraveny západní tribuny, pocházející z roku 1938 – původně se jednalo o jediné tribuny na stadionu, zbytek hlediště tvořily stupňovité ochozy. Ostatní části areálu byly v rámci rekonstrukce vybudovány jako novostavby.
Podmínkou realizace celé stavby byla návaznost jednotlivých etap a dokončení první etapy výstavby tak, aby na stadionu mohly být pořádány tradiční atletické mítinky Zlatá tretra 2013, 2014 a 2015, případně i fotbalová utkání. Dalšími limitujícími kritérii byl požadavek na vytvoření oplocené bezpečnostní zóny s turniketovými vstupy kolem celého stadionu. Dále také zajištění nepřerušeného provozu rozcvičovacího stadionu s atletickou drahou a všemi souvisejícími provozními objekty (včetně přístupu veřejnosti). Provoz hlavní tribuny stadionu (stávající západní tribuny) měl být omezen jen krátkodobě a lokálně.
Stavba byla rozdělena do dvou etap, přičemž v první z nich byly vybudovány východní zastřešená tribuna, pokladny, energetická centra, skladovací hala, sportovní plochy a nezbytná dopravní a technická infrastruktura. V první části druhé etapy se realizovala dostavba severní a jižní tribuny s odpovídající infrastrukturou. Ve druhé části této etapy pak došlo k úpravám západní tribuny, přistaveny byly novinářské centrum a venkovní výtah.

Západní tribuna v novém pojetí
Západní tribuna, jejíž komplikované dispoziční řešení souvisí s jejím charakterem a osazením do terénu, je tvořena ocelovou nosnou konstrukcí s vestavbou vnitřních prostor. Celý objekt prošel v období mezi lety 2003 až 2006 postupnou rekonstrukcí. Stavební úpravy proto směřovaly především k novému funkčnímu uspořádání, souvisejícímu s plánovaným kontextem rozvoje celého areálu v návaznosti na normativní požadavky UEFA.
Architektonické řešení dostavby tribuny se snaží akcentovat nové části stavby, to znamená novinářské centrum a venkovní výtah, jako novodobé konstrukce, spojující dobu vzniku stavby se současností. Zázemí novinářů navazuje na nově vybudovanou tribunu v jižním oblouku a odděluje tak prostor hrací plochy a hlediště od okolního prostředí, což souvisí s požadavkem na zajištění akustické pohody v okolí stadionu. Komunikace pro pohyb novinářů jsou od provozu diváků a sportovců odděleny.
K dispozičním úpravám došlo i v prostoru mixzóny se zázemím pro rozhodčí, delegáty utkání, antidopingové kontroly a ošetřovny, které nyní odpovídají nejnovějším prostorovým a provozním standardům. V prostoru skyboxů nad hledištěm vzniklo hlavní řídící a technické pracoviště, včetně prostorů pro hlasatele, bezpečnostní složky a hasiče.

Sanace a nový střešní plášť
Po stavebně konstrukční stránce znamenala rekonstrukce západní tribuny sanaci degradovaných částí ocelové konstrukce a výměnu sedadel diváků za sedačky konstrukčně i barevně shodné se sedačkami na nových tribunách. V návaznosti na předchozí statické zesílení ocelové konstrukce byl osazen nový střešní plášť, tvořený sendvičovými panely s tepelně izolační vrstvou z minerální vlny, krytými hydroizolační fólií z měkčeného PVC. Systém sendvičových panelů byl využit i pro doplnění a úpravy konstrukcí skyboxů.
V rámci rekonstrukce byl vybudován nový venkovní osobní výtah, který umožňuje bezbariérový přístup z úrovně areálové komunikace do druhého podlaží západní tribuny. Panoramatický výtah má částečně prosklenou kabinu a prosklenou výtahovou šachtu, takže umožňuje výhled na západní část areálu stadionu. 

Konstrukce nových tribun
Nově realizované tribuny vycházejí svojí polohou z tvaru atletického oválu, v porovnání s původním řešením stadionu jsou však blíže k běžeckým drahám. Mají ocelovou nosnou konstrukci, stupně, ochozy a šikmé nosníky jsou z železobetonových prefabrikátů, stejně jako dělicí stěnové konstrukce. Vzhledem ke složitým geologickým podmínkám, kdy v podloží dochází ke střídání vrstev s různou konzistencí, jsou sloupy ocelové nosné konstrukce založeny na pilotách průměru 1,50 metru s maximální délkou 18 metrů – ocelové plnostěnné nosné rámy ve tvaru srpu se dvěma nosnými sloupy jsou kotveny do ukončujících hlavic pilot. Výška nosné ocelové konstrukce je 18,9 metru, vyložení střechy 22,2 metru. Ocelové rámy jsou ve své spodní části propojeny průvlaky, které slouží jako podpory pro šikmé nosníky, na které jsou uloženy prefabrikované stupně hlediště – na nich jsou namontovány plastové dvoudílné sedačky.
Nosnou konstrukci zastřešení vytvářejí vaznice se střešními ztužidly, střešní plášť je podporovaný pozinkovaným trapézovým plechem. Plochá část střechy má spád 3°, umístěna je nad nosnými ocelovými rámy a hydroizolaci tvoří předzvětralý titanzinkový plech, spojovaný na dvojitou stojatou drážku. Naopak oblouková část střechy je situována mezi nosnými rámy, které vystupují nad úroveň střešní krytiny z kosočtvercových titanzinkových šablon o rozměru 400 x 400 milimetrů. Mezi plochou a obloukovou částí střechy je hlavní odvodňovací žlab široký 400 mm, který vyhřívají topné kabely. Kromě toho je na střeše umístěna lávka pro instalaci osvětlovacích prvků sportovní plochy, osvětlovací prvky hlediště jsou na obslužné lávce, podvěšené pod střechou tribun. Na spodním líci střešní konstrukce je ze strany hlediště namontován podhled z velkoformátových kompozitních desek.

Z průběhu montáže
Montáž ocelových konstrukcí tribun probíhala za komplikovaných podmínek, především s ohledem na omezené prostorové možnosti a prolínání stavebních a montážních prací. Možnost skladování ocelových prvků na staveništi prakticky neexistovala, kompletovat se mohl vždy pouze jeden ocelový rám. U železobetonových prefabrikátů se preferovala letmá montáž přímo z dopravních prostředků. Pouze pro základní představu: maximální hmotnost jednoho ocelového nosného rámu tribuny činí 32 tun, celková hmotnost ocelových konstrukcí 2 609 tun, hmotnost trapézových plechů 99 tun, hmotnost podlahových roštů 13 tun, hmotnost titanzinkové krytiny vnějšího opláštění 78 tun, objem železobetonových prefabrikovaných konstrukcí 2 370 m3

Nejvyšší stupně hodnocení
Kolem stadionu je oplocená bezpečnostní zóna s mechanicky otvíranými branami a zastřešenými triodovými turnikety – v sektoru pro fanoušky (jak hostí tak i domácích) jsou použity turnikety klecové. Uvnitř těchto sektorů je instalováno speciální bezpečnostní oplocení, používané výhradně pro fotbalová utkání – v případě nerizikových akcí lze toto oplocení demontovat. Součástí vybavení stadionu jsou takzvané vestavky, které slouží jako bufety, ošetřovny, WC, sklady a rozvodny. Jedná se o jednopodlažní zděné objekty nepravidelného půdorysného tvaru, se dvěma výškovými úrovněmi.

Stadion nyní splňuje technické požadavky dle klasifikací IAAF, UEFA, FIFA a FAČR. Pro atletické akce byl získán nejvyšší stupeň certifikátu – IAAF1/1, pro fotbal pak UEFA 4. Očekává se, že se podaří získat certifikát i pro pořádání elitních mítinků atletické Diamantové ligy.

Doc. Ing. František Kulhánek, CSc.

Létající talíř a dětské kostky

Dnešní doba všechno specializuje. Tedy spíš odděluje. I ve sportu. Jsou stadiony pro atletiku a stadiony pro fotbal, haly pro to a haly pro ono, jako by každý sport potřeboval jen svůj vlastní svět. Výjimek je dnes již jen málo. Jedna zůstala ve Vítkovicích – stadion pro kopanou a pro atletiku zároveň. Jistě, je to historické založení, stadion vznikl v letech 1937 až 1939, kdy ještě sport byl jen jeden. Vznikl podle návrhu mistrů českého funkcionalismu Stanislava Tobka, Lva Krči a Jaroslava Kincla, kteří s ní zvítězili v soutěži vypsané Vítkovickými železárnami v roce 1937. Měl to být velký, téměř všesportovní areál, jehož stavba byla rozvržena do dvou etap – vzhledem k době stihla se postavit jen etapa první. V ní dostal stadion krytou západní tribunu, v níž kromě téměř 6000 míst pro diváky, z toho 4250 k sezení a 1680 k stání, byly také tělocvična, šatny, noclehárna, restaurace, samozřejmě byt správce a šatny. Tribuna měla ocelovou konstrukci založenou na betonových základech.

Jenomže od roku 1939 se i ve sportu mnohé změnilo, sice se stále ještě kope do míče a běhá, skáče a hází, ale podmínky pro provozování těchto aktivit, stejně jako podmínky pro jejich sledování se mění. Proto bylo nutno stadion opravit. Nemluvme o ploše, ta zůstala stále vícefunkční, stále je tu fotbal a atletika. Ale jde o tribuny a o zázemí. Není v tom jen měnící se technika každodenního provozu a technika zprostředkování zážitku ze sportovního dění i tomu, kdo sedí v pohodlí doma na pohovce. Není v tom jen narůstající potřeba pohodlí diváků, kteří si přejí sedět a to tak, aby jim nepršelo na hlavu. Je v tom i kus narůstající obavy o bezpečnost, potřeba zajistit, aby všechny události na hřišti probíhaly tak, jak si sport zaslouží. A je v tom také touha vytvářet podmínky pro to, aby hranice lidských možností ve sportu byly posunovány stále dál.

A tak bylo nutno dostavět kryté tribuny – uzavřít jimi sportovní ovál kolem dokola, po stranách původní tribuny, jež byla ohleduplně rekonstruována. Tam, kde jsou stožáry pro večerní osvětlení, zůstaly rohy, byť také uzavřené. Nové tribuny dostaly ocelovou konstrukci zcela soudobého tvaru i výrazu, přitom v dobrém souznění s původní částí. Byla sjednocena sedadla tak, aby byla snadněji dostupná a pohodlnější. A hlediště, neb to už nejsou jen tribuny, to už má vyšší úroveň, je vesele barevné – červeně zdůrazněné vstupy na schodiště, modrá sedadla. Energie je ve stadionu i ve chvíli, kdy je prázdný. Zajímavou podobu dostalo zázemí pro diváky, obvykle umisťované do zbylých míst pod konstrukcí sedadel. Tady je sice také pod tribunami, ale jaksi samostatně, v červeně veselých pavilonech, které se pod tribuny připojují ve volném uspořádání – někdy se pod nimi schovávají, jindy se k nim jen staví stranou, tu víc, tu míň, vytvářejí rozehranou podnož, nad níž nová konstrukce téměř vykvétá – je totiž tak možno plynule sledovat měkký tvar konstrukce, jeho noblesní vznosnost. A k těmto pavilonům se přidávají i předstupující stavby pokladen, a nějak se v tom celém uspořádání a především ve veselé červené ztrácí vědomí přísného plotu, který to celé neprostupně obklopuje. 

Historická tribuna doznala změn uvnitř, kde se pracovalo snad v centimetrech, přesto nové i upravené prostory působí přívětivě a jejich velikostní minimalismus není okatý. Na tiskové středisko sportovci ve 30. letech nemysleli, muselo tedy vzniknout nově – k tomu posloužil jeden z nedostavitelných rohů, vznikla přístavba na celou výšku tribuny, v níž lze najít vše pro novináře potřebné.

Vítkovický stadion tvarem i šupinatým povrchem zvenku působí jak létající talíř, který přistál do červené kostičkové podložky, trošku ji rozházel a přitom se vesele uvelebil vedle staré tribuny. Všiml si jí, a tak se rozhodl jí pomoci – otevřel se a nabídl skvělý výhled na hrací plochu, stejně jako na běžecký ovál. Svou sevřeností dal původnímu sportovišti nové možnosti – sem dovnitř neproniká vítr ani protivítr, tady se skvostně rychle běhá, nejsou tu překvapivé průvany ani nepříjemné rázy. A tak není divu, že se tu sportu daří. Zatím nejrychlejší muž světa sem rád jezdí a má proč. Ostatně – třeba i proto, že Vítkovice mu nejen nabízejí ovál skoro na míru, ale dávají najevo, že si ho tu váží. (To by ovšem bylo o jiné stavbě.) Ta stavba si dala za úkol, že bude lákat všechny, ať na sportoviště uprostřed, nebo do hledišť okolo. Což se jí skvěle daří. Ne nadarmo se stala v roce 2016 stavbou, jež nejvíc zaujala veřejnost.

Doc. Ing. arch. Radomíra Sedláková, CSc.

 
Rekonstrukce městského stadionu v Ostravě -  Vítkovicích, I. a II. etapa
Místo: Ulice Závodní, Ostrava – Vítkovice
Investor: Statutární město Ostrava; Vítkovice Aréna a.s., Ostrava – Zábřeh
Autoři projektu: PROJEKTSTUDIO EUCZ s.r.o. - David Kotek, Zuzana Sýkorová; Hutní projekt Ostrava, a.s. - Josef Zlámal
Projektant: Hutní projekt Ostrava, a.s., Projektstudio EUCZ, s.r.o.
Dodavatel: I. etapa: Metrostav a.s.; II. etapa:  Hochtief CZ a.s.
Hlavní subdodavatelé: Topego Brno, s.r.o. – zakládání tribun; Vítkovice Power Engineering a.s. – ocelová konstrukce tribun; Lekos, s.r.o. – střešní krytina tribun; Alucomposite Panels s.r.o. – fasáda objektu novinářů;  Liftcomp a.s., A.T.A. technik, s.r.o. – panoramatický prosklený výtah
Zastavěná plocha: 30 456 m2
Obestavěný prostor: 174 150 m3
Kapacita: 15 123 sedadel + 40 míst pro TP
Realizace: 09/2012 - 09/2015
Celkové náklady bez DPH: 998 mil. Kč (Investiční náklady na jedno sedadlo 53 680 Kč)
Zdroje financování: veřejné prostředky, dotace MŠMT, dotace SMO, soukromé prostředky

Rekonstrukce městského stadionu v Ostravě Vítkovicích získala titul Stavba roku 2016 za vytvoření uceleného moderního víceúčelového sportoviště se zřetelem k architektonickému ztvárnění a památkové citlivosti provedení.

Článek vyšel v časopis STAVITEL 1/2017

Základní informace o objektu

 
 
 
 

Kategorie

Rekonstrukce

Dokončení

2015

Komentáře ke článku

 
 
 
 

Registrace k zasílání newsletteru

Stavbaweb.cz informuje o novinkách v oboru architektury a stavebnictví, představuje zajímavé objekty, projekty a materiály. Prostřednictvím tohoto formuláře se můžete přihlásit k odebírání denního newsletteru, a dostávat tak pravidelné informace přímo do své e-mailové schránky.

*Povinné položky
Vaše registrační údaje nebudou poskytovány třetím stranám a budou chráněny. Svou registraci můžete kdykoliv zrušit zde nebo prostřednictvím odkazu v zápatí každého newsletteru.
 
 
 
© 2007–2018 Business Media CZ, s. r. o.