Liberecká botanická zahrada staví unikátní pavilon pro lekníny

Liberecká botanická zahrada staví unikátní pavilon pro lekníny

 
 
 
 

Liberecká botanická zahrada staví unikátní pavilon pro lekníny

(ČTK) - Botanická zahrada v Liberci začala stavět v Evropě ojedinělý pavilon, do kterého chce přestěhovat tři největší druhy leknínů včetně vzácné viktorie královské. Speciální skleník má obřím rostlinám zajistit optimální podmínky. Jeho výstavba přijde na bezmála 12 miliónů korun, 85 procent nákladů zaplatí Evropská unie z Integrovaného programu rozvoje města. U příležitosti zahájení stavby to novinářům řekl Michal Vereščák z libereckého magistrátu.

Autorem návrhu je architekt Pavel Vaněček (vizualizace: archiv zahrady)
Liberecká botanická zahrada je nejstarší svého druhu v zemi. O její otevření se v roce 1895 zasloužili členové Spolku přátel přírody. Na začátku měla hlavně zásobovat město zelení, v roce 1930 tam vyrostl první skleník a o téměř 30 let později také první mořské akvárium v zemi. Dnes nabízí botanická zahrada v devíti skleníkových pavilonech na ploše 3000 metrů čtverečních přes 8000 exotických rostlin a pyšní se několika unikáty, jakými je třeba pět nejstarších kamélií v Evropě či největší průřez zkamenělým kmenem, který se kdy našel v Česku.
 
Nový pavilon bude pro návštěvníky velmi atraktivní, uvidí vedle sebe tři největší leknínovité rostliny na světě. Stěny nádrží budou ze silného skla a hladina bude v úrovni pasu. „Návštěvník bude mít pocit, že stojí ve vodě mezi lekníny,“ poznamenal ředitel zahrady Miroslav Studnička. Skleník umožní i večerní prohlídky, protože gigantická viktorie královská, jejíž list může v přírodě dorůst až třímetrového průměru, kvete pouze v noci.
 
Pavilon leknínů doplní skleníkový komplex postavený podle návrhu architekta Pavla Vaněčka v letech 1995 až 2000. Svým uspořádáním komplex připomíná seskupení rostlinných buněk a představuje 13 různých botanických témat. Nový pavilon má stejného autora a bude ve stejném duchu, ale nižší. Bude stát samostatně v těsném sousedství expozice mokřadní flóry, ke které podle Studničky organicky patří. „Navíc se ukázalo, že jsou tu i nejlepší světelné podmínky,“ dodal ředitel.
 
Po 13 letech je nový pavilon první velkou stavbou v areálu a na dlouho zřejmě poslední. Další už Studnička neplánuje. „Už dnes je to největší skleníkový areál přístupný veřejnosti v republice. Je dvakrát větší než slavná Fata Morgana v Praze, máme největší počet bazénů a vodních ploch,“ uvedl Studnička. Ročně libereckým areálem projde na 50 000 lidí, kapacita je podle ředitele zhruba dvojnásobná. „Na návštěvnosti se podepsala v posledních letech krize, návštěvníků ubylo, lidé na to nemají,“ dodal.
 

Autorem návrhu je architekt Pavel Vaněček (vizualizace: archiv zahrady) Autorem návrhu je architekt Pavel Vaněček (vizualizace: archiv zahrady)

Autorem návrhu je architekt Pavel Vaněček (vizualizace: archiv zahrady)
Liberecká botanická zahrada


 

Základní informace o objektu

 
 
 
 

Kategorie

Kultura

Komentáře ke článku

 
 
 
 

Registrace k zasílání newsletteru

Stavbaweb.cz informuje o novinkách v oboru architektury a stavebnictví, představuje zajímavé objekty, projekty a materiály. Prostřednictvím tohoto formuláře se můžete přihlásit k odebírání denního newsletteru, a dostávat tak pravidelné informace přímo do své e-mailové schránky.

*Povinné položky
Vaše registrační údaje nebudou poskytovány třetím stranám a budou chráněny. Svou registraci můžete kdykoliv zrušit zde nebo prostřednictvím odkazu v zápatí každého newsletteru.
 
 
 
© 2007–2018 Business Media CZ, s. r. o.