Pražané bojují peticí za záchranu letohrádku Petynka

Pražané bojují peticí za záchranu letohrádku Petynka

 
 
 
 

Pražané bojují peticí za záchranu letohrádku Petynka

Obyvatelé Prahy 6 sepsali petici, v níž protestují proti plánované demolici letohrádku Petynka a břevnovského mrakodrapu, které má v budoucnu nahradit developerská výstavba. Pod petici za záchranu historických budov a přilehlého parku se podepsalo už zhruba 300 lidí. ČTK to řekl opoziční zastupitel Antonín Nechvátal (SZ).

Organizátoři petice v dopise adresovaném vedení Prahy 6 i primátoru Bohuslavu Svobodovi zdůraznili, že demolice architektonicky významných staveb bude nevyčíslitelnou a nevratnou ztrátou. Masivní developerská zástavba navíc naruší park a přírodu v údolí potoka Brusnice, uvedl za petiční výbor obyvatel Prahy 6 Josef Eliáš. „Zhoršující se životní prostředí okolo mimoúrovňové křižovatky Malovanka přijde o další zeleň,“ napsali autoři petice. Lidé se navíc obávají toho, že park bude přístupný jen obyvatelům domů, které mají v místech vyrůst.

Takzvaný břevnovský mrakodrap stojí na počátku Radimovy ulice a je majetkem Prahy 6. Postaven byl před sto lety bývalým břevnovským starostou a podnikatelem Janem Kolátorem. Secesní dům byl svého času první výškovou stavbou v Břevnově. Mrakodrap stojí osamocený, protože další zástavba okolí plánovaná Kolátorem byla velkou vlnou veřejného odporu zmařena. Historicky byly v údolí potoka Brusnice vinice. Pozemky zde po konfiskaci získal Bernard Ignác hrabě z Martinic, který na nich v roce 1665 vystavěl kapli zasvěcenou Panně Marii Őttingenské. Kaple byla kopií románské kaple v bavorském Altőttingu. Přistavěna k ní byla loď a ochoz. Rotunda má dvě podlaží stejného půdorysu, přízemní vysoké 8 metrů a podzemní vysoké 3 metry. Bývala zde hrobka a kostnice. Konstrukce a konstrukční prvky zachovalé rotundy jsou na českém území zcela neobvyklé. Kapli s okolím svěřil Martinic roku 1666 do správy řádu theatinů, kterým se říkalo kajetáni, podle kterých se jmenuje celé lokalita. Ke klášteru se konaly oblíbené a vyhledávané poutě a byl navštěvován významnými dobovými osobnostmi. Kajetáni o areál pečovali až do roku 1783. Následně byly oltáře a obrazy převezeny do břevnovského kláštera. Roku 1821 byla loď a ochoz kláštera pobořeny hrabětem Kounicem. Areál zakoupil v roce 1903 již zmiňovaný Jan Kolátor.Využití okolí bylo dlouhodobě uvažováno jako veřejné spojené s revitalizací historických zahrad. O budoucnosti břevnovského mrakodrapu, kaple a jejich okolí rozhodne postoj veřejnosti, stejně jako před sto lety. (doplněno Stavbaweb - zdroje: geocaching
sppzo.cz)

Petynku a okolní pozemky bezplatně získal v roce 2006 od Ministerstva obrany ČR nadační fond Vincentinum, ve kterém podle Nechvátala figuruje bratr bývalého předsedy lidovců Cyrila Svobody. Budovy v péči fondu zchátraly natolik, že pražští památkáři letos v květnu vydali souhlas s demolicí. Místo Petynky má vyrůst údajně Dům pro seniory Vincentinum se 137 byty, fitness centrem a oční klinikou. Zastupitelé za Zelené podali na Ministerstvo kultury žádost o památkovou ochranu Petynky.

Pozemky u potoka Brusnice kolem sto let starého břevnovského mrakodrapu prodala v minulosti městská část společnosti Geosan Kappa. Firma plánuje demolici mrakodrapu, kolem památkově chráněné kajetánské kaple by pak měly stát sedmipodlažní domy.

Petici si můžete přečíst zde.
zpráva ČTK

 

Komentáře ke článku

 
 
 
 

Registrace k zasílání newsletteru

Stavbaweb.cz informuje o novinkách v oboru architektury a stavebnictví, představuje zajímavé objekty, projekty a materiály. Prostřednictvím tohoto formuláře se můžete přihlásit k odebírání denního newsletteru, a dostávat tak pravidelné informace přímo do své e-mailové schránky.

*Povinné položky
Vaše registrační údaje nebudou poskytovány třetím stranám a budou chráněny. Svou registraci můžete kdykoliv zrušit zde nebo prostřednictvím odkazu v zápatí každého newsletteru.
 
 
 
© 2007–2018 Business Media CZ, s. r. o.