Prvorepublikové obchodní domy

Prvorepublikové obchodní domy

(9. 10. 2018) Některé stále ještě fungují

 
 
 
 

Prvorepublikové obchodní domy

Obchodní domy dříve formoval městský kontext, říká odborník
(ČTK) - Většina obchodních domů z první republiky i poválečné éry stále plní svou funkci. Koncept prodeje se ale změnil, většinou už to nejsou univerzální plnosortimentní obchodní domy, které fungují pod hlavičkou jedné společnosti. Architektonické podobě domů, z nichž mnohé dnes patří do národního kulturního dědictví, pomáhalo jejich umístění v centru města. Dnešní nákupní centra vznikající na periferii bez prostředí, které by je formovalo, silný architektonický vklad nenesou. ČTK to řekl historik architektury Petr Klíma, který působí na Vysoké škole uměleckoprůmyslové.

Dřívější obchodní plochy tvořily přehledné prostory, které byly členěné jen regály, dnes obchodní centra mají z hlavního koridoru přístupné jednotlivé obchody, což odpovídá dnešnímu tržnímu, ne centrálně řízenému systému. To, že některé prvorepublikové obchodní domy již neslouží svému účelu, může být podle Klímy dané tím, že často měly i další funkce, které postupně zanikly. Jiný důvod, proč některé desetiletí staré obchodní domy jsou dnes zavřené, je podle něj třeba ten, že stojí na mimořádně lukrativních místech a jsou předmětem spekulací.

Málo provozovatelů obchodních domů či center dnes působí v centru měst. Klíma připomíná plzeňský obchodní dům Baťa v historickém centru města, který nájemce kvůli údajně vysokému nájmu opustil, přesunul se do širšího centra a za dalších několik měsíců opustil i toto místo a přesunul se zcela na periferii. "Pro některé typy obchodníků je asi neudržitelné zůstávat v centru, ale asi to neplatí univerzálně," míní.

Obchodní domy z 60. a 70. let dodnes často fungují, jejich kontinuita nebyla přetržena tolik, jako u prvorepublikových domů, které zažily několik společenských změn. Výjimkou jsou obchodní domy firmy Baťa - ty měly z architektonického hlediska výhodu, že přetrvala po znárodnění jejich funkce, a tím fyzicky přežily i samotné domy, mnohdy postavené významnými architekty. Monofunkční způsob prodeje se moc nezměnil, nový výrobce navázal i na výrobu ve stejných prostorech, když si stát přivlastnil budovy, které patřily rodině Baťových, vypočítává Klíma paradoxy historie.

Kromě fenoménu baťovských domů, progresivních staveb, které často vstupují odvážně a razantně do samotných center měst a jsou architektonicky na špici doby, vyzdvihuje Klíma síť domů Brouk a Babka, kam patřila třeba Bílá labuť v Praze. "Ta byla 35 let majákem moderního obchodního domu, který přežíval různé etapy," řekl. Z poválečných obchodních domů upozorňuje na pražský Máj, který je kulturní památkou, a Kotvu, kde se zatím proti rozhodnutí úřadů udělit domu památkovou ochranu, vlastník odvolal. Významná je podle něj i budova českého svazu výrobních družstev Družba na Václavském náměstí, Dům bytové kultury či obchodní domy Prior v Pardubicích nebo obchodní dům Labe v Ústí nad Labem.

Svému účelu stále slouží první obchodní domy v Ústeckém kraji
(ČTK) - V Ústeckém kraji stojí stále dva obchodní domy, které ve 30. letech minulého století vznikly mezi prvními v regionu. V Ústí nad Labem je to obchodní dům Sever a v Teplicích objekt v centru města. Vznikly záhy po prvním moderním obchodním domě Breda v Opavě, který slaví 90 let od svého vzniku.

Stavby jsou podle Lenky Hájkové z ústeckého pracoviště Národního památkového ústavu cenné nejen díky kvalitní architektuře, ale také uplatněním nového pohledu na uspořádání komerčních prostor. "První republika znamená nástup firem, které pracují s novými trendy v oblasti prodeje a marketingu," řekla ČTK Hájková.

Na místě, kde dnes stojí obchodní dům Sever, fungovala od roku 1830 ústecká pošta. V roce 1933 se vystavěl moderní obchodní dům, což souviselo s rozvojem Ústí nad Labem. Podle historika Martina Krska byla investorem čtyřpatrové budovy Hedwiga Osthof, manželka ústeckého právníka a radního Karla Osthofa.

V minulosti dům nesel název JEPA, což je zkratka firmy Jensch a Pachmann. "To byl nadnárodní obchodní řetězec razící filozofii jednotkového prodeje pod heslem 'Kleinpreiss Geschäft - Obchod malých cen'," uvedl Krsek. Firma měla centrály v Brně, Lovosicích a Curychu, jednotkový prodej byl tehdy módním hitem.

V Teplicích byl obchodní dům postaven v roce 1932 v Krupské ulici a jeho název se několikrát měnil. Autoři serveru Teplice/Teplitz po detailním zkoumání archivních plánů zjistili, že jeho autory nejsou původně uvažovaní Lederer & Bloch, kteří spolupracovali na prováděcím projektu, ale je to architektonická kancelář Lossow & Kühne, stejně jako v případě stejnojmenného obchodního domu v Ústí nad Labem.

Na místě někdejšího domu Trieste architekti navrhli čtyřpodlažní stavbu s nově vyřešeným, neděleným nákupním interiérem rozprostírajícím se přes celá poschodí. Budova svým moderním charakterem vyčnívala v okolní, převážně historizující zástavbě. "Ač označení JEPA dlouho přetrvávalo ve všeobecném povědomí, po válce obchodní dům fungoval už pod názvem Krušnohor a později Prior, a to až do osmdesátých let dvacátého století, kdy byl vybudován jeho nástupce na náměstí Svobody," uvádějí architekti.

Pobočka firmy JEPA byla i v Lovosicích. V každém větším městě je možné najít bývalou filiálku firmy Baťa. "Můžeme zmínit Roudnici nad Labem, Teplice, Ústí nad Labem či Louny. Princip volné dispozice pro komerční plochy je v architektuře používán prakticky dodnes. Následovníkem je třeba obchodní dům Labe v Ústí nad Labem (realizace 1967-1974), který vychází ze stejných principů," uvedla Hájková.

Breda i Ostravica chátrají, nové využití se zatím nenašlo
(ČTK) - Bývaly chloubou svých měst, naleštěné, plné lidí i zboží. Kdysi prosperující prvorepublikové obchodní domy Breda v Opavě a Ostravica-Textilia v Ostravě dnes ale chátrají. Marně se už roky hledá jejich nové využití. Větší naději na znovuoživení má nyní ostravský objekt. Magistrát zvažuje jeho koupi. Přesunou by se tam mohla část úředníků. Breda, byla po svém postavení před 90 lety prvním moderním obchodním domem v tehdejším Československu, je na prodej. Konkurzní správce ji chce prodat za 55 milionů korun.

Společné mají oba obchodní domy osobu opavského podnikatele Kamila Kolka. "Každý si může myslet, že za všechno může Kolek. Mě ale stav Bredy velmi trápí," řekl ČTK podnikatel. Tvrdí, že se řadu let marně snažil dohodnout s firmou, která odkoupila jeho pohledávku za budovou. "Nebyla ochota, nakonec Breda skončila v konkurzu," řekl.

Správce se objekt snaží prodat za 55 milionů korun. Radnice koupi odmítla. "Dnes je podle mě několikapodlažní obchodní dům s plochou 10.000 metrů čtverečních přežitek. Jediné možné využití je vybudovat zde multifunkční objekt, kde by byla zábava, obchody i byty," řekl Kolek.

Stav objektu je špatný. Omítka památkově chráněného obchodního domu začala odpadávat a ohrožuje chodce. Vedení opavského magistrátu proto na své náklady zajistí bezpečnost chodců. Peníze na zábrany, přibližně 260.000 korun, bude vymáhat po správci konkursní podstaty.

Větší naději ma opravu má ostravská Ostravica, která nyní patří jedné z firem podnikatele Daniela Zemana. Ten se v minulých letech neúspěšně snažil budovu opravit a oživit. Obchodní dům, který fungoval od roku 1930, patříval mezi nejluxusnější v zemi.

V roce 2000 jej koupil Kolek a během nepovolené rekonstrukce se v části budovy propadlo několik stropů. "Po havárii se nám ale podařilo střední část budovy znovu otevřít," uvedl Kolek, který v roce 2003 prodejny uzavřel. Ve stejném roce dostal za zřícení stropů podmíněný trest. V roce 2005 obchodní dům prodal.

Nyní do hry vstupuje ostravský magistrát, který nechal prověřit, zda by roky chátrající bývalý obchodní dům Ostravica-Textilia v centru nemohlo město využít pro správní agendy magistrátu. Úředníci vyřizující občanské průkazy a pasy i odbor dopravně správních činností dosud sídlí v pronajatých prostorách. Město dlouhodobě uvažuje o jejich přemístění.

"Dlouhodobě deklarujeme, že máme zájem najít nějakou budoucí funkci pro komplex módního domu. Jednou z těchto úvah je možnost využití těchto budov nebo aspoň jejich částí pro potřeby magistrátu," uvedl primátor Tomáš Macura (ANO). Podle něj je město kvůli možnému prodeji v kontaktu s majitelem objektů.

Jasno by město mělo mít do konce října. Za studii Ostrava zaplatí necelých 100.000 korun, zpracovávat ji bude stejný architekt, který pro město vypracovával i studii novostavby. Podle primátora je to výhoda, protože ví, jaké podmínky objekt musí splňovat.

V budějovickém obchodním domě ze 30. let je obchod, bar a firmy
(ČTK) - Obchod s oděvy a bar fungují dnes v prvorepublikovém obchodním domě Brouk a Babka v Českých Budějovicích, který se dnes jmenuje Broukárna. Ve zbytku pětipatrového domu z roku 1935 jsou kanceláře šesti firem. ČTK to řekl majitel domu Zdeněk Kult. Obchodní dům Brouk a Babka na místě gotického domu otevřel 30. srpna 1935. V Českých Budějovicích tak tehdy vznikl, jak uvádí Encyklopedie Českých Budějovic, největší obchodní dům jižních Čech s 935 metry čtverečními prodejní plochy.

Byl jedním z osmi obchodních domů firmy B+B nazvané po svých dvou majitelích, tento podle návrhu architekta Karla Chocholy. Po znárodnění byl přejmenován na Vltavan, v roce 1980 na Dětský dům. V roce 1983 byl kvůli havarijnímu stavu zavřený, po opravě otevřel v roce 1989.

Zdeněk Kult koupil dům v roce 2009, investoval do něj desítky milionů. Nyní je dům, který teď není památkově chráněný, ziskový.

"Koupil jsem ho, protože jsem chtěl investovat a mám vztah k funkcionalismu, první dům, ve kterém jsem bydlel, byla funkcionalistická vilka," řekl Kult (59. "Dům byl tehdy ve stavu totálního vybydlení," dodal muže, který byl původně šéfkonstruktérem obráběcích strojů v českobudějovickém podniku Igla a podnikat začal po roce 1989.

Občas se lidé ptají, proč v domě není víc obchodů. Dům ale musí podle majitele vydělávat, aby se investice vrátila. Kult chtěl vytvořit zázemí pro firmy. Loni zprovoznil nový výtah, plánuje úpravy interiérů. Některá okna jsou původní, otevírají se shora tyčí za kovový úchyt. Kult je rád, že v suterénu funguje bar, dům tak žije ve dne i v noci. Bar býval dříve v přízemí, kdysi tam slavil divadelník Karel Roden starší narození syna Karla, dnes známého herce.

Architekt Mirek Vodák pro ČTK připomněl, že zatímco ve středověku zabíral obchod v přízemí domu řádově 50 metrů čtverečních, začátkem 20. století čtyřpatrový obchodní dům firmy Baťa desetkrát víc plochy a dnes je běžné nákupní centrum stokrát větší.

"Současné obchodní domy jakoby vykrádají historická centra měst a vytváří své vlastní ulice. To mi přijde jako fenomén současného obchodního domu. Do některých starých obchodních domů, jako je Brouk a Babka nájemci nejdou, protože jim nevyhovuje koncept vertikality na malé parcele - hledají obchodní pasáž, která vytváří umělou ulici, kde neprší, zároveň je tam parkoviště," řekl Vodák.

V Táboře, který má asi 35.000 obyvatel, za první republiky ryze obchodní dům nevznikl. Jen ve 20. letech, když se dobudovala městská spořitelna, byly v přízemí dva obchody. ČTK to řekla historička moderních dějin Husitského muzea v Táboře Jitka Vandrovcová. "Obchody se budovaly spíš v zástavbě, v přízemí činžovních domů," řekla historička.

Obchodní dům Brouk + Babka v Liberci i po 80 letech funguje
(ČTK) - Funkcionalistická perla architektury ve stotisícovém Liberci - obchodní dům Brouk+Babka v Pražské ulici - i více než 80 let po svém otevření funguje. Zchátralý objekt, který od roku 1950 nesl název Jiskra, dala před více než deseti lety citlivě zrekonstruovat ústecká společnost Severocentrum. Na průčelí vrátila repliku původního názvu. Loni na jaře dům koupila firma Snow City plzeňského podnikatele Lukáše Puchty a název Brouk+Babka nahradila názvem svého obchodu Snowbitch. Památkářům se to nelíbí.

"Je to skvostná ukázka architektury, Národní památkový ústav ji prezentoval jak na regionální výstavě Architektura ve službách republiky, tak byla vybrána na celorepublikovou výstavu," řekl ČTK ředitel Národního památkového ústavu v Liberci Miloš Krčmář. Rekonstrukce, kterou bývalý majitel před lety provedl, lze podle něj považovat za jednu z vůbec nejzdařilejších rekonstrukcí funkcionalistických staveb v republice. "Ta proměna z Jiskry zpátky na Brouk+Babka byla naprosto ukázková," dodal. Kvůli následné sporné změně názvu podali památkáři podnět na liberecký magistrát už loni v prosinci, zatím ale nedostali žádnou zprávu.

Obchodní dům Brouk+Babka byl postaven v roce 1936 podle návrhu pražského architekta Jana Gillara a patří k nejzajímavějším funkcionalistickým stavbám svého druhu v Česku. Na jeho rekonstrukci proto dohlíželi památkáři. Stavbaři museli zachovat maximum původních konstrukcí a prvků, které mají nenahraditelnou hodnotu a vypovídají o architektuře své doby. Zdařilou rekonstrukci ocenil po dokončení v roce 2005 i architekt David Vávra. Dům v jeho původní zdevastované podobě představil pár let před tím ve svém televizním cyklu Šumná města.

Stavbaři při rekonstrukci zachovali původní podobu vstupní pasáže i čelního prosklení. Původní vzhled má i schodiště. V interiérech ale budovu doplnili o moderní technologie jako klimatizaci a vzduchotechniku nebo tři nové výtahy. Stejně jako stavitelé před 70 lety použili v interiérech ušlechtilé materiály - sklo, dřevo a kov. V dolních dvou patrech je dnes Skateshop Snowbitch, v dalším je dětská skupina, kanceláře. Při přestavbě v posledním patře vznikly i dva byty, které ze svých teras nabízejí jedinečný výhled na Liberec.

Nápis Snowbitch na obchodním domě zůstává, jen neon s B+B v horní části průčelí dnes minulost stavby připomíná. Puchta v tom ale nevidí problém, protože nešlo o původní název, ale o repliku. Dům mnohem déle nesl název Jiskra, a tak o něm také dodnes mnozí Liberečané mluví. "Nápis jako takový z historického hlediska už tam neměl co dělat, protože ten tam byl ve 30. letech, byla to obchodní síť a zanikla. Funkcionalistický dům zůstal jak je, tam nedošlo k nějakému znehodnocení. Jediné, co se změnilo, je vývěsní štít, který navíc zůstal v té samé podobě, v tom samém stylu a vyroben tou samou technologií, jako byl nápis původní. Zachovali jsme se maximálně citlivě a stojíme si za tím," dodal současný majitel obchodního domu.

Oprava zlínského Prioru postaveného v roce 1932 finišuje

(ČTK) - Rekonstrukce zlínského obchodního domu Prior finišuje. První dvě patra objektu by se mohla veřejnosti otevřít již na konci října, řekl dnes ČTK předseda představenstva společnosti Prior Radovan Pilich. Obnova budovy postavené podle návrhu architekta Františka Lydie Gahury v duchu zlínské funkcionalistické architektury v roce 1932 si podle něj vyžádá asi půl miliardy korun.

"Dokončuje se fasáda objektu, tři strany jsou kompletně hotové. Loga jednotlivých nájemců jsou již také umístěna," uvedl Pilich. "Uvnitř se dokončují pasáže v jednotlivých patrech a nájemci dokončují své jednotky. Instalují se technologie, vytápění, chlazení, elektroinstalace," řekl Pilich. Stavební práce začaly loni v létě.

Budova v 50. letech po necitlivých stavebních zásazích, zejména změnách proporcí oken, ztratila svůj původní vzhled. Po rekonstrukci se k němu objekt vrátí. V prvních dvou patrech budou obchody, služby a několik gastronomických podniků. Většinu objektu bude mít v nájmu společnost HP Tronic, která tam přesune své administrativní sídlo pro 400 zaměstnanců.

"V polovině listopadu otevřeme v obchodní pasáži dvoupodlažní Bistrotéku Valachy, v níž chceme zúročit naše dlouholeté zkušenosti v oblasti gastronomie z Resortu Valachy ve Velkých Karlovicích. Bistrotéka Valachy v sobě spojuje celodenní bistro s nabídkou snídaní, obědových menu i večeří, vlastní pekárnu, kavárnu s cukrárnou, lounge bar a takzvanou kornuterii s nabídkou různých dobrot s sebou do ruky. Chystáme zde i kuchařské kurzy či doprovodné akce, tou první bude Večer bílých lanýžů 23. listopadu,"
řekl ČTK generální ředitel HP Tronic Daniel Večeřa.

Sídlo firmy bude ve třetím až šestém patře. "V dalších měsících plánujeme v budově ještě otevření centra masáží a rehabilitací, které bude předzvěstí projektu hotelu s wellness centrem a zážitkovou restaurací v nejvyšších poschodích. Zahájení výstavby hotelu plánujeme v horizontu dvou let," uvedl Večeřa.

Prior chystá také využití obchodních domů v Otrokovicích a Kroměříži. V každém z nich bude po rekonstrukci asi stovka míst pro lidi s Alzheimerovou chorobou. Nejdříve by se měl opravit kroměřížský obchodní dům, práce by měly podle počasí začít ještě letos či na začátku příštího roku. Rekonstrukce by měla být hotová na přelomu let 2019 a 2020. Oba objekty jsou třípodlažní, sociální službě vybudou vyhrazena dvě patra. "V Kroměříži budou v prvním podlaží vybudovány nové potraviny, ve zbytku podlaží bude kuchyň i kavárna," uvedl Pilich.

Kroměřížská kuchyň bude vařit i pro klienty v Otrokovicích, kde bude v přízemí prodejna potravin a drogerie. Rekonstrukce by na sebe měly navazovat. "V Otrokovicích nyní čekáme na vydání stavebního povolení, mělo by být vydáno do konce letošního roku. Až dokončíme rekonstrukci v Kroměříži, přesuneme se do Otrokovic, takže zřejmě na začátku roku 2020, práce by opět měly trvat asi rok," uvedl Pilich. Rekonstrukce každého obchodního domu by měla stát do sto milionů korun.

V bývalém obchodním domě Baťa v Jihlavě jsou pořád prodejny
(ČTK) - V bývalém obchodním domě Baťa, který byl na jihlavském náměstí otevřen před 83 lety, jsou pořád prodejny. Firma Baťa už ho ale neprovozuje několik let. Stavba podle historiků oslovených ČTK sice přinesla do města moderní způsob prodeje, ale za cenu zbourání původního domu z 16. století. Na budovu si Jihlavané zvykli, kritické debaty ale neutichají u bývalého Prioru ve středu náměstí postaveného místo několika měšťanských domů. Otevřen byl v roce 1983.

V domě, který v roce 1934 koupila firma Baťa, byla od roku 1811 lékárna U svaté Anny. Moderní obchodní dům na jeho místě otevřel Baťa 1. října 1935. Jihlavanům se tehdy bourání goticko-renesanční budovy nelíbilo.

"Řešilo se to velmi, a to jak odborná veřejnost, tak veřejnost jako taková," řekl ČTK historik Zdeněk Jaroš. Zachránit se podařilo interiérové renesanční fresky, přeneseny byly do budovy dnešní knihovny.

Firma Baťa se po roce 1989 ještě do domu na jihlavském náměstí vrátila a prodávala tam své výrobky. Podle údajů dostupných na webu tuto prodejnu bot uzavřela před šesti lety. Dnes je v přízemí drogerie a v patře prodejna se sportovními potřebami.

Zásahů do historického centra bylo podle Jaroše mnoho. Mohutnými budovami byly nahrazeny původní domy i v horní části náměstí, dnes v nich sídlí pošta a spořitelna. Největším zásahem ale byla stavba Prioru v místě, kde byla v 70. letech minulého století zlikvidovaná skupina středověkých domů, takzvaný Krecl nebo Špalíček. Zákazníky prý nový obchodní dům lákal tím, že měl lepší nabídku zboží, než tehdy byla v běžných obchodech. Stavba je vnímaná jako největší urbanistický problém historického centra, kriticky o ní řadu let mluví i mnozí jihlavští politici.

Možnými úpravami budovy obchodního domu s pěti nadzemními patry a 11.200 metry užitné plochy se zabývali i účastníci nedávno ukončené architektonické soutěže na revitalizaci Masarykova náměstí. Nemovitost ale spravuje soukromá firma Le Cygne Sportif Groupe. Její ředitel správy nemovitostí Jan Hamáček ČTK v pondělí řekl, že výsledky soutěže nebude komentovat, protože zatím ví jen něco málo z tisku. Debaty, že obchodní dům poškozuje vzhled centra, prý bere jako politický kolorit.

"Před každými volbami politici přijdou, že s tím budou něco dělat,"
řekl. Obchodní dům podle Hamáčka funguje a slouží svému účelu.

V Plzni vznikly po roce 1930 čtyři obchodní domy, funguje jeden
(ČTK) - V Plzni vznikly kolem roku 1930 čtyři velké obchodní domy. Dodnes funguje pouze jeden, v dalších dvou jsou banky a menší obchody či kanceláře a jeden je zavřený a chátrá. ČTK to řekl Petr Domanický, pracovník památkové péče a kurátor sbírek a výstav v Západočeské galerii v Plzni.

V polovině září 1932 byl v Plzni otevřen nejznámější předválečný obchodní dům proslulé obchodní společnosti Brouk a Babka v ulici Bedřicha Smetany. Dům projektoval před 1. světovou válkou jako banku Merkur s byty ve vyšších patrech rakouský architekt Ludwig Tremmel, podobně jako ostatní tři obchodní domy, všechny byly navržené ve stylu pozdní secese, úpravy z počátku 30. let pak byly funkcionalistické. Bývalou banku na obchodní dům přestavěl místní architekt Václav Neckář. Majitelé sítě "broukáren" zavedli řadu novinek, jako je samoobslužný prodej, zásilkovou službu, prodej na úvěr, eskalátory a dětský koutek. Po roce 1948 byl obchod znárodněn a přejmenován na Dům textilu. Fungoval do 90. let, po rekonstrukci tam před 15 lety své sídlo zřídila Raiffeisenbank.

Obchodní dům měla v Plzni ještě dříve, od roku 1929, také firma Baťa, a to ve Zbrojnické ulici. Loni se firma přemístila a dům je opuštěný a zchátralý. "Vznikl také adaptací staršího obytného domu," uvedl Domanický. Před rokem 1989 tam byl dům obuvi, po revoluci ho dostala firma Baťa zpět v restituci. Těsně před rokem 1989 tam zbourali sousední dům a dům obuvi rozšířili o novostavbu v proluce. "To byla naprostá tragédie. To je úplně nechutné monstrum," řekl architekt.

Z prvorepublikové sítě obchodních domů byl v Plzni ještě obchodní dům ASO s kinem Elektra na současné Americké třídě. "Šlo také o univerzální obchodní dům jako Brouk a Babka, kde se dalo sehnat v podstatě všechno," uvedl Domanický. Dům postavili sokolové, aby si pronájmem vydělali na svoji činnost. "Bylo tam kino, protože biografy ve 20. letech velmi vydělávaly, dále byty a obchodní dům," řekl Domanický. Budova vznikla také v roce 1932. ASO bylo po znárodnění obchodním domem Zdroj, který skončil po roce 1968, kdy se otevřel obchodní dům Prior na Americké třídě, který byl před rokem 1989 ve městě největší. "Nákupní střediska v sídlištích jako Luna a Centrum byla trochu něco jiného," uvedl architekt. V budově někdejšího obchodního domu ASO je dnes banka Sberbank a malé obchody.

Na konci 20. let minulého století byla podle Domanického tendence začít dělat obchod moderně, blízko dnešnímu pojetí. V roce 1932 se ještě otevřel po přestavbě Dům látek U Veseckých ve Františkánské ulici, který stále funguje.

Domanickému se líbí všechny čtyři domy, které jsou kromě Elektry součástí městské památkové rezervace. "Docela dost se liší ode dneška. Úplná samozřejmost byla, že všechno řešili velmi dobří architekti a že to bylo dotažené do detailu," uvedl. Cílem podle něj nebylo "oblepit ho" nejlevnějšími reklamami, ale udělat dům na výtvarné úrovni. Platilo to i pro výlohy, které se výtvarně aranžovaly a město na ně iniciovalo soutěž. První neony, které začínaly v Plzni po roce 1930, navrhovali také architekti a výtvarníci, byla to vlastně umělecká díla.

Počtem obchodních domů na tom byla podle Domanického Plzeň podobně jako ostatní velká města v republice. "Ale nestavělo se tu tolik novostaveb, protože už jich tu spousta byla z Rakouska-Uherska, jen se adaptovaly. Ale města typu Brno to všechno stavěla až za první republiky," řekl.

Západočeská galerie chystá od 20. listopadu výstavu o prvorepublikové architektuře Plzně ke 100. výročí republiky, jejíž součástí budou také bývalé obchodní domy.

Obchodní domy v centru Brna navazují na předválečnou tradici

(ČTK) - Se jménem obuvnického impéria Baťa jsou tak či onak spojené dva obchodní domy v Brně, které vznikly za první republiky a zákazníkům slouží dodnes. Dům Centrum, ze kterého chtěl mít Tomáš Baťa první evropský mrakodrap, má dnes jiné majitele i nájemce, nicméně boty slavné značky se prodávají v někdejším obchodním domě Brouk a Babka v České ulici, který je ze stejné doby. Předválečná tradice žije i na dalších místech. Pro železářské výrobky a domácí potřeby se v Brně přes sto let chodí k Vichrovi, papírnické zboží stejně dlouho prodávají u Vágnera.

Obchodní domy Brouk a Babka vznikaly za první republiky v celém Československu, většinou ve funkcionalistickém slohu, brněnský je z roku 1934. Rekonstruovaná pětipatrová budova zaujme například částečně otevřeným přízemím na sloupech. Výlohy jsou umístěné kolmo k uliční čáře.

Budova v současnosti slouží firmě Baťa, jejíž brněnské sídlo ovšem bylo ve 30. letech jinde - v dnešním Obchodním domě Centrum mezi Kobližnou a Jánskou ulicí. Baťa jej plánoval jako nejvyšší budovu v Evropě. Při stavbě se ale objevily problémy s podložím. Stavba se tak zastavila na úrovni osmého podlaží a z plánovaného stometrového mrakodrapu zbylo torzo, přesto však obchodně využité od sklepa po střechu.

V suterénu byla prodejna pneu a také třeba kinopedikúra, v přízemí prodejna a správkárna punčochového zboží a v prvním až čtvrtém patře prodejny obuvi. V pátém patře se nacházela opravna obuvi, v šestém jídelna a v sedmém kanceláře. Celá stavba byla podřízená tomu, aby se tam zákazník cítil dobře, řekla ČTK historička architektury Petra Hlaváčková.

Dnešní vzhled fasády je výsledkem rekonstrukce obvodového pláště v roce 1966, při které byly použity jediné dostupné typizované prvky takzvaných boletických panelů, narušující původní členění fasády, popisuje kniha Brněnský architektonický manuál. Ve druhé polovině 20. století byl dům využívaný převážně k prodeji textilní konfekce, metráže a bytových doplňků, což je účel, který převažuje dodnes. Dalšími nájemci domu jsou například drogerie a pekařství.

Od privatizace stavby v roce 1994 se objevilo několik návrhů na dostavbu mrakodrapu, včetně projektu Evy Jiřičné z roku 2008, který měl navázat na meziválečnou estetiku a dostavět 11 nových pater s byty a zelenými terasami. Z realizace ale nakonec sešlo kvůli nesouhlasu památkářů. Současným majitelem budovy je podle katastru podnikatel Martin Nový.

Na předválečnou tradici navazuje také obchodní dům Vichr. V roce 1908 si mladý obchodník Konrád Vichr otevřel v Kobližné ulici železářský obchod a dosáhl značného úspěchu. Hned po druhé světové válce si rodina nechala vyprojektovat sedmipatrovou nárožní budovu. Po roce 1948 komunisté obchodní dům znárodnili, rodina jej po roce 1989 znovu získala a rekonstruovala. Dům podle katastru dosud patří Vichrovým. Brňané tam kromě mnoha provozoven a kanceláří najdou také železářství a obchod s domácími potřebami.

Tradice se od roku 1907 drží i obchodní dům Vágner v České ulici, podle firemního webu o něj pečuje čtvrtá generace rodiny. Zakladatel Karel Vágner se od počátku specializoval vedle koloniálního zboží také na papírnický a kancelářský sortiment, což platí dodnes. Ve výrazně přestavěném domě se prodávají také třeba sportovní potřeby a hračky.

Prvorepublikový H. Králové neměl obchodní dům, nebyl potřeba
(ČTK) - Stotisícový Hradec Králové je známý prvorepublikovou moderní architekturou. Přesto v té době nevznikl jediný obchodní dům typu opavského OD Breda, který slaví 90. výročí, řekl ČTK vedoucí odboru památkové péče magistrátu Jan Falta. Vysvětluje to specifickým vývojem města. Hradec byl vojenskou pevností, která do roku 1893, kdy ji město odkoupilo a začalo bourat, neumožňovala rozvoj města. A nová čtvrť vybudovaná převážně za první republiky podle návrhů architekta Josefa Gočára už obsahovala kompletní občanskou vybavenost včetně obchodů.

"Neuvědomuji si, že by v regulačním plánu v té době byl navržen jediný obchodní dům. V nově vznikajícím městě byly všechny funkce, ale obchodní dům zakreslen nebyl," řekl ČTK Falta.

V nové čtvrti ohraničené Labem, dnešním silničním okruhem a ulicí Karla IV. podle něj bylo mnoho objektů, ve kterých fungovaly obchody. Prodejny měly většinou přízemí, z něhož byl přístup do patra či na galerii. V dalších patrech byly byty nebo úřady. "Příkladem jsou dodnes fungující obchodní prostory v podnoží bývalého ředitelství státních drah na dnešním Ulrichově náměstí," řekl Falta. V Hradci se přesto ve 20. a 30. letech termín obchodní dům používal. "Jednalo se ale vždy jen o obchod v přízemí objektu, maximálně v patře. Nad tím byly byty," řekl ČTK Falta.

V dobových reklamních tiskovinách se takto označuje třeba Obchodní dům Josef Žaloudek Hradec Králové, který až do konce 40. let fungoval na nároží Špitálské ulice a Velkého náměstí. "Šlo o módní zboží pro pány. Obchod byl v přízemí, odkud šlo vystoupat do patra, kde se také prodávalo. Mnozí to ani obchodním domem nenazývali. Podobné to bylo se Špalkovým obchodním domem na nároží Klicperovy ulice. Tam měl prodejnu Baťa," řekl Falta. Obchod Václava Špalka vznikl v letech 1910 až 1911 na místě původního historického domu. Objekt dnes chátrá a je na prodej.

Princip moderního města kombinující služby a bytové prostory byl v období první republiky v Hradci doveden téměř k dokonalosti. "Zkrátka v Hradci nebyl důvod obchodní dům stavět. Nové město vznikalo moderně, podél ulic mělo obchodní plochy a služby a v patrech se bydlelo nebo tam byly úřady. Do současnosti tento princip v centru města přetrvává, a to dává městu život. Města, která jsou z hlediska urbanismu starší, tento koncept často neměla, a proto hledala v obchodních domech východisko," dodal Falta. První obchodní domy v pravém slova smyslu začaly v Hradci vznikat až v 70. letech.

V hradeckém kraji je reprezentantem prvorepublikového obchodního domu Wenkeův obchodní dům v Jaroměři na Náchodsku. Objekt, který byl postaven v letech 1910 až 1911 podle návrhu architekta Josefa Gočára, byl loni prohlášen národní kulturní památkou. Je v něm městské muzeum.

Obchodní prostory Pardubic dříve navrhovali uznávaní architekti
(ČTK) - Prvorepublikové činžovní a zároveň obchodní domy v Pardubicích stále slouží svému účelu. V přízemí jsou obchodní prostory, vyšší patra obývají nájemníci nebo jsou využita jako kanceláře. Moderní obchodní centra jejich architektonických kvalit zdaleka nedosahují, řekl ČTK uznávaný pardubický architekt Milan Košař.

Například obchodní centrum Atrium Palác na Masarykově náměstí otevřené před osmi lety zvenčí připomíná spíše skladovou halu. "O architektuře se nedá moc mluvit. Je to hlavně funkční a dominuje prvoplánová účelnost," uvedl Košař. Podle něj dnešní centra popírají dřívější obchodní zásady, protože nemají výlohy do ulice. Investoři také staví co nejlevněji, což vzhled budov unifikuje, dodal.

Za první republiky v Pardubicích vznikly některé architektonicky cenné činžovně-obchodní domy. Například architekt Oldřich Liska je autorem budovy ve Sladkovského ulici s čísly popisnými 994 a 995. Budovy představují doklad dekorativního stylového proudu počátku 20. let 20. století. Fasády domů osobitě kombinují dekorativní prvky pozdní secese s poválečnou verzí kubismu. Průčelí doplňují civilistní sochy od hradeckého sochaře Josefa Škody. Další budovou, kterou Liska navrhoval, je činžovní a obchodní dům Na kopečku na nároží třídy Míru a Jindřišské ulice.

Svůj typický funkcionalistický obchod na hlavní třídě měla i firma Baťa, která však před několika lety budovu opustila. Specifickou pardubickou záležitostí je obchodní pasáž od architekta Ladislava Machoně. Navrhl ji po vzoru pařížských obchodních center. Pasáž dlouhá 50 metrů, v níž zářily neonové reklamy, byla vyzdobená v duchu doznívajícího dekorativismu.

Zajímavá komerční architektura se v Pardubicích prosadila i za normalizace. V roce 1974 byl otevřen obchodní dům Prior, v době svého vzniku jediné nákupní centrum na východě Čech. Vznikl podle návrhu architektky Růženy Žertové z Brna ve stylu brutalismu. Na prodejní ploše o 5850 metrech čtverečních si podle dobových pramenů lidé mohli vybírat z 20.000 až 25.000 druhů zboží.

Obchodní dům Breda v Opavě otevřeli před 90 lety, dnes chátrá
(ČTK) - Za první moderní obchodní dům v Československu je považován obchodní dům Breda v Opavě, který přivítal první zákazníky 6. října 1928. Tehdy největší stavba svého druhu v republice ohromoval nejen modernistickým architektonickým řešením z dílny Leopolda Bauera, ale také šíří nabízeného sortimentu a řadou novinek, jinde nevídaných. Dnes však nepřehlédnutelná opavská stavba jen vzpomíná na někdejší slávu a pomalu chátrá.

Původní obchodní dům vznikl už na konci 19. století, o tři dekády později se však jeho majitelé rozhodli pro radikální modernizaci, na kterou si najali architekta Leopolda Bauera. Tento slezský rodák a žák slavného vídeňského profesora Otty Wagnera, mimo jiné autor jesenického Priessnitzova sanatoria, se inspiroval americkými vzory a v Opavě vyprojektoval mimořádnou stavbu. A to nejen při pohledu z vnějšku, ale i co se týče technického vybavení.

Do přízemí nárožního sedmipodlažního paláce ze železobetonu a zdiva umístil Bauer pilíře a výkladní skříně, středobodem stavby se stala skleněná hala a dvouramenné dřevěné schodiště. V patře nechyběla ani kavárna a restaurace. K technickému zázemí domu, jehož dvě patra se skrývala pod zemí, patřily například osobní a nákladní výtahy, automatická telefonní ústředna s padesáti účastnickými stanicemi, moderní vzduchotechnika nebo automatické hlásiče požáru.

Po znárodnění byl přejmenován na Průkopníka, později se stal součástí státního podniku Prior. K původnímu názvu se vrátil až po listopadu 1989. Jméno domu se skloňovalo v souvislosti s podezřelou privatizací a probíhal rovněž soud o vlastnictví. Nyní je dům uzavřen, v listopadu 2012 bylo ale v sousedství v místě bývalého pivovaru otevřeno nákupní centrum Breda & Weinstein, které názvem navazuje na historii slavného domu, který marně hledá nového majitele.

Doplněno Stavbaweb:



Popis všech obchodních domů sítě Brouk a Babka včetně výkresů najdete zde:
Brouk a Babka

Komentáře ke článku

 
 
 
 

Registrace k zasílání newsletteru

Stavbaweb.cz informuje o novinkách v oboru architektury a stavebnictví, představuje zajímavé objekty, projekty a materiály. Prostřednictvím tohoto formuláře se můžete přihlásit k odebírání denního newsletteru, a dostávat tak pravidelné informace přímo do své e-mailové schránky.

*Povinné položky
Vaše registrační údaje nebudou poskytovány třetím stranám a budou chráněny. Svou registraci můžete kdykoliv zrušit zde nebo prostřednictvím odkazu v zápatí každého newsletteru.
 
 
 
© 2007–2018 Business Media CZ, s. r. o.