Městské zásahy Ostrava 2013

Městské zásahy Ostrava 2013

 
 
 
 

Městské zásahy Ostrava 2013

Ostrava se zúčastnila projektu Městské zásahy a v současnosti probíhá už třetí prezentace výsledků. Tentokrát ne v galerii, nýbrž v kontroverzním, intelektuály zatracovaném, ale milovníky konzumu oblíbeném zábavním a obchodním centru Karolina.


Organizátoři se rozhodli pro tento nový neuralgický bod veřejného prostoru jednak proto, že chtějí oslovit ty části veřejnosti, které do galerií běžně nechodí. Výstava chce ukázat Ostravákům, že někteří Ostraváci nejsou lhostejní k tomu, co se s městem děje, a vstupují do kritické, ale konstruktivní diskuse o místním veřejném prostoru.
Projekt Městské zásahy je občanská iniciativa, s níž v roce 2007 přišli bratislavští architekti Vallo a Sadovský. Od té doby už prošla 11 městy – například Prahou, Brnem, Jabloncem nad Nisou, Trenčínem, Nitrou, nyní probíhá ve Zlíně. Jde o to dát prostor angažovaným občanům, kteří chtějí navrhnout zlepšení svého prostředí. Městské zásahy se chytly velice. V roce 2008 měla Bratislava 49 zásahů, Praha 2010 – 81, Brno 2011 – 193, Kladno 36, Nitra 54 – a Ostrava měla v roce 2013 58 zásahů.
Ostravský projekt se konal pod záštitou Magistrátu města Ostravy (Útvar hlavního architekta) a multižánrového centra Cooltour, a dobrovolníků-nadšenců, organizace se ujali Soňa Frídlová, Vendula Šafářová a Jiří Stejskalík. V průběhu roku se sešlo 58 iniciativních zásahů. Většina se týkala vlastního centra – Moravské Ostravy a Přívozu (32), Poruba měla 7 zásahů, Ostrava obecně 7, ostatní připadly na další čtvrti a obce. Nejčastěji řešené lokality byly Masarykovo náměstí (8), okolí kostela sv. Václava (4), Komenského sady (3), okolí rozpadajícího se obchodního domu Ostravice (3). Většinou se zásahy týkaly svobodného pohybu chodců (např. Sdílené ulice, Svařování, Okolí kostela sv. Václava). Co do formy převažovaly návrhy dopravních řešení (21), následovaly ideové koncepty či manifesty (14) a pak rekonstrukce či nové stavby (10). 
Zpočátku byl problém projekt rozpohybovat, nastartovat iniciativu. Ostravák je spíše pasivní, má pocit, že chod veřejných záležitostí nemůže ovlivnit, a proto předstírá, že se o veřejný prostor nezajímá. Jeho svět končí na hranici jeho domova. Jenomže hranice mezi privátním a veřejným je propustná a to, co je vně, začíná nebezpečně zasahovat i do tradičně hájeného soukromí. Navíc se ukazuje, že město samo řízení všech veřejných věcí nezvládne, neobejde se bez pomoci angažovaných občanů. Naštěstí mnozí občané pochopili, že ta troška aktivity jim poskytuje dobrý pocit a že ze zdánlivě cizího veřejného prostoru se stává místo drobných radostí. A tak se zrodila například myšlenka posezení na náměstí Msgre Šrámka, kde je nyní parkoviště, růžový podchod Andělským tunelem, kde je dnes jen díra, pohled z okna na komunitní zahrádky v prolukách budov či procházku v muzeu lokální dopravy na místě zchátralého (Vítkovického) nádraží. Toto virtuální město, které vzniká v hlavách místních aktivistů, je plné romantismu, je nabité energií, lidé se k němu stahují, chtějí v něm jen trochu pobýt a přinést si trochu té energie domů.



Čím jsou ostravské zásahy jiné? Na první pohled vypadají konzervativně, chybí velké vize, fantazie, spektákly – i když některé projekty jsou provokativní s vtipem vyvedené (100lávková Ostrava, Třídění odpadu mysli - TOM). Návrhy brněnské a pražské vykazují otevřené myšlení, ovlivněné umělci a experimentátory. Ostrava je zemitá, pragmatická, realistická až do detailu, soustředěná na snadnou a úspornou realizaci hraničící se sebemrskačskou askezí. Nápadná je pozornost věnovaná chodcům a sdílenému prostoru. (Že by – byť nevědomá – inspirace Janem Gehlem?) Lidem se zdá, že město věnuje pozornost jen autům a chodci jsou pro ně až druhotní. Nadšenci se scházejí – v galeriích i kancelářích – a společně sní a vymýšlejí prostor bez bariér, oplocení, výškových předělů. Snaží se přesvědčit ostatní, že město 21. století je město pěšáků, kol, komunit a pobytu ve veřejném prostoru, kde je člověk rád, kde člověk vždy někoho potká nebo zažije něco radostného.
Zdá se, že Ostraváci si, byť nevědomky a neartikulovaně, začínají připouštět fakt smršťování města. Zdá se, že Ostrava zatím netuší, jak vyjít vstříc re-urbanizaci města, neví, co svým stávajícím obyvatelům, a hlavně těm potenciálním novým příchozím nabídnout. Kam směřovat investice, na co položit důrazy? Jak změnit negativní image města? Je opravdu vzduch v Ostravě horší než v Praze? Opravdu se nedá v Ostravici koupat?
Projekty, jako jsou Městské zásahy, mohou ukazovat cestu. Startují diskusi, otevírají cestu (Vallo 2011). Reflektují současnou politiku města i její marketingovou prezentaci. Ale současně ukazují, po čem Ostraváci touží a o čem doma sní. Jsou to především cesty pro lidi, město příznivé chodcům, ne automobilům, tržiště na náměstích, prodej kávy v pojízdném stánku na ulici, oživení historických center, ne centrálních shopping mallů, centralizovaných služeb, ale rozptýlenosti a promíchanosti služeb, obchodů a vrstev.
My sami jsme to město, my tvoříme jeho život – když ne něčím, tak svým ne-jednáním. Proto to nevzdávejte s Ostravou a mluvte, kreslete, pomáhejte, choďte po městě s otevřenýma očima, raďte zastupitelům, co dělat s městem, buďte iniciativní – je to přeci náš prostor a naše tělo.


Výstavu Městských zásahů můžete shlédnout v Karolině do 29. 4. 2014,
také na internetových stránkách http://mestskezasahyostrava.cz/
a facebookovém profilu https://www.facebook.com/mestskezasahyostrava?fref=ts.

Vendula Šafářová, 12. 3. 2014


 

Základní informace o objektu

 
 
 
 

Kategorie

Veřejný prostor/landscaping

Komentáře ke článku

 
 
 
 

Registrace k zasílání newsletteru

Stavbaweb.cz informuje o novinkách v oboru architektury a stavebnictví, představuje zajímavé objekty, projekty a materiály. Prostřednictvím tohoto formuláře se můžete přihlásit k odebírání denního newsletteru, a dostávat tak pravidelné informace přímo do své e-mailové schránky.

*Povinné položky
Vaše registrační údaje nebudou poskytovány třetím stranám a budou chráněny. Svou registraci můžete kdykoliv zrušit zde nebo prostřednictvím odkazu v zápatí každého newsletteru.
 
 
 
© 2007–2018 Business Media CZ, s. r. o.