Petr Lešek: Praze chybí v horku voda a zeleň

Petr Lešek: Praze chybí v horku voda a zeleň

(1. 8. 2018) Praze chybí stromy v ulicích a vodní prvky, říká architekt, který se zlepšováním veřejného prostoru zabývá

 
 
 
 

Petr Lešek: Praze chybí v horku voda a zeleň

(ČTK) - O několik stupňů dokážou zchladit fasádu domu rostliny, které se po ní pnou. I v Praze je podle architekta Petra Leška plno staveb, jejichž architektura není tolik cenná, že by ji nemohla zeleň zakrýt, ideální by takový přístup byl podle něj pro panelové domy. Praze chybí stromy v ulicích a vodní prvky, říká architekt, který se zlepšováním veřejného prostoru zabývá. Chyba je podle něj ve vedeních měst, která nedokážou přimět developery, aby stavěli budovy šetrnější k prostředí i obyvatelům.

"Praze chybí stromy, které udělají lepší mikroklima. Když se podíváte v Budapešti, Sofii, Bukurešti, tam jsou ulice plné stromů, v Praze ne," řekl Lešek v rozhovoru s ČTK. "Všichni říkají, že je těžké sázet v ulicích stromy, protože všude jsou sítě a nikdo s nimi nechce hýbat. Ale i když se třeba opravují rozvody, ulice se rozkope, vrátí se to zpátky a tečka. Situace by se ale dala jistě využít k výsadbě stromů, kdyby se činnosti zkoordinovaly a našla se vhodná doba," připomíná. "Funguje to stejně jako před 30 lety - každý udělá své a nic jiného ho nezajímá," dodal.

Tím, že výsadbu nových stromů komplikují sítě pod zemí, argumentují mnohé městské části. Přitom ale v samotném centru se za velké peníze budovaly podzemní kolektory, kde by měly být všechny sítě sdružené, a tedy by mělo být zřejmé, kde se nacházejí. Jak ale ČTK řekl jeden z developerů, který staví u Václavského náměstí, některé nově vznikající stavby dál pokládají své rozvody mimo ně a kolektory nevyužívají.

"Vyhazují se peníze na kropení ulic, ale to, co jde udělat za minimum peněz, se nestane. Praze chybí zamyšlení se nad tím, že když se něco (ve městě) dělá, má se to dělat s dlouhodobou vizí," říká Lešek. Nekritizuje developery, kteří by mohli stavět budovy s lepší energetickou bilancí, město by podle něj mělo být tím, kdo ví, co chce na svém území mít. "Někde jinde na západ od nás by nepochybně byl nějaký systém úlev: vy postavíte o něco víc, ale za to nám dáte třeba nějaký park, nebo část objektu poskytnete na sociální bydlení. To tady ale není," uvedl.

Drobné úpravy města, které v součtu mohou snižovat teplotu v něm o několik stupňů Celsia, lze dělat v centru, na periferiích i v příměstské krajině. V centru jsou kamenné domy, které se proti přehřívání do jisté míry umějí bránit. "Ale chybí tam kašny, na Staroměstském náměstí není jediná kašna. Ty přitom byly všude, zrušily se a teď se těžko vracejí," připomíná Lešek jeden důležitý městský prvek, byť dnes s jinou funkcí.

V historických centrech je důležitý každý metr čtvereční a je třeba se o něj postarat, dodává. U městských částí se zástavbou z 19. či 20. století lze vodní plochy plánovat velkoryseji. "Na sídlištích mohou přidat kvalitu, stejně jako porostlé fasády, které sníží teplotu až o dva stupně. V Nizozemsku jsou hřiště, která při přívalovém dešti fungují jako nádrže. Deset dní se tam drží voda, pomalu odtéká a ochlazuje vzduch," říká.

Na území Prahy je množství vltavských přítoků, potoků a rybníků,i ty mohou zlepšovat horké městské prostředí o pár stupňů. "Ale Metropolitní plán na ně nepamatuje. Nic jiného než vodu a zeleň nemáme. I drahé klimatizace fungují na stejném principu," připomíná.

Nejdůležitější je podle Leška používat zdravý rozum a vědět, že když se postaví dům s prosklenou fasádou, musí se do něj v létě "rvát" energie, aby se ochladil. Je proto třeba zvolit určitý poměr skla vůči pevné fasádě. Ani vysoké náklady na chlazení ale developera od nešetrných staveb neodradí - vybere si je od nájemců kanceláří, kteří své zaměstnance chladí klimatizací, říká spoluautor třeba Národní technické knihovny nebo nízkoenergetického centra Sluňákov, odborně oceňovaných staveb.

Související články:
Zelené fasády ve Vídni   15.8.2018

Komentáře ke článku

 
 
 
 
 
 
 
 

2. 8. 2018 15:51:09. Re: Petr Lešek: Praze chybí v horku voda a zeleň. Jadran

  ...a zase ti hnusní developeři. Ti za to můžou. Někde jinde na západ - je taky dobrá fráze. Tam je všechno ideální a super. Jenom my jsme tupci. A jak vypadá centrum Budapešti vím velice dobře. Zeleň je na Gellertu, ale rozsahem se s tím, co je od Letné až po Smíchov (nové centrum) se to nedá srovnávat. Opačný břeh je zastavěn kompaktněji, než v Praze a dál od Dunaje směrem na západ je to plus minus stejné jako v Praze. Nicméně chytrý pan architekt hned musí poukázat, jak všud jinde to dělají mnohem líp. No a zmínka o části bytů, které by měli developeři dávat městu jako sociální je zcela jasně z programu nejmenované partaje, která by chtěla, aby ti lidé, co jsou ochotni platit svoje bydlení platili (kromě daní) zase některým politiky vybraným jedincům. A´t si sociální bydlení řeší města a městské části sama, jako to je "ejhle" všude jinde. A s těmi parky? Bydlím v developerském území a na rozdíl od starších částí sídliště si nemůžeme na nedostatek zeleně rozhodně stěžovat, při nastěhování zde všude byly už stromy o výšce cca 3 metry (přesazované). Takže je s podivem, že Stavba tady poskytuje v tomto případě prostor pro politickou agitaci....a ještě ke všemu náplavě z Písku.

3. 8. 2018 09:16:12. Re: Petr Lešek: Praze chybí v horku voda a zeleň. Dana Rousova

  Nebudu se plést do pravděpodobně něčeho osobního, ale nemusíme se pro inspiraci dívat jen na západ (třeba Barcelona), ale i na východ - třeba centrum Jrerevanu je plné zeleně a vodních prvků. Pracuji v centru Prahy a je to opravdu šílené, jak v peci a ta zeleň tu dřív byla, stačí se podívat na staré fotky..

13. 8. 2018 15:09:06. Re: Re: Petr Lešek: Praze chybí v horku voda a zeleň. jadran

  Strom nevyroste za dva roky. Zeleň byla devastována v Praze 40 let, pak se s ní nedělo nic dalších deste patnáct let a nové parky a zeleň v Praze je stará tak deset max. 15 let. O městkou zeleň je třeba se starat a měli by to dělat ti, co tomu rozumí. A to architekti nejsou ani náhodou. Dám vám tři konkrétní příklady. Před cca 15 lety Ing. arch. Dandová přišla s návrhem rekonstrukce Karlova náměstí. Začala vykládat, že se z něj musí stát "bulvár" a kus jejího návrhu se začal realizovat (je to ona plocha mezi Novoměstskou radnicí a pokračováním Žitné přes Karlovo náměstí. A první, co tady proběhlo, bylo mohutné kácení, na magistrátu mi ona "žena", která jinak šikanovala každého stavebníka kvůli likvidaci jednoho ovocného stromu u rodinného domku (nadsázka) tvrdila, že stromy byly uvnitř shnilé a hrozily pádem. Čerstvě "zřízené" pařezy byly zdravé a na letech se dalo snadno spočítat stáří stromu. Druhý příklad budiž před časem proběhnuvší architektonická soutěž na urbanistické řešení náměstí Míru. Vítězný návrh předpokládal likvidaci veškeré zeleně a kompletní vydláždění náměstí s tím, že stromy byly umístěny v pravidelném rastru do oněch litinou zakrytých jam. No a třetí příklad - úpravy náměstí Jiřího z Poděbrad a v zásadě stejný přístup. Jinak, co se týká té soutěže pro náměstí Míru, jistě byla podle všech pravidel ČKA.....

Registrace k zasílání newsletteru

Stavbaweb.cz informuje o novinkách v oboru architektury a stavebnictví, představuje zajímavé objekty, projekty a materiály. Prostřednictvím tohoto formuláře se můžete přihlásit k odebírání denního newsletteru, a dostávat tak pravidelné informace přímo do své e-mailové schránky.

*Povinné položky
Vaše registrační údaje nebudou poskytovány třetím stranám a budou chráněny. Svou registraci můžete kdykoliv zrušit zde nebo prostřednictvím odkazu v zápatí každého newsletteru.
 
 
 
© 2007–2018 Business Media CZ, s. r. o.