Proměna magistrály podle projektu Gehl Architects schválena

Proměna magistrály podle projektu Gehl Architects schválena

(4. 9. 2017) Začne se parky a přechody 

   
 
 
 
 

Proměna magistrály podle projektu Gehl Architects schválena

Rada hl. m. Prahy v úterý 29. srpna 2017 schválila vizi proměny Severojižní magistrály. Rušná dopravní tepna by se měla lépe zapojit do městského prostředí: v plánu jsou úpravy okolních ulic a parků nebo nové přechody. Na koncepci rozvoje magistrály spolupracoval Institut plánování a rozvoje Prahy s renomovanou dánskou kanceláří Gehl Architects.

„Magistrála je dnes především bariérou, která od sebe odděluje jednotlivé části města. Lidé, kteří nejedou autem, se jí snaží vyhnout. To chceme změnit,“
říká náměstkyně primátorky Petra Kolínská. „Prvním krokem k její proměně v městský bulvár by měla být úprava parků, ulic a náměstí, které k ní přiléhají. Vzniknout by také mělo několik nových přechodů pro chodce.“

Architekti z Kodaně se zabývali tříkilometrovým úsekem Severojižní magistrály mezi Hlávkovým a Nuselským mostem. Dopravní tepna zde protíná hustě obydlené čtvrti centra města a míjí mnoho významných institucí: Národní muzeum, Státní operu či Muzeum hlavního města Prahy. Analýzu magistrály a návrh opatření představili Dánové na konci června. Městská Rada dnes jejich návrh schválila a zadala IPR Praha, aby vypracoval harmonogram postupných změn.

„V tuto chvíli se řidiči nemusí bát žádných radikálních změn, které by snížily propustnost magistrály,“
říká ředitel IPR Praha Ondřej Boháč. „Změny máme rozfázované od okamžitých úprav po změny v řádu desítek let. Teď zkusíme rozběhnout drobná opatření, jako nové přechody nebo navigační systém, a uvidíme, jak se osvědčí.“

Koncepce na magistrálu hledí ze tří úhlů pohledu: prostředí, lidé a mobilita. Magistrála zůstane i nadále významným dopravním tahem, město ale může lépe pracovat s jejími dopady na okolní ulice, parky a náměstí. Ty je možné upravit a zpříjemnit, aby se jim lidé nevyhýbali. Dále je též nutné zlepšit prostupnost napříč přes magistrálu. Ačkoli se tudy pohybují každý den desítky tisíc lidí, k dispozici mají jen minimum přechodů a velmi zanedbané podchody.

Spolupráci s kanceláří Gehl Architects schválili pražští radní na jednání v říjnu 2016, kdy Jan Gehl osobně prezentoval principy budoucího projektu. „Naše práce se soustředí na lidský rozměr, zaměřujeme se na to, jak je zastavěné prostředí spojeno s každodenním životem lidí,“ říká o své práci Gehl. Dánský urbanista se proslavil především jako odborník na veřejný prostor a život v něm. Jeho přístup je založen na podrobném výzkumu, jak se lidé ve veřejném prostoru chovají a co přispívá k tomu, aby se v něm cítili dobře. V druhé polovině 20. století tak se svým konceptem „města pro lidi“ výrazně změnil způsob, jak se o městech přemýšlí. Dnes Gehlových služeb využívá Londýn, Vídeň, Kodaň, Oslo, Moskva, New York, San Francisco, Sydney a další.

Klíčové principy: prostředí, lidé, mobilita  

Prostředí
Kultivace fyzického prostředí podporující vytvoření míst a prostranství přívětivých pro lidi

  • Je třeba zvýraznit, zkultivovat, propojit a zpřístupnit veřejné budovy, parky, parčíky a veřejná prostranství bezprostředně navazující na magistrálu.
  • Parky, náměstí a veřejné budovy by měly být jednoduše a úrovňově přístupné chodcům a cyklistům.
  • Kulturní čtvrť kolem Národního muzea je třeba pozvednout jako celek, odpovídajícím způsobem kultivovat a zpřístupnit.
  • Město by mělo hrát aktivní roli při rozvoji nových městských čtvrtí (např. Florenc) a krajinných oblastí (např. Štvanice).

Lidé
Rozvoj funkcí a dějů podporujících vytvoření míst a prostranství přívětivých pro lidi
  • Návštěvníky, turisty a obyvatele je třeba přivítat čitelnou a přístupnou sítí veřejných prostranství.
  • Nová i stávající zástavba by měla vhodně napomoci rozvíjet a aktivovat městské ulice.
  • Úpravy ulice by měly umožnit rozvoj obchodů a vybavenosti v parteru přilehlých domů.
  • Důležité je doplnění pobytového mobiliáře a prvků vybavenosti městské třídy podél magistrály, vytvoření informačního a orientačního systému a odstranění bariér.

Mobilita
Vytvoření efektivního a různorodého systému mobility
  • Magistrála by měla být upravena tak, aby plnila místní potřeby přístupnosti a obslužnosti.
  • Je třeba hledat možnosti naplnění potenciálu ulice jako spojnice v podélném směru, zejména pro pěší. Je zapotřebí doplnit postupně vazby příčné povrchové prostupnosti, v první fázi eventuálně dočasně na zkoušku, a vyřešit neuspokojivý stav ohledně podchodů.
  • Problémový současný stav lze postupně zlepšovat nabídkou dalších druhů dopravy.
  • Prostor by měl být vyrovnaný pro všechny druhy dopravy, tedy automobilovou, MHD, chodce a cyklisty.
  • Parkování je vhodné přesunout z náměstí a parků do ulic.
  • Je třeba využít měkká (nestavební) opatření jako například seřízení světelné signalizace.

Historie a současnost  
Současná podoba Magistrály existuje docela krátkou dobu. V průběhu historie se tato oblast mnohokrát proměnila. Středověké hradby vystřídalo barokní opevnění, zbořené v polovině 19. století. Na jejich místě začaly vznikat parky a velké kulturní instituce, na které v hustě zastavěném historickém jádru nebyl prostor. Lidé tehdy chodili hlavně pěšky, rozvíjela se železnice a začaly jezdit první tramvaje; automobilismus byl tehdy v plenkách. Až v 70. letech 20. století pak město proťala dálnice. Ve své době ochránila nejcennější historické centrum města od automobilové dopravy, zlepšila obslužnost a podpořila ekonomický rozvoj města. Za půl století její existence se však ukázaly i její negativní dopady. Nejde jen o hluk a o znečištěné prostředí: přejít magistrálu napříč znamená velké zacházky, dlouhé čekání u hlučné silnice na krátkou zelenou, anebo návštěvu nepříjemných podchodů. Nejlukrativnější centrální lokality města navíc zabírají příjezdové komunikace a nájezdové rampy, případně zanedbaná a nepříjemná místa pod magistrálou.

Leckterá světová metropole má svou „magistrálu“. Důraz se ovšem dnes přesouvá na zdraví obyvatel, schopnost čelit klimatickým změnám a přehřívání měst, bezpečnost chodců a s ní spojenou péči o veřejná prostranství. Ke stejným důrazům se přihlásila i Praha. Vize magistrály je tedy vize živé městské třídy, která propojuje kvalitní náměstí a parky a nabízí vyvážený prostor pro všechny druhy dopravy. 

Magistrála v číslech   
Řešený úsek Celková délka řešeného úseku (Hlávkův most – Nuselský most): 3,1 km
Hlávkův most – Státní Opera (úsek mimo ulici, nepřístupný chodcům): 1,5 km
Státní Opera – Nuselský most (úsek v ulici): 1,6 km

Přilehlé parky a náměstí ─ Štvanice
─ Park Těšnov
─ Vrchlického sady
─ Čelakovského sady (u Muzea)
─ I. P. Pavlova
─ Fügnerovo náměstí
─ Park Na Karlově
─ Park Folimanka
─ Park Nad Bělehradskou (u předpolí Nuselského mostu)

Čísla
• 7 milionů návštěvníků a turistů v Praze v roce 2016
• 76 125 pasažérů na Hlavním nádraží denně
• 365 164 návštěvníků Národního muzea
• 136 282 návštěvníků nové budovy Národního muzea
• 135 240 návštěvníků Státní opery

Veřejná doprava 
 
• obraty cestujících v metru (za rok 2008):

─ I. P. Pavlova: 118 600 cestujících/den
─ Muzeum: 57 000 (C) + 17 800 (A)
─ Hlavní nádraží: 59 000
─ Florenc: 65 400 (C) + 29 000 (B)

• obraty cestujících na zastávkách tramvaje (za rok 2014):
─ I. P. Pavlova: 53 000 + 10 100 (zastávka v Bělehradské)
─ Muzeum: 7 800
─ Hlavní nádraží: 22 500
─ Florenc: 19 600

Automobilová doprava
• počet vozidel za den:

─ Hlávkův most: 68 800
─ Těšnov/Florenc: 86 000
─ kolem Muzea: 44 700 (směr jih) + 47 200 (směr sever)
─ I. P. P – Rumunská: 41 200 (směr jih) + 37 300 (směr sever)
─ Nuselský most: 72 500

Chodci
• Z průzkumu, který si nechala zpracovat TSK v roce 2013, vyplývá, že na Praze 1 a 2 (od Státní Opery k Nuselskému mostu) komunikaci denně příčně překonává cca 106 000 lidí. (zdroj: Ročenka dopravy, TSK 2014)
─ přechod Václavské náměstí – Muzeum: 13 500 lidí / den
─ podchod Muzeum – Vinohradská: 20 700 lidí / den
─ přechod I. P. Pavlova – Ječná: 20 500 (tedy ten přechod, kde je zelená pouze 6 sekund)
─ ostatní přechody přes obě ramena Magistrály na I. P. Pavlova mají 8 – 10 000 lidí denně
─ Fügnerovo náměstí: 3 100

Veřejné instituce, sídlící v okolí magistrály
─ Ministerstvo Zemědělství a ministerstvo dopravy
─ Muzeum hlavního města Prahy
─ Divadlo Ponec
─ Hlavní nádraží
─ Státní Opera
─ Národní muzeum (historická a nová budova)
─ Sokol Pražský
─ nemocnice na Karlově (Urologická klinika, Klinika dětského a dorostového lékařství)
─ ZŠ Věda
─  Obvodní soud pro Prahu 5

Možnosti, kde Magistrálu přejít
Od Hlávkova mostu k Nuselskému mostu existuje 22 pěších spojení:
─ 1x podchod - pěší a cyklostezka po nábřeží pod Hlávkovým mostem
─ 4x podchod - Sokolovská / Na Poříčí
─ 3x podchod – Křižíkova
─ 1x podchod – U Bulhara
─ 3x pasáže na Hlavním nádraží (nelze projít skrz na Vinohrady/Žižkov)
─ 1x podchod – z Václavského náměstí do Vinohradské
─ 1x pochod – Čelakovského sady
─ 2x přechod – Žitná
─ 2x přechod – náměstí I. P. Pavlova
─ 1x podchod – Fügnerovo náměstí
─ 2x přechod – Wenzigova
─ 1x podchod – předpolí Nuselského mostu

tisková zpráva IPR

Související články:

„Magistrála spojuje“ 29.6.2017
Magistrála spojuje: Prezentace Gehl Architects   23.6.2017
Severojižní magistrálu polidští slavný architekt Gehl  26.10.2016
Jan Gehl: Zklidnění pražské magistrály bude výzva  20.10.2016


Základní informace o objektu

 
 
 
 

Kategorie

Veřejný prostor/landscaping

 
 
 
 

5. 9. 2017 07:53:11. Re: Proměna magistrály podle projektu Gehl Architects schválena. Jitka

  Úvaha: Když přidám přechody, zastavím auta. Když zastavím auta, bude víc výfukových plynů a hluku. Když bude víc výfukových plynů a hluku, tak si nikdo na lavičky nesedne. Když si na lavičky nikdo nesedne, nemá smysl je tam dávat. Když tam nebudou lavičky a bude tam víc výfukových plynů a hluku, celá koncepce oživení pro lidi padá. A když zruším parkoviště, tak do obchodů nepřivezu zboží a nepřijdou zákazníci (ne všechno jde odnést).
Závěr: i když by se mi moc líbilo hlavně připojení muzea k Václavskému náměstí, je celý koncept od prvopočátku jen chytáním ještěrky za ocas.
Magistrát by měl v první řadě zpacifikovat své městské části a dokončit alespoň jeden z okruhů. A na koncích MHD už konečně vybudovat záchytná parkoviště (protože ať si Pražáci myslí co chtějí, ale bez Středočechů by jim polovina firem zkrachovala a město by přišlo o spoustu daní).

5. 9. 2017 08:52:40. Re: Re: Proměna magistrály podle projektu Gehl Architects schvál... Jája

  100% souhlas s Jitčiným článkem!!! "Proč uklízet byt před malováním a ne až po něm?"

5. 9. 2017 11:20:19. Re: Re: Re: Proměna magistrály podle projektu Gehl Architects sc... Jadran

  Rovněž naprostý souhlas. Když se ona kancelář vydala do Prahy, aby nám pomohla, čekal jsem, že se v jejím návrhu objeví onen zásadní imperativ, týkající se dostavby okruhu. Co je hotová jeho vnější část, nejel jsem ze Stodůlek na města a místa, napojená na D1 jinak, než tudy. Jižní spojce by hodně ulevila realizace severní části vnějšího okruhu. Bohužel, to je spousta práce a nikdy nekončícího boje jednak s nejrůznějšími "iniciativami", které ví vždycky všechno líp a když není po jejich, díky havloidní legislativě zablokují, co chtějí a různých (většinou ekonomických) zájmových skupin, které si často na "nestavění" nebo vedení tras naprosto nesmyslnými směry a oblastmi napakují kapsu. A někdy tyhle dvě "složky" působí v dojemné shodě a možná i více než hlubším porozumění. A skutečně musel přijet světoznámý architekt Gehl, aby konstatoval, že řada těch koutů a přilehlých prostorů by se dala upravit? Mně osobně šokuje, jak třeba vypadá Fugnerovo náměstí....Nedávno jsem shlédl na streamu rozhovor s raperem Vladimírem518 (Luděk Staněk ho zpovídal, či spíše nechal mluvit) a tomu k zjištění téhož stačil (a mimo jiného dalšího) 20 minutový rozhovor. Jistě - vysadit všude kolem magistrály vzrostlé stromy by nebyla laciná věc, navíc by si to vyžádalo koordinaci s kabely a trubkami pod chodníkem, ale má naprostou pravdu. Je až dojemné, že v rámci výstavby tunelu Blanka (který slouží velice dobře a třeba na Letné onu povrchovou dopravu skutečně do podzemí odvedl, stejně jako se člověk dostane ze Smíchova na druhý břeh Vltavy do Holešovic, aniž by autem obtěžoval hodinu v kolonách v centru za max. 20 minut) postavil sice krásný, ale zbytečně monstrózní most na místě původního v Troji za 1,2 mld. korun a most v Roztokách, jehož potřebu více než naléhavě prokázaly povodně na začátku tisíciletí je nedohlednu....

5. 9. 2017 14:43:20. Re: Proměna magistrály podle projektu Gehl Architects schválena. Jirka

  Souhlas s předchozími. Bez funkčního dopravního okruhu je všechno pouze "laciná kosmetika". Všichni to vědí, ale přešlapují okolo. Dokončete okruh, pak si lidé rádi sednou třeba i na obrubník.

10. 9. 2017 10:19:24. Re: Proměna magistrály podle projektu Gehl Architects schválena. Markéta

  Jedná se především o trestuhodné velké plýtvání veřejnými prostředky, obalené nereálnými a nepoužitelnými populistickými frázemi.

Registrace k zasílání newsletteru

Stavbaweb.cz informuje o novinkách v oboru architektury a stavebnictví, představuje zajímavé objekty, projekty a materiály. Prostřednictvím tohoto formuláře se můžete přihlásit k odebírání denního newsletteru, a dostávat tak pravidelné informace přímo do své e-mailové schránky.

*Povinné položky
Vaše registrační údaje nebudou poskytovány třetím stranám a budou chráněny. Svou registraci můžete kdykoliv zrušit zde nebo prostřednictvím odkazu v zápatí každého newsletteru.
 
 
 
© 2007–2017 Business Media CZ, s. r. o.