Registrace k zasílání newsletteru

Registrace k zasílání newsletteru

Registrace k zasílání newsletteru

Stavbaweb.cz informuje o novinkách v oboru architektury a stavebnictví, představuje zajímavé objekty, projekty a materiály. Prostřednictvím tohoto formuláře se můžete přihlásit k odebírání denního newsletteru, a dostávat tak pravidelné informace přímo do své e-mailové schránky.

*Povinné položky
Vaše registrační údaje nebudou poskytovány třetím stranám a budou chráněny. Svou registraci můžete kdykoliv zrušit zde nebo prostřednictvím odkazu v zápatí každého newsletteru.
 
 
Nové komentáře

30. 5. 2018 18:49:09

Re: V soutěži o podobu třebíčské kašny je 27 návrhů

(ČTK) - V architektonicko-výtvarné soutěži o podobu nové kašny na třebíčském Karlově náměstí je přihlášeno 27 návrhů. Hodnotící komise nad nimi poprvé zasedne v pátek, sdělil ČTK třebíčský městský architekt Jaroslav Hulín. Soutěž připravila radnice ve spolupráci s Českou komorou architektů. Kašna v hodnotě okolo čtyř milionů korun bude postavena v rámci plánované obnovy náměstí. Mezi porotci je i městská architektka Litomyšle a Tišnova Zdeňka Vydrová, teoretik výtvarného umění a architektury Rostislav Koryčánek nebo architekt Ondřej Císler, který vede vlastní ateliér Fakulty architektury ČVUT. Společně s dalšími bude posuzovat nejen estetickou úroveň návrhů, ale i technické řešení, trvanlivost a efektivitu provozu budoucí kašny. Cena pro vítěze soutěže je 80.000 korun. Celkem chce město na cenách soutěžícím rozdělit 200.000 korun. Revitalizaci Karlova náměstí připravuje Třebíč intenzivně poslední tři roky v souvislosti s nutností výměny inženýrských sítí pod náměstím. Brněnský atelier RAW pro město zpracoval studii, ve které navrhl umístit na náměstí i dvě kašny ve východní a západní části, kterou řeší architektonická soutěž. Místostarostka Marie Černá (Třebíč můj domov) už dříve uvedla, že by město chtělo znát vítěze soutěže do poloviny roku. Podle Hulína ale ještě nebyl termín vyhlášení stanoven.

25. 5. 2018 16:38:57

Re: Chránit? nebo Bourat?

Už ty čtyři dotazy ukazují, o čem to asi bude. A kdo zná jméno Švácha, tak si dovede představit, jak budou tyto otázky zodpovězeny... Takže (zkráceně): Jak poznáme cenné budovy? Na to tady máme odborníky typu pana Šváchy, různé kunsthistoriky s povrchním akademickým vzděláním (nakonec jeden, či spíše jedna z nich nyní "šéfuje" Prahu...) a hlavně tady máme aktivisty z Klubu za starou Prahou. Co oni řeknou, to prostě platí a je svatá PRAVDA. Hlavně je třeba vidět, že bourat chtějí jenom odporní developeři, pro které je bourání zdroje astronomických zisků, možná i větších než vlastní následná výstavba. Kdo a jak rozhoduje, co se má chránit a co ne? Kromě výše uvedené skupiny ještě podobně postižení státem placení "památkáři"....zbytek viz otázka č.1. Přistupují Češi dobře ke svému kulturnímu dědictví? Samozřejmě i v tomto jsou Češi nejnekulturnější a nejhloupější národ v Evropě (ne-li na celém světě), na kterém se podepsalo 40 let komunismu a třicet let primitivní společnosti, která jde za ziskem a spotřebou a neuvědomuje si, kde jsou SKUTEČNÉ a OPRAVDOVÁ hodnoty. Dědictví je nezajímá, volí Zemana, Babiše a Okamuru, čtou Blesk a čučí na Novu nebo Barrandov. Co se od nich dá čekat, že. Pouze pár těch skutečně inteligentních (jako je pan Švácha, paní Bečková nebo různí "občanští" aktivisté a jejich ovečky) si uvědomují, v jakém to děsivém národě musí žít a hluboce se za to před cizinou stydí... Co vypovídá český přístup o mentalitě našeho národa? Inu, národu, kde všichni volí Zemana, Babiše a Okamuru, čtou Blesk a čučí na Novu nebo Barrandov je to jedno a jeho mentalita je tak příšerná a pokleslá, že život těch osvícených výše uvedených mezi námi primitivy (kteří nejsme odvázaní z každého baráku, který je starší než padesát let, uvědomujeme si, že dnešní doba má zcela jiné technologické požadavky než tomu bylo před padesáti a více lety a chceme v našich městech a na dědinách normálně žít a ještě máme tu drzost si uvědomovat, že jsou "odborníci" a skuteční odborníci) od nich vyžaduje obrovské hrdinství, proti kterému byl pobyt v německém koncentráku za druhé světové války rekreací. Ještě štěstí, že tito jedinci nepůsobili v dřívějších dobách, to by byla Praha, ale i ostatní sídla v Česku shlukem hliněných chýší se slaměnými střechami.....

 
© 2007–2018 Business Media CZ, s. r. o.