Knihovna a Kulturní centrum na Žižkově

Knihovna a Kulturní centrum na Žižkově

(10. 6. 2016) Projektil architekti

   
 
 
 
 

Knihovna a Kulturní centrum na Žižkově

Prostory pro pobočku Městské knihovny a Kulturní centrum MČ Praha 3 byly vytvořeny přeměnou prodejny potravin spojené s nevyužívaným podzemním skladem v bytovém objektu ze 70. let 20. století. Knihovna využívá přízemí, kulturní centrum podzemí, které bylo zpřístupněno a prosvětleno velkým anglickým dvorkem. Knihovna má velkorysý bílý prostor s nikami s barevnými akcenty pro odlišné činnosti. Kulturní centrum má ponechané syrové betonové stěny a je rozděleno skleněnými příčkami na sály. Spojení knihovny a kulturního centra tvoří schodiště, které zároveň vytváří stupňovité hlediště a prosvětluje centrum z druhé strany, než je anglický dvorek.

Prostor připravený pro fantazii provozovatele i uživatelů
Návrh vychází ze tří premis: přehlednosti, jednoduchosti a příjemnosti. V celém prostoru byly odstraněny vestavby a knihovna je tak prosvětlena z ulice i z vnitrobloku. Uliční výkladce jsme ponechali a přiřadili k nim dlouhou pohovku, která zve kolemjdoucí k návštěvě a zároveň odstiňuje vnitřní prostor od ruchu ulice. Rozmístění bílého mobiliáře vymezuje jednotlivé niky. Celý prostor spíná lavice, která obíhá po obvodu před regály a umožňuje posezení u vybírané knihy. Niky jsou barevně odlišeny akcenty sedaček či desek stolů v čistých barvách dle základního barevného diagramu skládání světla podle vlnové délky.
Vstupní část je červená. Žluté dětské oddělení má atypické prvky regál-lední medvěd a stolek-domek. V zadní části knihovny je studovna s velkým zeleným kulatým stolem a pohodlné sezení v modrých křeslech. Modré boxy internetu tvoří záda vínové lavici u uliční fasády. Uprostřed jsou nízké volně stojící regály, které ohraničují nástup do podzemí části.
Do suterénu se sestupuje po schodišti, které se v dolní části proměňuje v hlediště. Díky tomu je v suterénu přirozené světlo. Prožitek světla umocňuje protilehlý výstup do anglického dvorku, který je samostatným vstupem do Kulturního centra. Prostor napříč domem mezi hledištěm a vstupem tvoří hlavní prosvětlený foyer, který slouží pro výstavy, ale může se proměnit i v sál. Přiznaná konstrukce suterénu je podpořena vloženým dělením z prosklených příček. Flexibilita a řada neformálních prostorů tu umožňuje uspořádat různé společenské akce: od jednotlivých vystoupení, malých festivalů, dětských kroužků, seminářů, přes společenská setkání po burzy.

Výtvarně architektonické a dispoziční řešení
Hlavním tématem přízemí jsou různé podoby sezení/pracovních míst návštěvníků a knihy v regálech. Umístěním regálů jsou maximálně využity obvodové stěny, vytváří se tak dojem místnosti plné a ohraničené knihami. Pro zvýšení účinku jsou regály s šesti policemi doplněny o jeden spodní regál, který je předsunutý a slouží jako stupátko, ale zároveň pro neformální sezení při prohlížení knih. Pro oddělení funkce stupátka a sezení slouží barevné polštářky. Policemi také zakrýváme rozvody vzduchotechniky, které vedou mezi suterénem a technickým mezipatrem nad přízemím. Jejich kryt tvoří tabule. V místech, kde by bylo využití vyšších polic provozně obtížné (dětské oddělení), slouží vyšší regály pro výstavní účely. Rozmístění regálů přirozeně vymezuje niky, určené svou atmosférou pro odlišné aktivity.  
Prostor u hlavního vstupu slouží jako přechodová zóna s možností neformálního sezení při čekání na knihovnické služby nebo schůzku. Regálová stěna tu obsahuje především knižní novinky a další rychloobrátkové informace.
Mírně ke středu půdorysu v kontaktu se vstupní zónou a zásobovacím vstupem ze dvora je zóna služeb se dvěma pracovními místy. Výpůjční pult tvoří dva oddělené stoly, takže mezi knihovníkem a čtenářem nevzniká hradba, ale naopak vlídné pozvání.
Naproti vstupu blízko obslužnému místu je dětské oddělení. Před oknem je vyvýšené pódium jako herní kout. Vedle čítárny je v rohu dispozice umístěna intimní studovna s několika pohodlnými křesly se stolky a stojacími lampami. Naproti ní je společná studovna soustředěná kolem velkého stolu.
Podél zóny služeb je přístup ke schodišti a plošině do suterénu a na zásobovací dvůr. Dvůr je přístupný jak ze schodiště, tak z mezipodesty výtahu.
Ve středu dispozice s nejmenší intenzitou přirozeného světla jsou nižší a volné knihovní regály, které nebrání přehlednosti interiéru. Regály v přízemí přecházejí i do schodišťového prostoru, kde slouží více informativnímu účelu v návaznosti na volnější program suterénu. Je zde možné umístit plakáty na akce.

Suterén je naproti tomu navržen s důrazem na mobiliář volný a snadno přestavitelný. Hlavním motivem tu jsou výrazné prvky, rozmístěné s ohledem na rušivost, soustředěnost a délku pobytu. Suterén má dvě odlišné části: prostor pro návštěvníky a zázemí knihovny. Hlavní schodiště ústí do centrálního foyer, které pohledově končí až zelenou stěnou anglického dvorku. Schodiště se v dolní části proměňuje ve stupňovité hlediště s obrazovkami a možností AV připojení. Hlediště tak zároveň přivádí dolů přirozené světlo, které v původním skladovacím suterénu zcela chybělo. Foyer slouží jako druhá scéna (díky hledišti přičleněnému ke schodišti), výstavní a relaxační prostor. Je tu možné číst či studovat mimo rušnější přízemí, navíc s pohodlným polstrovaným sezením.
Hlediště se schodištěm je výrazným prvkem interiéru, foyer je jinak nedělený s volným mobiliářem. Naproti schodišti je prosklený výstup do anglického dvorku s malým amfiteátrem, který umocňuje prožitek světla. Anglický dvorek je samostatným vstupem do Kulturního centra přímo z ulice.
Napravo od foyer jsou ve směru od schodiště za prosklenou stěnou velký a malý sál s možností stínění závěsem. V sále je kromě AV techniky stohovatelné sezení. Ze sálu je také přístupný sklad pod schodištěm. Pod parapetem jsou umístěny hluboké uzavíratelné skříňky, které pojmou stohovaný nábytek. Sály jsou mezi sebou odděleny pohyblivou stěnou.  
Nalevo od foyer je nika, z níž je přístupná zdvižná plošina a zázemí knihovny. V nice je též uvažována možnost odložení oblečení pro hromadné návštěvy na mobilní věšáky. Vedle ní je klubovna, také oddělená prosklenou příčkou. Má přilehlou kuchyňku, která je oddělená vestavěnou stěnou s možností otevírání. Díky tomu je možné propojení při pořádání akcí, případně i použití jako klubová místnost s jednoduchým občerstvením. Stejně jako v případě sálu i zde jsou stoly a stohovatelné židle a uzavíratelné skříňky pod okenním parapetem. Mobiliář tak bude možné používat v celém prostoru veřejné části suterénu dle požadavků provozu. Vedle kuchyňky je umístěno ještě zázemí pro zaměstnance městské části, které není trvalým pracovištěm, ale slouží jako servisní místnost pro kulturní akce.
Zázemí je řešeno s důrazem na jednoduchost a trvanlivost. S výjimkou kanceláře jsou ostatní místnosti technického charakteru.
V anglickém dvorku jsou pouze prefabrikované betonové schodišťové jevištní stupně a lavice v zadní části u stromu. Zeleň se v budoucnu rozroste a popne celou stěnu dvorku.

Konstrukční, barevné a materiálové řešení
Většina mobiliáře byla navržena jako samonosná truhlářská konstrukce z aglomerované desky na bázi dřeva. Takové konstrukce mají knižní regály, opláštění vzduchotechnických prostupů a montované dělící příčky.
Barevný koncept byl pro vyznění interiéru zásadní. Navazuje na střídmost objektu ze 70. let. Přízemí je v základě více střídmé, neboť zdůrazňuje především barevnost samotných knih. Suterén je výraznější ve vložených prvcích, neboť již nemá knižní regály a jako suterénní prostor vyžaduje jisté oživení. Přízemí má bílé stěny a strop. K nim byla navržena zemitě barevná podlaha. Knižní regály jsou bílé s přiznanými hranami překližky. Spodní předsunutý regál-lavice v přirozené barvě dřeva spíná prostor. Toto základní pozadí doplňují akcenty čistých barev dle základního barevného diagramu skládání světla podle vlnové délky. Těmito barvami, akcentovanými na sedácích nebo deskách stolů, jsou odlišeny jednotlivé niky.
Vstupní zóna je, i s ohledem na korporátní barvy městské knihovny červená (sedačky). Od ní pokračuje barevné spektrum žlutým dětským oddělením (polštářky, koberec, sedačky, světla), zelenou studovnou (stůl), modrými individuálními studijními boxy, tmavě modrou tichou studovnou (koberec, sedačky) až k vínové čítárně (sedačka). Celek je znovu sjednocen použitím více druhů židlí v jedné povrchové úpravě (dřevo v přirozené barvě) a bílými světly. Pouze v dětském oddělení a u vstupu jsou doplňková barevná světla – balonky.

Suterén má bíle lazurované stěny a strop, přičemž původní konstrukce je ponechána v syrové podobě hrubého materiálu. Na stropě jsou elektrorozvody pro světla. Podlaha je z barvené stěrky ve většině prostorů opět zemité, jen na wc barevné. Blok wc je vyzděn z režných betonových tvárnic. Přiznaná syrová konstrukce suterénu je podpořena dělením z prosklených příček s bílými rámy. Plochy nových stěn (např. hygienického boxu) mohou být v rámci workshopu graficky pomalovány. K tomuto pozadí jsou přiřazeny prvky vestavěného interiéru v bílé barvě. Volný nábytek, židle a stoly jsou barevně pestré (na základě principu doplňkových barev.

Technické vybavení
Osvětlení je, vzhledem k nízké světlé výšce, z lineárních zářivek. V suterénu je ve foyer a obou sálech také osvětlovací lišta se směrovatelnými reflektory pro výstavní účely a hudební akce. Pohodlná studijní místa jsou vybavena stojací lampou. Pro stínění a zatemnění slouží okenní rolety.
Přípojná místa slabo i silnoproudu jsou přednostně po obvodu místností, i vzhledem k malé tloušťce podlah nevhodné pro rozvody. Nezbytně nutná podlahová místa připojení jsou připojena v mobiliáři. Média jsou napojena na rozvody bytového domu. K jejich rozvedení slouží i technické mezipatro nad přízemím.

Autorská zpráva
Foto: Andrea Thiel Lhotáková


 

Pobočka Městské knihovny v Praze a Kulturní centrum Městské části Praha 3

Místo: Za Žižkovskou vozovnou 2687/18, Praha 3
Klient: MČ Praha 3
Architekt: Projektil architekti – Mgr. akad. arch. Roman Brychta, Ing. arch. Petr Lešek; spoluautoři Dipl. Ing. Marisa Lechthaler, Ing. arch. Bohdana Linhartová, Ing. ing. arch. Marek Sankot
Krajinářský architekt: ATELIER a05 - Ing. Aleš Steiner, Ing. Pavlína Malíková
Návrh sedačky: Hippos design – MgA. Radim Babák, MgA. Ondřej Tobola
Statika: HSH Statika, Ing. Jiří Houra
Kordinace tzb, vzt, ut: Techorg – Ing. Ondřej Hlaváček
zti: Ing. Miloslav Kvasnička
elektro: Ing. František Dvořák
požárně bezpečnostní řešení: Ampeng – Ing. Jiří Ledinský
rozpočet: Vlastimil Střelba
Dodavatel stavby: Dereza
Dodavatel interiéru: Quick Office
Zastavěná plocha: 463 m2
Užitková plocha: 830 m2

Související články:
Víceúčelový kulturní prostor Vozovna 25. 11. 2015


Základní informace o objektu

 
 
 
 

Kategorie

Rekonstrukce

Dokončení

2015

Komentáře ke článku

 
 
 
 

Registrace k zasílání newsletteru

Stavbaweb.cz informuje o novinkách v oboru architektury a stavebnictví, představuje zajímavé objekty, projekty a materiály. Prostřednictvím tohoto formuláře se můžete přihlásit k odebírání denního newsletteru, a dostávat tak pravidelné informace přímo do své e-mailové schránky.

*Povinné položky
Vaše registrační údaje nebudou poskytovány třetím stranám a budou chráněny. Svou registraci můžete kdykoliv zrušit zde nebo prostřednictvím odkazu v zápatí každého newsletteru.
 
 
 
© 2007–2018 Business Media CZ, s. r. o.