Megafyt

Megafyt

 
 
 
 

Megafyt

Tento projekt byl publikován v rámci tématu "Domy po letech"

Továrna Megafyt
Adresa: Vrané nad Vltavou
Investor a současný pozorovatel: Megafyt, a. s.
Autor: Josef Pleskot AP atelier, Josef Pleskot, Radek Lampa, Peter Lacko
Dodavatel: Benefit, a. s.
Realizace: 1992-93 — I. etapa, 1995 — II. etapa, 1996 — III. etapa
Foto: Jan Malý

S VÝROBNÍM ŘEDITELEM MICHALEM JENČEM
Počátky továrny Megafyt sahají do roku 1992. Tehdy byla hlavním firemním programem výroba čajů. Od roku 1993 je součástí nadnárodní společnosti Martin Bauer. Tržní orientace firmy na farmaceutický sektor byla výrazně posílena s novým výrobním programem v roce 1997. Produkce je nyní orientována výhradně farmaceuticky. To s sebou přineslo určité změny provozu. Místo hrubé výroby čajů z předem nezpracovaných bylin se Megafyt nyní zabývá především mícháním a adjustací čajů, které jsou pak distribuovány jako léčivo výhradně do lékáren. Odpadly některé hrubé procesy základního zpracování bylin, přibyly naopak superčisté laboratoře a nové výrobní prostory. Změna profilu firmy znamenala určité přizpůsobení dispozic a přeskupení ve využití prostorů. Nově se instalovala vzduchotechnika, nové jsou podhledy apod.
Krutou zkouškou prošla továrna za povodní v roce 2002, kdy voda dosáhla výšky 1,2 m v přízemí a samozřejmě zatopila suterény. Megafyt tehdy prakticky na půl roku vypadl z trhu. Dnes byste následky povodní zpozorovali jen při velmi pečlivém ohledání fasády.
„Voda nám před čtyřmi lety ukázala, co umí, a tak se nyní musíme daleko pečlivěji zabývat povodňovým plánem a protipovodňovými opatřeními,“ vysvětluje Milan Jenč, jednatel firmy a výrobní ředitel, který nás Megafytem provázel. „S panem Pleskotem jsme řešili nejrůznější možnosti, jak budovu uspořádat, například zda bychom mohli přemístit šatny ze suterénu někam nahoru, ale vyvolalo by to tolik následných kroků a zásahů, že jsme se přesvědčili o tom, že šatny jsou nejlépe tam, kde jsou, pouze jsou ohroženy povodní. Letos se naštěstí vodu podařilo udržet tak, že jsme byli pouze jejími pozorovateli.“

Všechny změny, které souvisí s budovou, byly realizovány ve spolupráci s ateliérem Josefa Pleskota. Buď přímo s ním osobně, nebo s někým z jeho týmu. Po povodních došlo k rozsáhlé sanaci objektu a následně byla provedena úprava a vestavba prostor pro instalování technologie adjustace čajů v objektu číslo 3. Na exteriéru budovy se tím nezměnilo nic.
Významnější oprava byla provedena jenom u střešní krytiny, která po deseti letech plnila svoji funkci velmi špatně a do budovy v některých částech zatékalo. Jednalo se o problémy s dilatací plechové krytiny, vlastní plech nebyl destruován korozí. Byl to spíše důsledek nesprávného zpracování díla v době výstavby, nikoli návrhu, vysvětlil Milan Jenč.
„Tento dům vynikl po povodni,“ říká pan Jenč. „Pohled na něj kryly dříve náletové dřeviny, ale teď ho vidíte i z druhého břehu. Je velmi hezký a nová žulová náplavka se nádherně pojí s domem. Mám ten pohled moc rád.“ V zápětí se pan Jenč hozvořil o tom, že spravovat a udržovat dům podle norem je velmi náročné. Dnes se staví provozy úplně jinak. Chtěli jsme hned vědět, v čem je problém. Ve složitosti, odpověděl pan Jenč. „Megafyt je složitý objekt a nemůžeme ani dobře využít celý jeho prostor. Naše požadavky se kříží s požárními normami. Budova 3 je objemově dimenzovaná na mnohem vyšší využití. Kdybychom však chtěli nainstalovat sklady na plnou kapacitu, z hlediska požární ochrany by to vyvolalo další vysoké náklady — sprinklery, požární nádrž, rekonstrukci střechy. Takže necháváme sklad radši využitý v původní úrovni.“
Podivovali jsme se, proč se požární normy nebraly v úvahu od začátku. Braly. Budova byla stavěna podle tehdy platných norem, ale ty se neustále zpřísňují.

Společnost zpracovala nový investiční záměr a je připraven projekt na budovu číslo 4, který vznikl opět v ateliéru Josefa Pleskota. Na budovu číslo 4 bylo vydáno platné stavební povolení. Cílem společnosti je optimalizovat tok zboží z pohledu správné výrobní praxe: aby zboží postupovalo kontinuálně a vyloučilo se křížení cest vstupu a výstupu zboží. Tok zboží pak bude následovný: příjem, karanténa, sklady, produkce, sklady hotových výrobků, sklady expedice a transport, respektive výdej zboží. Expedice bude právě v chystané budově číslo 4, která jako všechny předchozí etapy bude stát lineárně po proudu Vltavy.

S ARCHITEKTEM JOSEFEM PLESKOTEM STRUČNĚ O MEGAFYTU
V Megafytu jsme byli před třemi dny.
Pleskot: A jak to vypadá?
Voda už je za kulminačním bodem a tentokrát nic nenapáchala.
Pleskot: S domem je za nás dost v kontaktu Zdeněk Rudolf. Řeší s nimi technické věci, třeba změnu vzduchotechniky. Jezdí tam občas něco poradit, ale samozřejmě, že některé změny se dějí často i bez našeho dohledu. Ten dům už má svůj život, takže si majitelé běžné úpravy dělají sami... Ale opravdu se nedá říci, že bychom byli úplně odtržení. Připravovali jsme čtvrtou fázi rozvoje Megafytu, kterou jsme vyprojektovali. Je úplně nejsyrovější, ta by se mi líbila. Udělala by za projektem správnou tečku. Je na ni stavební povolení, ale asi není naléhavá potřeba stavět.

Změnil se dům od doby, kdy byl postaven?
Pleskot: Ano. V Megafytu změnili provoz, tomu jsme asistovali, ale to je běžná součást života továrny. To se může změnit ještě mnohokrát. Megafyt prodělal extrémní zátěž — při povodních v roce 2002 dosáhla voda do úrovně 1,2 metrů nad terén. Jak jsi s nimi podle tvého názoru dům poradil?
Pleskot: Myslím, že povodeň byla důvodem rozsáhlejších úprav uvnitř. Na vnějšku domu se nic nezměnilo. V jeho bezprostředním okolí vznikla navigace, která zlepšila dopravní přístup.

Co pro tebe Megafyt dneska znamená?
Pleskot: Megafyt byl jedna z prvních továren stavěných po revoluci. Pro mě to možná bylo první nakročení k jakémusi zjednodušování — vědomě jsme začali sahat po obyčejných materiálech a po prolínání pragmatických potřeb výroby s architekturou.

MEGAFYT
ROSTISLAV ŠVÁCHA
První etapa výstavby Megafytu ve Vraném nad Vltavou představovala pro Pleskotovu tvorbu bod obratu. Architekt se v jejím návrhu odpoutal od pozůstatků postmodernismu a vplul do vod minimalistického tvarosloví švýcarského původu. Etapa druhá přinesla Pleskotovu ateliéru první triumf. Ideální souznění odvážné konstrukce Megafytu II s architekturou, stejně jako civilnost benešovské radnice, oslnily porotu Grand prix, v níž onen rok zasedal David Chipperfield, a vynesly Pleskota na jedno z nejvyšších míst v českém architektonickém žebříčku. Etapa třetí však znamenala rozčarování. Klient se rozhodl respektovat architektův návrh pouze v hrubých rysech a pověřil jeho konečným ztvárněním jiného projektanta. Pro vývoj zákaznické vrstvy českého gründerského neokapitalismu se mi zdá být tento sled událostí velmi typický. Zaslechl jsem nicméně, že v projektování dalšího rozvoje Megafytu nastal zvrat a že nový majitel továrny se opět těší na Pleskotovy služby. Továrna Megafyt má v historii české polistopadové architektury stejný význam jako Fialův Sipral. Výrazně se podílela na rehabilitaci určitého stavebního typu a pozdvihla ho na úroveň nejvyšších architektonických úkolů. Čeho lituji, to tkví ve faktu, že sláva první a druhé etapy Megafytu měla v českých publikacích o architektuře velmi krátký život. Také já jsem se při plánování obsahu své knihy o české architektonické přísnosti rozhodl dát před Megafytem přednost Pleskotově vile v téže obci Vrané nad Vltavou, a dnes to pociťuji jako chybu.


Publikováno ve Stavbě č. 3/2006

Na úvod k tématu "Domy po letech":
MIROSLAVA D. PROCHÁZKOVÁ, MILENA SRŠŇOVÁ, LIDMILA CIHLÁŘOVÁ

Už několik let se naše redakce zabývala myšlenkou o tom, jak domy stárnou. Ačkoliv ta otázka na první pohled vypadá jednoduše, nebylo snadné najít konkrétní reálný přístup k tématu. Uvědomovali jsme si, že těžiště problému není pouze ve fyzickém stárnutí domu, nebo dokonce jen v jeho stavu technickém. Shodli jsme se na tom, že budeme zkoumat domy postavené až po roce 1989. Zajedno jsme byli i v tom, že nás zajímají domy, které jsou ceněné pro své architektonické kvality, abychom se vyhnuli negativním předurčením. Vybírali jsme mezi domy, které byly oceněné v Grand Prix Obce architektů. Tato soutěž ovšem nikdy nezahrnula všechny významné
stavby, a tak jsme se dali inspirovat i publikacemi o architektuře posledních 15 let.

Velmi důležitým hlediskem pro nás bylo to, aby se průzkumu byli ochotni účastnit jak majitelé, resp. uživatelé vybraných domů, tak jejich architekti. Tak se stalo, že jsme některé domy museli vyřadit. Vznikl soubor jedenácti budov, které jsou v provozu zhruba deset let. Sestavili jsme soubory otázek pro klienty a pro architekty. S každou
stranou jsme hovořili samostatně tváří v tvář. Zaznamenané a upravené odpovědi účastníci průzkumu autorizovali. Všechny domy jsme navštívili a nechali je znovu vyfotografovat. Za velmi podstatný jsme považovali pohled historika architektury, který měl zvážit, zda architektonická cena domu za dobu od jeho vzniku stoupla, nebo klesla. O tuto úvahu jsme požádali Rostislava Šváchu.

Co jsme chtěli vědět od klientů a architektů?
Otázky pro klienty:
 Co se s domem stalo od té doby, kdy byl postaven? Změnil se? Změnila
se jeho funkce?
 Došlo k výměně provozovatele domu? Jestli ano, proč?
 Došlo k nějakým přestavbám? Z jakého důvodu?
 Jste v kontaktu s původním architektem?
 Oslovili jste kvůli případným změnám původního architekta?
Ne-li, proč?
 Jak se projevuje stárnutí domu?
 Funguje „váš“ dům? Je provozován podle původních předpokladů
a vybavení technikou a technologiemi?
 Jak dům hodnotíte dnes? Považujete ho za hezký, sympatický?
 Co podle Vás dům přinesl do bezprostředního okolí? Stal se jeho
součástí? „Žije“ s ním, nebo jsou okolo něj stavěny zdi? Je spíš otevřený,
nebo naopak?

Otázky pro autory — architekty :
 Jste ještě v kontaktu s domem, sledujete ho?
 Co se s domem stalo? Změnil se?
 Smíte ještě do „vašeho“ domu?
 Jste v kontaktu s provozovateli domu? Došlo k jejich výměně?
 Byl jste osloven kvůli změnám, nebo byly provedeny bez Vašeho vědomí?
 Pokud jste byl přizván, jak jste spokojen s jejich provedením?
 Funguje „váš“ dům? Je provozován podle původních předpokladů a vybavení technikou a technologiemi?
 Jak se projevuje stárnutí domu?
 Jak hodnotíte dům dneska? Co pro vás znamená dnes?

Deset let je poměrně krátká doba na to, aby dům viditelně fyzicky zestárnul. Rozdíl mezi stavem původním a nynějším není někdy vůbec znatelný. Viditelné jsou snad jen vady, které většinou vyplynuly ze špatně provedených stavebních prací. Nejčastější závadou v tomto smyslu bylo vlhnutí zdiva a zatékání.
Samozřejmě dochází k průběžným opravám, doplňkům a údržbám, i když vrozdílné míře. Hodně záviselo na tom, jaké byly finanční možnosti stavitele, od nichž se odvíjelo použití materiálů a technického vybavení. I objektivně jsou dnes možnosti ve stavebnictví širší a různorodější, před deseti lety byla nabídka trhu výrazně chudší.

Všechny sledované domy slouží účelům, pro které byly postaveny. Provozovatelé se u některých staveb vyměnili, někdy i několikrát. A i v případě, že uživatel zůstal
tentýž, změnily se někdy jeho potřeby. S tím jsou spojeny např. změny v dispozičním uspořádání, přístavby, případně změny interiéru atd. Dopad na změny v domech má i tlak společenského vývoje, kvůli kterému se tu a tam přistoupí
k redesignu společenských prostor domů. Obecným faktem je, že uživatelé domu se po určité lhůtě od kolaudace s domem natolik ztotožnili, že úpravy a dekorace pořídili podle svého zájmu a vkusu. Osobnost uživatele se v domech více či
méně odráží. K tomuto faktu se architekti staví různě.

Z výpovědí zúčastněných vyplývalo, že pro klienty je prvořadá otázka toho, jak jim dům slouží. O kvalitách architektury vybraných domů nikdo z uživatelů nepochybuje,
všichni si jí cení a výjimečně je pro klienty dokonce podstatou domu. Vztah architektů k „jejich“ domům je v opačném gardu: architektura je prvořadá a funkční závady nejsou pro ně zásadní. Neznamená to však, že se jimi nezabývají. Jsou otevření tomu se k domům vracet a případné problémy pomoci odstraňovat.

O tom, jak domy ovlivnily své okolí, jsou s to svědčit jak klienti, tak architekti. Z pohledu redakce všechny vybrané domy působí ve svém okolí pozitivně z různých
hledisek — estetického, sociálního, urbanistického. Jsme si samozřejmě vědomi, že tento poznatek jsme si předpřipravili tím, jaké domy a kterých architektů jsme
vybrali.

Základní informace o objektu

 
 
 
 

Kategorie

Výroba

Komentáře ke článku

 
 
 
 

Registrace k zasílání newsletteru

Stavbaweb.cz informuje o novinkách v oboru architektury a stavebnictví, představuje zajímavé objekty, projekty a materiály. Prostřednictvím tohoto formuláře se můžete přihlásit k odebírání denního newsletteru, a dostávat tak pravidelné informace přímo do své e-mailové schránky.

*Povinné položky
Vaše registrační údaje nebudou poskytovány třetím stranám a budou chráněny. Svou registraci můžete kdykoliv zrušit zde nebo prostřednictvím odkazu v zápatí každého newsletteru.
 
 
 
© 2007–2018 Business Media CZ, s. r. o.