Rozhovor s Michalem Sedláčkem

Rozhovor s Michalem Sedláčkem

(31. 1. 2017) Michal Sedláček pro časopis Stavba v září 2016.

 
 
 
 

Rozhovor s Michalem Sedláčkem

Brno má šanci na nový urbanistický začátek – šéfem Kanceláře architekta města (KAM) se po kvalitně obeslaném výběrovém řízení stal Michal Sedláček. Brněnský rodák a absolvent, který si prožil svůj „americký sen“, teď rozjíždí novou instituci, ke které se upírají mnohá očekávání.

Přestože by mě moc zajímala vaše kariéra u Franka Gehryho i vedení velkých architektonických praxí v Los Angeles nebo Moskvě, tentokrát bych ráda mluvila o vaší aktuální práci v Brně. Jaká by tedy měla být struktura úřadu a z něj vyplývající úkoly pro rozvoj Brna?
Kancelář bude mít pět oddělení – Územní plán a Veřejný prostor, dále Informace o městě, PR/komunikace a Administrativu. Oddělení Územního plánu zajistí zadání nového územního plánu města. To je dlouhodobý úkol, v mezidobí bude také toto oddělení odpovědné za zadávání změn v územním plánu. Oddělení Veřejného prostoru zmapuje potřeby a bude aktivně vstupovat do tvorby veřejného prostoru v Brně, a to i prostřednictvím nového manuálu veřejných prostranství. KAM také převezme organizaci urbanistických a architektonických soutěží v Brně. K tomu všemu se vážou velká očekávání. Prvního července jsem byl jediným zaměstnancem kanceláře. Nejprve jsem hledal spolupracovníky na pozice vedoucích oddělení, v současné době hledáme další zaměstnance, do konce roku by nás mělo být dvanáct, příští rok dvacet.

Určitě je práce pro KAM krásná příležitost začít budovat něco od začátku, která přiláká zajímavé osobnosti. Vy jste si ze svých konkurentů ve výběrovém řízení vybral ke spolupráci jednoho z nich, Jiřího Klokočku.
Architekt Klokočka je člověk s bohatými zahraničními zkušenostmi. Podle mě může být přínosem i jiný generační pohled a také to, že není zatížen podrobnou znalostí brněnských poměrů.

Když jsme u brněnských poměrů – už tradičně je zde silná architektonická obec, která navzdory tomu, že jde o výrazné solitéry nebo dvojice, vytváří až jakousi regionalistickou buňku. Nemáte obavy ze vstupu mezi ně?
Mám mezi brněnskými architekty poměrně dost kontaktů a vysvětlím vám proč: moje maminka učila na Fakultě architektury v Brně, a tak jsem se se studenty znal ještě dřív, než jsem tam sám začal studovat, a znám i mladší generaci, která studovala až po mně. A to, že jsem odjel do zahraničí hned v roce 1990, má tu výhodu, že jsem si tady v Brně vztahy nepokazil (smích). Naopak, ta stará přátelství ze školy mi zůstala.

V jednom z vašich předchozích rozhovorů říkáte, že byste byl rád, kdyby v Brně žilo asi o sto tisíc lidí víc. Nebojíte se reakcí obyvatel? A podle statistických předpovědí má nastat z Jihomoravského kraje odliv lidí…
Velká část z těch sto tisíc už v současnosti v Brně studuje, nebo do Brna dojíždí za prací. Jde mi o to, aby mladí lidé po studiích v Brně zůstávali, a aby tu pracující lidé také bydleli, ne aby jen dojížděli z okolí. Aby se jim lépe žilo v Brně než na vesnici za ním. A k tomu je potřeba, aby tu měli nejen práci, ale i dobré bydlení. V Brně existují nezastavěné plochy, které toto umožňují.

V Brně takový vyhraněný postoj není převládající. Již dnes ve městě bez problémů žije velká komunita mimobrněnských vysokoškolských studentů, zahraničních zaměstnanců velkých, zejména nadnárodních společností a vědeckých pracovníků výzkumných center. Myslím si, že Brňáci rozumí tomu, že město takové velikosti a významu, pokud se má rozvíjet, se nedá zakonzervovat.

To mě přivádí k citlivé otázce, a to jsou vztahy k politické reprezentaci Brna. Vztah příspěvkové organizace s politiky je pro její fungování určující…
KAM je nepolitická expertní organizace, která má právě eventuální politický nesoulad překlenout. Názory politiků samozřejmě musíme brát v potaz, stejně jako odbornou veřejnost, neodbornou veřejnost...

V Praze se ale z praxe ukazuje, že je moc takovéto expertní organizace na politicích závislá…
Současná brněnská koalice chtěla nastavit podmínky tak, aby kancelář mohla existovat dlouhodobě, aby dokázala překlenout volební období. Pokud si KAM vybuduje dobrou pověst a autoritu, pokud lidé budou vědět, proč a co KAM dělá, tak by se to i mělo podařit.

Pojďme mluvit o územním plánu Brna. Před dvěma roky soud zrušil jeho aktualizaci. Jak si představujete koncepci nového plánu? Budete se stejně jako Metropolitní plán distancovat od modernistických principů?
Tady jsme na začátku, sestavujeme tým, hledáme dopravního inženýra, právníka se zkušenostmi s územním plánováním, specialistu na práci s daty o městě. Koncepci zadání nyní tvoříme, základní ideu budeme mít nejdříve v září.

Plánování měst je dnes jiné v důsledku změn v demografii, technologiích, ekonomice, ekologii a dopravě. Roste počet obyvatel ve vyšším věku, snížilo se procento rodin, je více samostatně žijících osob. Moderní technologie přispěly k vytvoření čistých výrobních provozů a z velké části umožnily vznik smíšených zón, kde lze kombinovat bydlení a práci. Změny v ekonomice vedly k odklonu od výrobních odvětví hospodářství k službám. Další velkou změnou bylo zvýšení mobility obyvatel, dnes je relativně snadné se přestěhovat do jiného města na druhém konci republiky. To vše se odrazí i v našem zadání nového územního plánu.

V Brně nejsou platné ani Zásady územního rozvoje, pracujete na nich nějak?
Zpracování i projednávání Zásad územního rozvoje je plně v kompetenci kraje. KAM by měl být koordinátorem nebo komunikátorem mezi krajem a městem a mezi dalšími dotčenými subjekty. Teď je to tak, že pravá ruka někdy neví, co dělá levá. Ideou při založení KAM bylo tento stav nějakým způsobem reformovat s tím, že když přijdou noví, komunikativní lidé s pozitivním myšlením, tak se podaří vše lépe rozproudit a urychlit.

Můžete mi vysvětlit, co je předmětem probíhající soutěže na novou budovu brněnské filharmonie? Ta je přece vysoutěžená už spoustu let a konečně se staví.
Architektonická soutěž na nový sál brněnské filharmonie se uskutečnila v roce 2003. První etapa – podzemní část nového sálu se už staví. V tomto roce probíhá výběrové řízení na dodavatele projektové dokumentace pro stavební řízení a prováděcí dokumentace pro provedení stavby pro druhou etapu projektu – nadzemní část. Nejde tedy o novou architektonickou soutěž. Hlavním důvodem výběrového řízení je zajistit co nejlepší akustiku sálu. Akustika je pro koncertní sál rozhodující, a pro větší sály technicky velmi komplikovaná. V posledním desetiletí se v Evropě postavilo několik výborných sálů, například v Helsinkách, Katovicích a Aalborgu, a Brno chce těmto koncertním sálům konkurovat.

Další ze sledovaných kauz je brněnské nádraží. Abych se přiznala, přijde mi absurdní, že referendum o tom, zde jej stěhovat, nebo nechat v centru, proběhne ještě před výsledkem studie proveditelnosti…
Lidé se budou rozhodovat bez znalosti toho, které řešení je vhodnější z hlediska proveditelnosti. Studie proveditelnosti měla být původně hotová ještě před referendem. Na obě umístění, u řeky i pod Petrovem, proběhly soutěže, takže v obou případech jsou k dispozici kvalitní návrhy. Hodně Brňáků se na tu situaci, která už se řeší sedmdesát let, dívá: tak hlavně ať už se realizuje kterékoliv řešení. Ani jedno není vyloženě špatné, hlavně ať už se uvolní toto velmi atraktivní území v centru Brna blízko historického jádra, kde může vzniknout nové bydlení, kanceláře, obchody, velký park.

A staví se v Brně obecně?
Moc ne, nevidím jeřáby. Já říkám, že kde nejsou vidět jeřáby, tam se nestaví.

Tak možná už tam všechno je…
(Smích.) To určitě ne, pokud chce být Brno přitažlivé, tak se musí rozvíjet.

Nemyslíte si, že by stagnaci rozhýbalo, kdyby mělo Brno svoje stavební předpisy? Má taky svoje specifika, kterým nemusí celostátní předpis odpovídat.
O tom zatím neuvažujeme.

Ve svých prohlášeních akcentujete zájem o veřejný prostor. Připadá mi, že ten termín je v Praze až zprofanovaný a dostává se do krajních názorových poloh, např. že by jej měli vytvářet soukromí investoři. Není to spíš věc města?
V Praze jsem studoval, stále tam jezdím a vždycky mi připadalo, že Praha má veřejný prostor krásný, plný života, turistů i obyvatel. V Brně to tak nebývalo, ale poslední roky se to změnilo. Lidé si hodně zvykli chodit ven – teď nemluvím jen o centru. Plánujeme s KAM navštívit všech 29 brněnských městských částí, sejít se se starostkami a starosty a projít si s nimi jejich čtvrtě.

Financování města se netvoří jen z veřejných zdrojů, k rozvoji města významně přispívají také privátní investice. Jedním z úkolů KAMu bude tvořit pravidla a hledat možnosti spolupráce mezi privátními a veřejnými zdroji zejména tam, kde se tvoří veřejný prostor, ale nejen tam. Kvalitní a udržitelné město se vyvíjí v mnohostranné spolupráci různorodých finančních zdrojů.

Z dob svých studií v Brně si pamatuju, že fyzicky byl veřejný prostor centra Brna celkem v pořádku. Ale nikdo tam nešel ven, ani večer, ani o víkendu…
To se právě zcela změnilo, ulice a zahrádky jsou stále plné lidí, když procházíte přes Moravské a Jakubské náměstí, k Národnímu divadlu a zpátky, na Zelný trh… A tuto změnu bych nedával k dobru jen městu, hrála v tom i generační obměna, samořízení.

Jako zkušený architekt, který pracoval léta pro „starchitekta“ – máte vysvětlení pro to, že u nás nevznikají ani krásné solitéry, natož čtvrti?
V České republice vzniká dobrá architektura, jako příklad uvedu Litomyšl. Pod vedením městské architektky Zdeňky Vydrové a osvícené samosprávy se v Litomyšli podařilo vytvořit výborný urbanismus, solitérní stavby, zahradní architekturu a veřejný prostor.

Když jste se zmínila o starchitektech – KAM bude do soutěží zvát, především u větších projektů, jednoho, dva zahraniční architekty. Neříkám starchitekty, protože u nich, pokud jde o výsledek, nezáleží jen na jméně, ale na konkrétním projektu. Abychom vnesli zahraniční pohled, přizveme někoho z Rakouska, Německa, Polska, Slovenska...

Hodláte do procesu zrodu KAM nějak zaangažovat brněnskou fakultu architektury? Mám tím na mysli spolupráci na výzkumech, přece jen budete potřebovat nové metody…
Někteří ze zaměstnanců KAM přicházejí z fakulty, předpokládám, že se podaří využít výsledků nejrůznějších studií, které tam probíhají nebo probíhaly. Plánujeme také tematické workshopy, diskusní panely a exkurze s tematikou městského plánování, na kterých dojde k navázání širší spolupráce jak profesní, tak generační. Takže ten vztah existuje a bude se rozvíjet.

A na závěr: kde byste rád viděl Brno za osm nebo deset let nebo po konci svého (úspěšného) angažmá?
Rád bych, aby Brno bylo jedno z nejatraktivnějších a nejdynamičtějších měst střední Evropy.

---
Ing. arch. Michal Sedláček, AIA
Studoval na gymnáziu a Fakultě architektury VUT v Brně, později na Akademii výtvarných umění v Praze. Od roku 1990 žil v New Yorku, Moskvě a Los Angeles. Pracoval v řadě architektonických kanceláří včetně Gehry Partners a Aedas, měl i vlastní praxi.



Ptala se MARIANA PANČÍKOVÁ
foto: Marie Votavová

Publikováno v časopise Stavba č. 3/2016, str. 12-14

Komentáře ke článku

 
 
 
 

Registrace k zasílání newsletteru

Stavbaweb.cz informuje o novinkách v oboru architektury a stavebnictví, představuje zajímavé objekty, projekty a materiály. Prostřednictvím tohoto formuláře se můžete přihlásit k odebírání denního newsletteru, a dostávat tak pravidelné informace přímo do své e-mailové schránky.

*Povinné položky
Vaše registrační údaje nebudou poskytovány třetím stranám a budou chráněny. Svou registraci můžete kdykoliv zrušit zde nebo prostřednictvím odkazu v zápatí každého newsletteru.
 
 
 
© 2007–2017 Business Media CZ, s. r. o.