Kancelářský objekt Nestlé Česko

Kancelářský objekt Nestlé Česko

 
 
 
 

Kancelářský objekt Nestlé Česko

Autorem sídla firmy v Praze je atelier Omicron-K.



Místo Location: Praha Modřany
Developer: SG Property, s. r. o., člen skupiny member of Sekyra Group
Nájemce Tenant: Nestlé Česko, s. r. o.
Architekt: Martin Kotík, Omicron-K
Projektant statiky Statics designer: Alston spol. s r. o., Jan Šulcek
Project manager: David Tomanec, Sekyra Group a. s.
Technický dozor Technical Supervision: Archinvest, s. r. o.
Technický dozor nájemce: Concensus
Generální dodavatel Concractor: Metrostav, a. s., divize 6
Dodavatel vytápění a větrání Provider of Heating and Ventilation: Instalace Praha, spol. s r. o.
Podlažní plocha: cca 15 000 m2
Celková výše investice Total investment: cca 500 milionů korun approx 500 mil CZK
Termín Date of Realization: dokončeno 2006
Foto: archiv Omicron, Filip Šlapal, Marie Šandová








V Modřanech, za tramvajovou tratí
VLADIMÍR KRÁTKÝ

V Modřanech za tramvajovou tratí jsem dlouho nebyl. Jedu se svým Variantem na jih podél betonového náspu a jsem nervózní z toho, kde mám zahnout. Odbočuji do jedné z děr v tramvajovém tělese. Rozhlédnu se, vidím černý drahokam a rázem vím, že jsem se trefil. Blížím se k hlavnímu vstupu a znovu lehce znejistím, když před ním vidím vlečku s dopravní značkou „pozor vlak“. Tady končí špatné zprávy.
Přestože kontext už není v módě, stojí za to o něm mluvit. „Krajina za tratí“, byť plná fabrik a skladů, je i krajinou řeky a díky výše zmíněnému tramvajovému tělesu k Modřanům už vlastně nepatří. Nepamatuji si na žádnou diskusi o tom, zda tento řez městskou krajinou učinit či neučinit. Mně to připadá hrozná škoda. Mrzí mě, že v Praze fenomén Vltavy příliš nevnímáme a nevyužíváme, nepočítám-li zahraniční turisty v partii mezi Jiráskovým a Mánesovým mostem. Od doby povodní nás řeka spíš straší. Snad pomohou nové projekty v Karlíně a Holešovicích, tam z toho ale až moc ční komerce a realitky a chybí celková vize města. Jediné, na co jsem se architektů Omicronu zeptal, je, jestli existuje představa blízké budoucnosti okolí budovy Nestlé. Protože jinak bych měl problém pochopit, proč zejména plášť a výraz domu pojali tak, jak jej pojali, anebo proč si Nestlé vybralo pro svoje sídlo toto místo. Dovídám se, že ano, už se na tom pracuje a brzy bude lebeda pouze na straně severní za plotem bývalé Chirany. Pak už to vše dává smysl a při dnešním tempu investiční aktivity není důvod nevěřit.
Pevně posazená forma půdorysného „U“ se otvírá velkorysou prosklenou stěnou a střechou k řece a do oblohy. Parter na této fasádě zbytečně prozrazuje, že se jedná o záda. Přiznaná věcnost tu nekoresponduje s celkově abstraktním pojetím. …navrhuji doobložit mramorem. Práce s hmotou je ve výtvarné poloze, tektonická a funkční podstata je na fasádách potlačena a naopak vystupuje čistá geometrická hra objemů a šperkoidních prvků (hezká požární schodiště) na trojrozměrné tapetě mysticky temného pozadí fasády. Tato fasáda pak nepotřebuje žádné přídavné stínicí prvky. Zůstává strohá, tak jak ji architekti chtěli. Několik oken je rafinovaným systémem vyklopeno ven. V době, kdy jsem byl na místě, vyměňovali několik formátů skel. Stejný zvláštní pohled pod kůži na žlutou izolaci jsem nedávno zažil v Londýně na Fosterově „okurce“.
Hmota nad vstupem působivě proniká do haly. Je obložená deskami s dezénem dřeva, materiálem jsem zaskočen. Prostor atria je pěkný, velkorysý a příjemný. Je vidět odvážná a poctivá práce – práce architektonická, technická, práce s prostorem. Lentilky zasedaček jsem čekal barevné, ale rozumím, proč nejsou. Při pohledu shora mi dřevěné terásky v zeleni připadají navíc. V kancelářích – továrnách současnosti – je příjemné rozptýlené světlo. Letní vedra přežil palác sladkostí bez újmy na zdraví. Vnímám řadu vtipných motivů, registruji dotažené detaily, žádný amatér zde nedostal prostor pro seberealizaci. Kdyby bylo Nestlé dokončeno před vydáním Šváchovy „Přísnosti“, mohla by se fotka exteriéru použít na titulní stránku. Interiér atria by se víc hodil do „Česká architektura veselá a vtipná“. Nevím, zda tato stavba bude či nebude v encyklopediích. Jisté nicméně je, že Omicron dlouhou řadu let drží dobrý standard a pokaždé přijde s něčím novým. Území podél řeky přeji dobrá léta bez povodní, dobré investory a architekty.







Stavební kvality Nestlé
JOSEF ŠANDA

Modřany nejsou především ve své spodní, k Vltavě přiléhající části zrovna nejlepší pražskou adresou. Barbarsky vybetonovaná hradba tramvajové trati a zbytky starých továren zatím utlačují sporadické pokusy o oživení potenciálně atraktivní povltavské nivy. Překvapivě se zde ale během loňského roku vynořil rozlehlý černý kubus objektu, který již zdáli neskrývá ambice na zařazení mezi nejzajímavější pražské stavby poslední doby. A rozhodně jsou tyto ambice oprávněné nejenom z hlediska architektonického, ale i z hlediska stavbního provedení. Ještě více pak překvapí, že se jedná o developerskou akci.
Řekne-li se tuzemská realitní skupina, nemívá to ve zdejším kontextu jednoznačně pozitivní zvuk. Zdá se však, že to již neplatí. V Modřanech se prezentovala Sekyra Group, přesněji jejich dceřiná společnost SG Property, mimořádně kultivovaně. Byla investorem a také zajišťovala project management s výsledkem opravdu pozoruhodným. Především oslovila dobrou architektonickou kancelář a osvědčeného dodavatele. K výsledné kvalitě potom přispělo i to, že budoucí uživatel, česká centrála nadnárodního gigantu Nestlé, kontroloval plnění svých požadavků po celou dobu projektování a výstavby.
Nestlé není jediná firma, která si v Čechách od výstavby nového sídla slibuje nový styl práce, pružnější komunikaci mezi zaměstnanci a celkově dělnější atmosféru v podniku. Nové administrativní budovy představují především rušení tradičních českých dvoumístných kamrlíků a přechod ke kancelářské krajině. Po stavební stránce to znamená ustupující význam nosné konstrukce, vnitřní prostředí založené na klimatizaci a umělém osvětlení a masivní užití elektroniky až do polohy tzv. inteligentní budovy. Do popředí vystupuje funkce požární ochrany, osobní svislé dopravy a řešení prostorové akustiky. Zvládnout takovou úlohu architektonicky tak, aby vytvořené prostředí bylo vůbec lidmi akceptovatelné, není lehký úkol. S vědomím toho, a přijmu-li vysoké ambice této stavby, mohu se dále soustředit především na ty drobnosti, které by podle mého názoru bylo ještě možno zdokonalit.
U popisovaného sídla Nestlé je hlavním prvkem vnějšího členění čtvero požárních schodišť. Vzhledem k velkorysému pokrytí všech vnitřních ploch sprinklery (v servrovně dokonce nahrazenými rozvodem hasicího plynu) možná nebyly venkovní schody tolik nutné, ale jistě v pracovnících kanceláří vyvolají podvědomý pocit bezpečí a volnosti. Jinak totiž černá fasáda příliš přátelsky nevyhlíží, ovšem zato může výhodně omezit letní tepelné zisky. Škoda že vystupující kubus konferenčního sálu nad hlavním vchodem přívětivější dřevo jen předstírá poněkud lacině vyhlížející fototapetou. Velkorozměrové dřevěné fasádní desky se totiž jinak z Čech vyvážejí na nejnáročnější trhy, amožná jsou i levnější. Ze západní strany je objekt prolomen přízemní terasou o ploše 250 m2. Zde se naopak exteriérová podlaha ze dřeva příliš neosvědčila. I tropické dřevo pracuje, což je někdy v rozporu s jeho obvyklým opracováním do exaktních jemně profilovaných prvků. Terasa poněkud nelogicky navazuje na tu část přízemí, která je přístupná veřejnosti, ale dodatečné propojení s prostory zaměstnanců se již připravuje. Zatím tam smějí na kousek jen kuřáci, kteří jsou jinak chvályhodně vytlačeni do malé, zvláště intenzivně větrané kuřárny. Škoda že střecha je zaplněna technologií související s klimatizací a je přístupná jen po žebříku. Pohledy na vltavskou kotlinu z ní rozhodně stojí za to. Ale to je jeden z pražských nešvarů: nejatraktivnější pražské střechy jsou posety kotelnami, strojovnami a anténami.
Zmíněná terasa je vlastně vnějším pokračováním vnitřního atria, které monoblok ve tvaru U tvoří. Atrium má západní fasádu a strop ze strukturálního zasklení, podpíraného elegantní pavučinou subtilní ocelové konstrukce. Osvětleno je kvalitními stojanovými svítidly a především světlem reflektorů odráženým zrcadly, zavěšenými na nosnících zastřešení. Podlahová plocha atria je kombinací zeleně, dřevěné mozaiky, vody a dlažeb. Péče o detaily návazností jednotlivých materiálů je příkladná v návrhu i v provedení. Ostatně, podobně jsou zpracovány materiálové varianty v celé budově, a kombinace někdy i pěti materiálů v jednom místě nepůsobí proto nijak rušivě. Velmi pečlivě je také řešena akustika atria velkoplošnými pohltivými obklady Patt. Dominantou atria je pak vodní stěna, tvořená vodou stékající po jemném kovovém pletivu. Lze jen tušit důvtip, péči, zkušenosti a citlivost, které vyústily do perfektního technického provedení tohoto uměleckého díla.
Jinak je ale v technických podrobnostech atria při pozornějším pohledu patrné jedno z prokletí české architektury. Je asi spíše vinou teoretiků a škol než samotných architektů, že na české kotlině stále leží těžký stín ideologie tzv. funkcionalismu, tedy způsobu stavění (abych volně citoval prof. Michla), kdy funkce následuje formu. Z pohledu technika je to charakterizováno především projektováním ve 3D (to v lepším případě, někdy jen 2D), ačkoliv budova žije samozřejmě v čase, tedy ve 4D. Funkční vlastnosti promítané do minut, dnů a roků pak někdy přicházejí zkrátka.
Třeba vzpomínané atrium. Skleněnou střechou atria svítí prudké slunce až na psací stoly, a zaměstnanci se proto chrání pestrobarevnými firemními slunečníky. Vypadá to malebně, ale stavební řešení by asi všichni přivítali raději. Není vyřešeno čištění vodních nádrží, nákladně upravovanou vodu je třeba vždy vypustit. Pro mytí fasády jakási příprava na atice je, ale na vnitřních skleněných plochách atria, čistitelných jen horolezci, není na ně pamatováno ani úchytem. Ostatně, v Čechách se jaksi vžilo spoléhat se na zázemí odvážlivců odchovaných na pískovcových skalách – snad to bude fungovat i za sto let. I ladné křivky plášťů visutých zasedacích místností jsou vykoupeny nečistitelnými detaily. Stěny všude přecházejí do podlahy bez soklu, což je jednak extrémně (a zbytečně) náročné na provádění, jednak to i při použití moderní čisticí techniky vyžaduje opět zvláštní péči v čase.
Nejvíce je to pak vidět na fasádě: opravdu jiný než ideologický důvod pro zrušení soklu budovy nelze nalézt (ačkoliv, je to možná pro architekta příliš těžká úloha). Nakonec, proto aby vršky všech otvorů na fasádě zařezávaly v lince (pro což také není rozumný důvod), nevejdou se pekaři se svým autem k zásobovací rampě. Ve školách architektury se tomu říká čistota výrazu, ale v reálu je to fasáda špinavá ve spodní části a otlučené okraje vjezdů.
Těmito poznámkami se nemá snížit význam jak architektonického, tak i realizačního a v tomto případě zřejmě nejvíce developerského úsilí. Nosné konstrukce jak pěti nadzemních (350 zaměstnanců, laboratoře, školicí centrum, stravování, prodejna), tak dvou podzemních (144 parkovacích stání, technické zázemí) podlaží vybetonoval generální dodavatel Metrostav v takové kvalitě, že všude mohly být ponechány pohledové betony. A bylo toho betonu skoro deset tisíc kubíků.
Zvláště dobře se uplatnily betonové povrchy u subtilních sloupů přiléhajících k fasádám, což je samozřejmě i zásluha statika. Instalace Praha předvedly takovou kvalitu provedení technického vybavení, že strojovny by mohly být součástí reprezentačních prostor. Je nepochybné, že k výsledné kvalitě pozitivně přispěl i technický dozor – zde to byl prováděcími firmami obávaný Archinvest.
Je vidět, že pokud nastoupí rozhodný a motivovaný investor, lze v Čechách postavit stavbu ve výsledné kvalitě, která snese mezinárodní srovnání. Stejný investor v tomto území plánuje další výstavbu jak kanceláří, tak bytů. Po Karlíně tak možná vznikne u Vltavy další pozoruhodná oblast.
Foto ve fotogalerii: Marie Šandová, Josef Šanda

Publikováno ve Stavbě č. 5/2006




Půdorys přízemí

Půdorys 1. NP

Půdorys 4. NP








Základní informace o objektu

 
 
 
 

Kategorie

Výroba

Komentáře ke článku

 
 
 
 

Registrace k zasílání newsletteru

Stavbaweb.cz informuje o novinkách v oboru architektury a stavebnictví, představuje zajímavé objekty, projekty a materiály. Prostřednictvím tohoto formuláře se můžete přihlásit k odebírání denního newsletteru, a dostávat tak pravidelné informace přímo do své e-mailové schránky.

*Povinné položky
Vaše registrační údaje nebudou poskytovány třetím stranám a budou chráněny. Svou registraci můžete kdykoliv zrušit zde nebo prostřednictvím odkazu v zápatí každého newsletteru.
 
 
 
© 2007–2018 Business Media CZ, s. r. o.