Libeňský most

Libeňský most

(27. 4. 2018) Dopisy zastupitelům 

 
 
 
 

Libeňský most

Dopis iniciativy Libeňský most Nebourat, Nerozšiřovat odeslaný jednotlivě všem zastupitelům:

Vážená paní zastupitelko ...,   
dnes bylo rozhodnuto Radou hl. m. o změně osudu Libeňského mostu. Jelikož se Zastupitelstvo hl. m. již 25. února 2016 usneslo, že most má být naopak rekonstruován, půjde tento tisk na jeho zasedání znovu. Během posledních dvou let se investovaly nemalé prostředky (40 mil. Kč) do přípravy rekonstrukce a údržby mostu. Nyní má být toto rozhodnutí opět změněno a máme se vrátit k projektu bývalého primátora Pavla Béma z roku 2006, jelikož se tato varianta zdá být nejrychlejším řešením vzhledem k tomu, že má již vydané územní rozhodnutí (ÚR) i stavební povolení (SP) a proběhlo již první kolo veřejné soutěže na dodavatele dle žlutého FIDIC. S tím ale přicházejí i největší obtíže, protože jak ÚR, tak SP počítají se zachováním původních pilířů a základů mostu a nepočítají se stavbou žádného provizorního přemostění ani pro MHD, ani pro automobily či dokonce ani pro pěší.  

Domníváme se, že se k vám nemusely dostat úplné informace. Proto bychom Vám rádi sdělili alespoň ty nejzávažnější, o kterých si myslíme, že byste je měli vzít v úvahu před Vaším čtvrtečním hlasováním. V následujících odstavcích jsme je pro Vás přehledně shrnuli:  

#1 Původní pilíře zůstávají u obou variant

Pilíře a základy se budou muset opravit stejným způsobem jak v případě rekonstrukce, tak novostavby. Buď se zvolí cesta zesílení, anebo náhrady jejich vnitřku. V obou případech je to tím pádem stejně rizikové a nákladné a vyplývají z toho do budoucna dle Kloknerova ústavu největší nároky na údržbu jak u rekonstruovaného mostu, tak u novostavby. V případě varianty rekonstrukce dojde pak, stejně jako u novostavby, k výměně hlavních konstrukčních částí (středních částí oblouků, které přenášejí největší zatížení) za nové. Ty jsou ukryty uvnitř mostu a tímto způsobem se zajistí jak plná funkčnost mostu pro tramvaje i auta, tak autentické zachování architektonických prvků, které jsou na jeho plášti. Dle zprávy Kloknerova ústavu byla potvrzena možnost sanace všech kubistických prvků, až na schodiště u nichž byla úspěšně odzkoušena metoda provedení repliky dle dochované původní dokumentace.  

#2 Životnost rekonstruovaného mostu je výrazně delší

Životnost hlavních konstrukčních částí nebude omezena na 15 - 20 let, jak se někdy tvrdí, ale bude obdobná jako v případě novostavby. Životnost 15 - 20 let se dle Kloknerova ústavu týká hlavně částí, jako je zábradlí, či kandelábry, které se však po 15 - 20 letech nerozpadnou, ale budou muset být opravovány, což je zcela běžné i v případě novostavby.   

#3 Udržovat se musí průběžně původní most i novostavba

Ani novostavba nevydrží bez údržby 100 let, mosty mohou naopak sloužit i několik stovek let, pokud je jim věnována dostatečná pozornost jako v případě Karlova mostu. Životnost 100 let u mostu neznamená, že poté musí být zbourán, ale že jeho určité části mají být příslušně opraveny. Jak je již zmíněno výše, v případě novostavby i rekonstrukce jsou konstrukční části vyměněny shodně za zesílené pilíře a nové oblouky, a tudíž jejich údržba je obdobná. U varianty rekonstrukce bude muset být věnována péče navíc hlavně původním povrchům a to obdobně často jako u novostavby. Toto však Kloknerův ústav vyčísluje na stovky tisíc ročně a ne na miliony ročně.  

#4 Rekonstrukce dává příležitost přípravy provizorního mostu

Všichni víme, co způsobilo lednové uzavření mostu a nejspíše by toto nikdo nechtěl opakovat. V případě náhlého rozhodnutí o zbourání mostu není ale připraven projekt na provizorní most, a tudíž by spojení mezi Holešovicemi a Libní bylo přerušeno na celou dobu realizace stavby, tj. 2-3 roky. Předtím, než bude rozhodnuto o bourání, by se měl připravit kvalitní plán zajištění náhradní dopravy mezi Libní a Holešovicemi. V případě přípravy rekonstrukce mostu je možné současně připravit i provizorní most, který by sloužil alespoň pro MHD.

#5 Rekonstrukcí zachráníme architektonicky jedinečný most

Zbouráním mostu přijdeme o světově jedinečný unikát, který odráží kubistické období architektury natolik typické pouze pro Československo. Můžeme diskutovat o tom, zda je most více avantgardní, či puristický, nebo kubistický, ale jisté je, že je již posledním takovým na světě a již dnes je odbornou obcí oceňován. Dá se očekávat, že v případě rekonstrukce se postupem času povědomí o jeho umělecké hodnotě rozšíří i mezi turisty navštěvující „kubistickou“ Prahu.   

#6 Do nákladů na výstavbu nového mostu je potřeba zahrnout i náklady na rozšíření soumostí

Dnešním rozhodnutím Radní nerozhodli pouze o projektu mostu přes Vltavu, který je nejvíce diskutován, ale o celém projektu rozšíření komunikace od Palmovky (ulice Voctářova, kde mají být vybudovány nájezdy do neexitujícího tunelu), až po Maniny.  Celá tato komunikace má být rozšířena na 26 metrů a celkové náklady tak sahají až ke 2 mld. Kč.  

#7 Stávající most také vyhovuje potřebám Dopravního podniku

Jedním z argumentů pro rozšíření je oddělený tramvajový pás. Na stávajícím mostě je ale též možné oddělit tramvajovou a automobilovou dopravu. Ostatně od otevření mostu na konci února je již doprava oddělena.  

#8 Proč Ministerstvo kultury neprohlásilo most za památku

Ministerstvo kultury ve svém rozhodnutí uznalo vysoké architektonické hodnoty celého mostu. Rozhodlo však o jeho neprohlášení a to z důvodu nízké autenticity jeho konstrukčních částí po rekonstrukci. Všechny kubistické prvky však mohou být sanovány či nahrazeny. Pokud tedy chceme zachovat tuto hodnotnou a na světě jedinečnou architekturu i pro naše děti, máme zde možnost most opravit.   V příloze Vám posíláme ještě přehlednou infografiku.   Prosíme Vás tedy o setrvání na Vašem stanovisku z února 2016, které požaduje most rekonstruovat v současné šíři, jak doporučuje většina odborné obce a jak Vás též požádali občané celkem ve 2 peticích s téměř 4 000 podpisy.   Zároveň Vás žádáme jménem petentů o pevné zařazení bodu k jednání na 17. hodinu.

S úctou zdraví   
Adam Scheinherr
Dita Krouželová
Tomáš Mařík
Petr Zeman
iniciativa Libeňský most Nebourat, Nerozšiřovat
tel: 776 77 19 13

________________
Dopis arch. Jaroslava Zimy najdete v galerii nad textem článku.

________________
Martin Kloda:

Vážení zastupitelé hlavního města Prahy,
připojuji se k dopisu iniciativy Libeňský most Nebourat, Nerozšiřovat
a dopisu architekta Jaroslava Zimy k hlasování Rady hlavního města Prahy o bourání Libeňského mostu.
Oba texty výstižně hodnotí skutečnou situaci a jsou přílohou tohoto dopisu.

Vedle nesporné hodnoty kulturního a historického dědictví, k jehož ochraně Vás zavazuje usnesení vlády ČR "Politika architektury a stavební kultury ČR" si Vás dovoluji upozornit ještě na některé další aspekty rozhodování:
- nejohroženějším prvkem obloukové části mostu je síranová koroze betonových základů a pilířů pod hladinou Vltavy, novostavba mostovky na těchto pilířích problém neodstraní, pilíře bude nutné sanovat a udržovat v obou případech stejným způsobem; novostavba oblouků a mostovky tudíž neskýtá žádnou výhodu oproti rekonstrukci mostu v původní podobě; dokumentace sanace není zpracována a není obsahem vydaného stavebního povolení na tzv. "rekonstrukci mostu" - proces projektování prováděcí dokumentace za pochodu dodavatelem je nejrizikovější postup stavby ze všech možných, protože investorovi (MHMP) nedává kontrolu nad termíny, investičními náklady ani kvalitou projektu a provedených prací; de fakto dělá z MHMP rukojmího dodavatele; chybějící část projektu pro sanaci založení mostu a mostních pilířů riziko neúměrně zvyšuje
- délka procesu přípravy stavby není v tomto případě rozhodující, protože v případě demolice je nutné postavit provizorní most, argument časové úspory není relevantní ani z hlediska architektonické kvality mostu, péče o kulturní dědictví a dlouhodobě zanedbávané údržby; z tohoto pohledu dosavadní vývoj vypadá spíše jako účelové vyhrocování situace až k dosažení havarijního stavu části mostu a vytvoření tlaku na neodkladné radikální řešení - demolici mostu a realizaci novostavby podle morálně zastaralého projektu - výměny prvků mostu - zábradlí, schodišť a kandelábrů - za repliky nesnižují historickou a architektonickou hodnotu stavby a nejsou relevantním důvodem proti rekonstrukci; jde o velmi přísnou interpretaci autenticity památky, která není obhajitelná, kupříkladu sochy na Karlově mostě jsou také nahrazovány kopiemi a tento postup nikdo nezpochybňuje.

Lež a účelová manipulace s fakty se bohužel stala permanentní součástí veřejného života. Žádám Vás proto, abyste zodpovědně posoudili váhu argumentů a nepodléhali tlaku "jednoduchých a rychlých" řešení, která se při podrobnějším pohledu nejeví zdaleka tak snadná, rychlá, levná a neriziková. Libeňský most od architekta Pavla Janáka a konstruktéra Františka Mencla je nejmladším z komponované série Pražských mostů a jeho jedinečnost je nesporná.

Martin Kloda
autorizovaný architekt

________________
Lenka Burgerová:

Vážené zastupitelky a zastupitelé, vážení radní,
dnes budete rozhodovat o osudu Libeňského mostu. Tento most, respektive zejména jeho zhruba dvousetmetrová oblouková část nad řekou, je hodnotným dílem významného českého architekta Pavla Janáka, autorem technického řešení (a skvělého, když víceméně bez údržby vydrželo 90 let) je neméně slavný inženýr František Mencl. 
Most je součástí souboru pěti pražských mostů, kde všechny zbylé stojící požívají památkové ochrany (jako příklad lze uvést Hlávkův most). Libeňský most otevíral k 10. výročí založení Československé republiky tehdejší prezident Tomáš G. Masaryk a nyní hrozí, že si ho ke stému výročí zbouráme. 
Expresionistická krystalická struktura, která zdobí obloukovou část, odpovídá dobové zálibě v krystalech, jejichž výzkum hýbal tehdejší vědou i společenskými salóny a udělovaly se za něj Nobelovy ceny. Výrazem českého obdivu ke světu krystalů je kubismus, v Německu expresionismus, krystalické struktury používal na betonových hlavicích sloupů krypty svého též betonového vídeňského kostela Jože Plečnik. 

Budete diskutovat a posléze hlasovat o tom, zda Libeňský most (respektive soubor mostů) bude zbourán a nahrazen a čím. Rozhodujete o souboru několika mostů různé konstrukce, který se skládá z hodnotného dvěstěmetrového obloukového mostu nad řekou, rámových konstrukcí, které jsou v tristním stavu už od 90 let 20. století a musí být zcela nahrazeny, dále se skládá ze zemních valů, dalšího velkého oblouku a dalších konstrukcí. Osud celého soumostí je třeba pečlivě zvážit s ohledem na cílový stav navazujícího území, kam se Praha chystá investovat nemalé prostředky - obnovení Rohanského ostrova, výstavba vodního kanálu, projekty na nábřeží. Most se mimochodem nedávno uzavíral kvůli zhruba dvanáctimetrovému rámovému úseku, přičemž celková délka všech částí je téměř 800 metrů.

Pan náměstek Dolínek navrhuje Libeňský most zbourat (ač to eufemisticky nazývá výměnou). Poté navrhuje postavit nikoliv nový, moderní most vzešlý z architektonické soutěže, ale zrealizovat více než dekádu starý projekt neopodstatněně širokého čtyřproudého mostu dálničního typu a využít k tomu pilíře současného mostu, o kterých už nyní z expertýzy Kloknerova ústavu víme, že takový most bez úpravy neunesou (musí se tedy sanovat úplně stejně a za obdobných nákladů, jako při rekonstrukci).  Na mostě je nyní intenzita dopravy 17 tisíc aut a už v současné podobě, bez rozšíření, může opravený most přenést i zhruba dvojnásobnou intenzitu. Bude-li oprava provedena podle návrhu Kloknerova ústavu, splní Libeňský most bez problémů normami požadovanou zatížitelnost konstrukce. 

Z žádného z dopravních modelů popisujících možné budoucí scénáře vývoje dopravy v oblasti (vytvořených vašimi vlastními organizacemi, se kterými vás, předpokládám, předkladatel návrhu na zbourání mostu podrobně seznámil), nevyplývá potřeba širšího řešení, nadto se 4 pruhy se nesměstnají do navazujících ulic v Holešovicích a rozšířený most bude i nadále končit zákazem vjezdu na Palmovce. Jedna z nájezdových ramp byla rozhodnutím jednoho z předchozích zastupitelstev prodána soukromníkovi a zbourána. 

Dalším argumentem, který se uvádí jako důvod pro zbourání mostu, je předpokládaná nižší životnost rekonstruovaného mostu oproti nové konstrukci. Stačí se ovšem podívat na teprve třicet let starý Barandovský most v tristním stavu a je zřejmé, že životnost podstatně závisí především na kvalitě konstrukce a údržby. Libeňský most už prokázal, že je velmi odolný, vydržel více než padesátiletou neúdržbu. Jedna z rámových konstrukcí je mimochodem celá černá, ještě z doby, kdy pod ní jezdily mašiny na páru a jedinou rozsáhlejší "údržbu" mostu zde provedly povodně, které část spodní konstrukce vyčistily.  V případě rozšíření mostu je dále třeba předělat všechny navazující křižovatky. 

Pokud se zastupitelstvo rozhodne podpořit zbourání mostu a stavbu podle nabízeného projektu, vznikne patvar. Bude to širší most zastaralé koncepce na původních pilířích se zatravněnou tramvajovou tratí, který pan náměstek navrhuje z důvodu údajné časové tísně stavět metodou „navrhni a stav“. Vzhledem k tomu, že neexistuje prováděcí projekt, je určení celkové ceny problematické a nepovažuji to za příliš transparentní variantu vydávání veřejných peněz. Projektování prováděcí dokumentace za pochodu dodavatelem je vždy považováno za velmi rizikový postup stavby, protože investorovi (tedy vám, Praze) nedává kontrolu nad termíny, investičními náklady ani kvalitou projektu a provedených prací. 
 
Na překlenutí doby mezi zbouráním stávajícího mostu a otevřením navrhované stavby není navržen provizorní most, po kterém by mohly jezdit tramvaje, chodit pěší a jezdit integrovaný záchranný systém. Zde už začíná být situace kritičtější, neboť není zřejmé, která dopravní spojení Libeňský most po dobu, kdy nebude v provozu, nahradí.  

Toto zastupitelstvo uložilo panu náměstkovi Dolínkovi již před dvěma lety, aby připravil projekt rekonstrukce stávajícího mostu ve stávající šíři. Nestalo se nic. 
Z mého pohledu je navrhované řešení vůbec nejhorší možné, Kloknerův ústav ČVUT nabízí ve své pro Prahu zpracované studii dvě relevantní varianty, buď radikální opravu s vložením železobetonových středových polí a nahrazením vedlejších konstrukcí, nebo zcela nový most, tedy i bez využití stávajících pilířů. 
Osobně by mi byla mnohem milejší varianta rekonstrukce. Most možná není prvoplánově líbivý, ale je mohutně důstojný a v tom spočívá jeden z odstínů jeho krásy. Holešovice a Libeň byly v době postavení mostu dělnickými čtvrtěmi a most odpovídal místu, kde vznikl. Znáte Plečnikův betonový vídeňský kostel na Ottakringu? Ten má podobný příběh, je syrový, mohutný, s mostovkami místo empor a krystalickými hlavicemi sloupů v kryptě. Vznikal pro podobné místo, jako Libeňský most. 

Pokud přeci jen zvítězí varianta nový most, ať je na něj vypsána mezinárodní architektonická soutěž. Nový most pro dynamicky se rozvíjející rozhraní sedmého a osmého obvodu je magické místo, které by jistě přilákalo významné světové architekty. A když už bychom měli z veřejných peněz utratit dvě miliardy (ano, rozhodujete zde o projektu za dvě miliardy,nejde jen o rozšíření mostu), ať to stojí za to.

Obvyklá otázka v diskusích kolem Libeňského mostu zní, zda ten, kdo se vyjadřuje, rozumí dostatečně odborné problematice. Odpovím tedy raději dopředu. Vystudovala jsem architekturu na FA VUT v Brně a historii se specializací na hospodářské a sociální dějiny a dějiny techniky FF UK v Praze. Vyučuji urbanistické předměty na několika českých vysokých školách, několik let jsem pracovala na NPÚ. Jsem schopná rozumět výsledkům průzkumu mostu a návrhům možného řešení, které provedl Kloknerův ústav a také posoudit relevantnost historicko-umělecké hodnoty mostu. 

S úctou PhDr. Ing. arch. Lenka Burgerová, Ph.D. 

___________

Vít Podráský
Truhlíci III aneb otevřený dopis opozičním zastupitelům hlavního města Prahy ohledně Libeňského mostu


Vážení opoziční zastupitelé hlavního města Prahy,
obracím se na Vás poté, co jsem s naprostým zděšením zaznamenal včerejší rozhodnutí Rady zbourat Libeňský most. Dopis záměrně směřuji Vám, protože stanovisko subjektů tvořících současnou vládnoucí koalici je již zřejmé. Jazýčkem na vahách tak při rozhodování ve čtvrtek budete právě Vy.

Ačkoliv jsem povoláním architekt a nejspíše byste ode mne tedy očekávali značný důraz na estetické či historické kvality mostu, které jsou pochopitelně naprosto nezpochybnitelné, možná Vás překvapím, když svou pozornost upřu v následujících řádcích poněkud jiným směrem. Nechci totiž hrát na city. Jednak toho už bylo dost, druhak si nemyslím, že si to situace žádá. Existuje totiž mnoho jiných, naprosto racionálních, logických důvodů, které přesvědčivě ukazují, jaké řešení dává smysl a jaké nikoliv.

Budete se divit, ale jako občana Prahy mne - a to i přesto, že přes most cestuji i několikrát za týden - netrápí, že na něm tramvaj jede asi tak 50 m rychlostí 10 km/h. Celková doba tohoto zdržení je totiž cca 1 minuta. Jistě, často spěchám, ale poměřím-li to s časem, který běžně strávím v kolonách (a to cestuji autobusy MHD!), opravdu to nestojí vůbec za řeč...

Co mne ale trápit bude, je, že až se most odstřelí, tak nebude existovat žádné alternativní spojení břehů. Alespoň dle projektu, který včera odsouhlasila Rada. Dva nebo tři roky jsou fakt dost dlouhá doba... Co si z toho mám jako občan vzít? Tohle opravdu někdo myslí vážně? Chcete toto podpořit?

Říká se "peníze až na prvním místě". Myslím si, že aktuálně probíhá pouhé žonglování s miliony tak, jak se to komu hodí. Argumentace primátorky a náměstka Dolínka, kteří s křečovitou přesvědčivostí tvrdí, že jinak to nejde, je velice trapná, resp. vzhledem k diskutovanému tématu a jimi předloženému závěru spíše smutná a alarmující. Prý odborná skupina jasně řekla, že je třeba bourat. Inu, důvěryhodnost sama...

Samozřejmě, že celá věc rozhodně není postavena tak, jak se mnohde tvrdí, a sice, že za 500 miliónů se most zrekonstruuje a vydrží cca 20 let, a naproti tomu se za 550 milionů postaví most nový a ten vydrží 100 let. To je akorát pohádka pro méně bystré spoluobčany. Na příkladě řady jiných mostů (a opravdu nemusíme chodit moc daleko - viz např. most Karlův) je zřejmé, že mostům mohou třeba i spadnout tři pilíře a pořád tu mohou být dál. To totiž není otázka technických kritérií anebo financí. Opravit zvláště v současné době všelijakých technických vymožeností lze totiž téměř cokoli. Tohle je především otázka vůle a chtění...

Projektování mne živí, takže na rozdíl od laiků si leccos dokážu poměrně snadno rozklíčovat. Je to o tom, co do čeho započtete. Jsem přesvědčen, že co se týče nového mostu, celkový účet bude nakonec úplně jiný. Zatímco za rekonstrukci dokážeme díky celkem jasně danému rámci částku tak nějak odhadnout, i když nakonec jistě dojde k nějaké její úpravě, případný nový most vnese do území úplně jiné souvislosti. Vyvolá např. řadu investic, které rozhodně nejsou obsahem oné projektové dokumentace, která má platné stavební povolení. Je ovšem třeba je připočíst, protože bez nich most nelze realizovat. A v těchto případech se bude jednat o značné částky.

Výsledný účet za nový, mnohem širší most vyžadující např. nové nájezdy, průzkumy, úpravy souvisejících veřejných prostranství, křižovatek či přeložky sítí totiž bude představovat řádově větší náklady, než jaké může stát rekonstrukce stávajícího mostu. Tyto náklady samozřejmě nikdy nebudou vyrovnány ani údržbou rekonstruovaného mostu, i kdyby trvala třeba 100 let. Varianta rekonstrukce bude vždycky levnější.

Navíc široký most v daném místě nikdo nepotřebuje. Proč ho tedy stavět? Že bude rychle hotov? Ale to je také naivita. Ukažte mi jednu podobnou stavbu, která za posledních 20 let splnila v Praze termín dokončení. A stoupněte si někdy na most a počítejte auta, která tam projíždějí. Ne, tohle opravdu není žádná dopravní tepna individuální dopravy, a ani není dost dobře možné, aby se jí někdy v budoucnu díky tomu, jaké komunikace jsou do ní zaústěny a v jaké konfiguraci se nachází okolní zástavba, stala. Stačí tam chvíli stát a dívat se kolem..

Dále se dost probírají náklady na údržbu rekonstruovaného mostu. Kapitola sama pro sebe. Návrh nového mostu totiž počítá např. se zatravněným tramvajovým pásem. Toto řešení je ovšem mnohdy odmítáno městskými částmi i v mnohem snáze obsluhovatelných a smysluplnějších lokacích pro svou značnou finanční náročnost. A na mostě? Už jste někdy viděli pěstovat trávu na mostě takřka dálničního typu? A obzvlášť v území, kde je všude okolo flory pomalu na rozdávání? K čemu, proboha? A to je přitom jen jeden z dokladů toho, o jak mimořádně zpachtěný projekt se jedná. Jste přesvědčeni, že toto mohou být smysluplně vynaložené prostředky na správu mostů v situaci, kdy jich tady máme desítky v mizerném stavu? Chcete opravdu přispět k tomu, že zalévání trávy na kolejích bude vysávat rozpočet na úpravu mostů, kterým může hrozit podobný osud jako třeba Trojské lávce?

Suma sumárum - Radou navrhované řešení je nesmysl na entou. Je to způsob, jak vyhodit z okna stovky milionů za něco, co je ve výsledku úplně k ničemu, co bude mít nesmyslně drahou údržbu, a čehož jedinou rádoby devizou je, že to možná bude rychle... Trochu málo, nemyslíte? Řeknu Vám, že jako občan nechci uspěchané diletantské řešení. Já chci věc, která bude promyšlená, protože ta 1 min. na mostě navíc, co strávím v tramvaji, mně už nezabije, když tu ta věc pak má být příštích 100 let...

A víte, musel bych být vážně úplně naivní, abych si mohl myslet, že rozhodnutí Rady o demolici mostu je snad výsledkem jakési neobratné, ale jinak upřímně míněné snahy o údržbu města. O to dnes v případě Libeňského mostu skutečně nejde. Nerad bych mu křivdil, ale z pana Dolínka mám spíše pocit, jak když jeho motivace s blížícím se koncem mandátu spočívá v něčem úplně jiném...

No a také je před volbami a Libeňský most se tak stal nástrojem politického boje, v němž má ovšem roli bezbranného rukojmí. Jsem přesvědčen, že Libeňský most má především posloužit jako brzda propadu volebních preferencí ČSSD, ale i ANO, které už přestává tak blyštivě zářit poté, co se ukazuje, že vládnout neumí ani na Mariánském náměstí, ani ve Strakově akademii - viz načasování a celkový způsob provedení. Demolice Libeňského mostu má zkrátka ukázat "my nejsme takové nuly, podívejte, my se starat umíme, my přece umíme rozhodnout, a my to prostě zbouráme".

Dívám se do budoucna a říkám si, jaký může být v případě schválení další vývoj. Prahu na podzim zřejmě čeká poměrně výrazné překreslení politické mapy. A tak to budete možná právě Vy, kdo bude tento projekt případně řešit dál. Budete to možná Vy, komu bude následně celý "počin" přisuzován. A budete to Vy, komu budou voliči spílat a koho budou nenávidět, až se kroky zmíněné o pár řádek výše stanou realitou. Budete to nakonec Vy, kdo ponese odpovědnost za neschopnost současné politické reprezentace města. Na nějakého pana Dolínka a nějakou paní Krnáčovou si už pak totiž nikdo nevzpomene. Skončí v propadlišti dějin. Zůstane jen diletantský projekt, pak vznikne stupidní, nehodnotný a zbytečně předimenzovaný most, co tu bude strašit 100 let a Vy budete za hlupáky...

Jestli toto chcete podstoupit a podílet se na tom, pak je mi Vás (a tím tedy i nás obyvatel) líto. Tak nějak ale tuším, že máte přece jen na rozdíl od pana Dolínka a spol. - protože jejich přístup je vážně extrémně mimo - alespoň základní pud sebezáchovy, a proto Vám doporučuji, resp. Vás žádám, jakkoli chápu netrpělivost, se kterou chcete mnozí toto téma přirozeně řešit, abyste hlasovali proti demolici mostu, nepodlehli svodům této zbytečné politické hry (ostatně na včerejší tiskové konference sám pan Dolínek naprosto chladně prohlásil, že když návrh ve čtvrtek neprojde, tak se most teda zrekonstruuje... jakoby mu to bylo ve výsledku nakonec úplně jedno...) a nechali věc k vyřešení v klidu až po letošních volbách, kdy bude možné ji nastavit tak, aby po následující čtyři roky dával její průběh smysl. My Pražané to jistě pochopíme. Možná ne hned zítra a všichni, ale s odstupem času rozhodně ano!

S pozdravem
Ing. arch. Vít Podráský
občan hlavního města

___________
ČKA podporuje zachování Libeňského mostu
Česká komora architektů (ČKA) se znepokojením sleduje dlouhodobý i aktuální vývoj událostí kolem Libeňského mostu. Jednoznačně se vyslovuje pro zachování stávající podoby mostu formou citlivé rekonstrukce.
ČKA dlouhodobě upozorňuje na výlučnost této dopravní stavby. Pro kubistické prvky, tedy ryze české specifikum, jež nemá ve světě obdoby, podporovala zapsání mostu na seznam nemovitých kulturních památek. ČKA konstatuje, že způsob, jakým se chováme v takovýchto kauzách, je i měřítkem naší kulturnosti a zodpovědnosti ve vztahu k městskému prostředí a jeho historii.

Rekonstrukci považuje Komora současně za praktičtější postup. Při postupné opravě částí mostu jej bude možné po celou dobu používat a nedojde tak ochromení dopravy mezi Prahou 7 a 8. Za zbytečné považuje Komora dříve zvažované rozšíření Libeňského mostu, neboť svou stávající kapacitou dostačuje. V aktuální podobě má, stejně jako řada dalších pražských mostů (Čechův, Mánesův, Palackého, Most legií...) příjemné lidské měřítko, které přispívá ke kráse Prahy. Aktuální kapacita a podoba mostu je navíc úzce provázána s urbanistickým řešením přilehlých čtvrtí.

Jen velmi obtížně si tedy dovedeme představit, že by byla tato nanejvýš kvalitní architektonická stavba nahrazena něčím stejně kvalitním. Cílem sledujícím veřejný zájem by měla být rekonstrukce Libeňského mostu, kultivace jeho okolí a úspora veřejných financí. Pro rekonstrukci jednoznačně doporučujeme architektonickou soutěž. Dle našeho názoru a zkušeností je to nejvhodnější a přitom tradiční a prověřená metoda pro nalezení kvalitního řešení stavby či rekonstrukce. Architektonické soutěže na významné veřejné zakázky jsou známkou vyspělé společnosti. Předností soutěže je možnost porovnávat mezi sebou větší množství návrhů konkrétního řešení. Navíc, volba standardní architektonické soutěže u veřejného zadavatele je akcentována i v dokumentu Politika architektury a stavební kultury, který byl přijat vládou ČR v roce 2015. I z tohoto důvodu pro nás není akceptovatelné současné prosazování zbourání mostu a řešení novostavby bez architektonické soutěže.

Libeňský most od roku 1928 spojuje Holešovice a Libeň a vychází z architektonického návrhu Pavla Janáka (1882–1956 ), autora tak významných realizací jako je např. Palác Adria v Praze (1925), Škodův palác v Praze (1926), hotelu Juliš na Václavském náměstí v Praze (1933), Krematoria v Pardubicích (1923) či Hlávkova mostu v Praze (1912). Konstruktérem stavby je mostní stavitel František Mencl.

___________

Související články:
Libeňský most by měl být zbourán  25.4.2018

Komentáře ke článku

 
 
 
 

4. 5. 2018 11:31:09. Re: Libeňský most. Jitka
18. 5. 2018 14:51:56. Re: Re: Libeňský most. jadran

 
 
 
 

4. 5. 2018 11:31:09. Re: Libeňský most. Jitka

  Mám otázku: je možné v případě architektonické soutěže porovnat návrhy i s architektonickým návrhem Pavla Janáka? Nebylo by možné použít původní projekt buď přímo v soutěži, nebo jako měřítko kvality, podle kterého by se mohlo konstatovat, že ho žádný návrh nedosáhl? A v tom případě postavit repliku.

18. 5. 2018 14:51:56. Re: Re: Libeňský most. jadran

  Doporučuji Vám si přečíst pozorně vyjádření ČKAIT, které sice vychází z technických a technologických poznatků, ale je v něm velice přesně vyjádřeno, co tam (a hlavně proč) ten arch. Janák navrhoval. Možná budete překvapená. Velká řada architektů (kupodivu ti skutečně dobří a kvalitní ne, na ty se to nevztahuje) se cítí být řediteli zeměkoule, těmi nejdůležitějšími a nepostradatelnými, takže s vážnou tváří a patřičnou dávkou sebevědomí tvrdí, že navrhli - třeba most. Přitom zcela primární je technické a technologické řešení. Ukazuje se, že onen "kubismus" mostu je tak trochu Potěmkinova vesnice a je smutné, že kolegové architekti (opět existují výjimky) vystupují, jako by jedinými tvůrci staveb a dokonce těchto technicko - inženýrských děl byli pouze a pouze oni. No, a ten most je tak trochu oběť doby, kdy vznikl a nenaplněných ambicí doby, ke které se vztahoval. Nakonec, dost podrobně jsem si ho prohlédl asi před dvěma týdny, ve srovnání s těmi ostatními je to taková šedá myš a vede vlastně tak trochu od "nikud nikam" s nesmyslným nájezdem.

Registrace k zasílání newsletteru

Stavbaweb.cz informuje o novinkách v oboru architektury a stavebnictví, představuje zajímavé objekty, projekty a materiály. Prostřednictvím tohoto formuláře se můžete přihlásit k odebírání denního newsletteru, a dostávat tak pravidelné informace přímo do své e-mailové schránky.

*Povinné položky
Vaše registrační údaje nebudou poskytovány třetím stranám a budou chráněny. Svou registraci můžete kdykoliv zrušit zde nebo prostřednictvím odkazu v zápatí každého newsletteru.
 
 
 
© 2007–2018 Business Media CZ, s. r. o.