Sergison Bates Architects – The Practice of Architecture

Sergison Bates Architects – The Practice of Architecture

(9. 10. 2018) Přednáška v Českých Budějovicích  v úterý 23. 10. 2018

 
 
 
 

Sergison Bates Architects – The Practice of Architecture

Přednáška autorů:  v úterý 23. 10. V 17:00 hod. / Studentský kostel sv. Rodiny – ul. Karla IV. 22, České Budějovice
Zahájení výstavy:   v úterý 23. 10. V 19:00 hod  /  Galerie současného umění a architektury – Dům umění města České
Výstava trvá:  24.10. – 22. 11. 2018
Kurátor:  Michal Škoda

Podzim a zima letošního roku proběhnou v českobudějovickém Domě umění ve znamení současné evropské architektury. První událostí je projekt „The Practice of Architecture“ studia Sergison Bates Architects – sídlícího v Londýně a Curychu, které v roce 1996 založili Jonathan Sergison (1964) a Stephen Bates (1964) a jejichž partnerem se v roce 2006 stal Mark Tuff.

Projekty Sergison Bates Architects zasahují svým pracovním rozsahem do všech vrstev architektury i urbanismu. Věnují se široké škále projektů od městského plánování až po renovaci, navrhují jak veřejné budovy, bytové zástavby i privátní domy. Hlavním charakteristickým rysem jejich tvorby je velice citlivý přístup k místu, reduktivní způsob projektování a cit pro materiál.

Velkou důležitost shledávají v historické struktuře, na kterou se snaží reagovat, ale zároveň si také plně uvědomují problematiku dnešních moderních evropských měst, včetně nutností měnících se požadavků bydlení. Se zájmem zkoumají, jaké mají současná i budoucí města možnosti a strategie. Respektují a uvědomují si rovněž stopu, kterou v evropských městech zanechala historie v podobě rozličných slohů.  

Na stavby Sergison Bates můžeme narazit nejen v Anglii, ale i v nedaleké Vídni, Švýcarsku, Belgii či Německu. Přes svoji všestrannost se zaměřují především na bytovou výstavbu, kladou důraz na jednoduchost, detail, kontext, prostorový plán a funkčnost staveb, které vychází z potřeb jejich obyvatelů.  Velice přesvědčivě dokáží kloubit tradice s moderními potřebami a bravurně využít materiálů, které umějí stárnout.

Vedle praktické činnosti jako architekti se věnují rovněž pedagogickým a teoreticko – publikačním aktivitám. Jonathan Sergison je od roku 2008 profesorem na Accademia di Architettura ve švýcarském Mendrisiu, zatímco Stephen Bates působí společně s Brunem Kruckerem (od roku 2009) na Katedře městského plánování a bytové výstavby (Lehrstuhl für Städtebau und Wohnungswesen) na Technické univerzitě v Mnichově.

Pro svoji českobudějovickou výstavu „The Practice of Architecture“ připravili zcela nový projekt, vycházející z dispozičních možností galerie a představující pět hlavních rysů jejich tvorby.

Místnost 1: Pohled na město
Fasády současných budov jsou téměř bez výjimky vícevrstvé. Každá vrstva má specifickou funkci – nosnou vnitřní vrstvu nebo strukturu, které mají být vyplněny, a tepelnou izolaci a tenkou vnější vrstvu odolnou proti povětrnostním vlivům. Ekonomické faktory a univerzální stavební praxe měly sklon všemožně zredukovat tyto složky na tenké vrstvy pomocí vyrobených prvků. Požadavkem je trvanlivost a schopnost izolace, ovšem rozpočtová omezení a vzrůstající nedostatek tradičních řemesel znemožňují vybudovat solidní monolitické stěny. Pro ty z nás, kteří se nespokojují jen s tím, aby tyto stěny překrývali abstraktními mřížkami a mozaikami, zůstává architektura obkládání budov nejúrodnějším polem pro průzkum tvorby fasád. Chceme, aby fasády získaly lidský rozměr a aby z nich vyzařovalo, že jsou „tvořeny rukama“.  Hledáme jakýsi druh ztišení či monumentálnosti v charakteru, ale rovněž smysl pro každodennost ve fasádách, které budovám dodávají důstojnost. Jejich materiálnost odhaluje prvky jejich konstrukce – nikoli jako procesu, nýbrž jako emotivního spojení s přírodou a bytím. Stěny, které chrání a definují vnitřní svět, se snaží zapojit se do architektury města. Je v nich obsažena frontálnost, například upřený pohled portrétu, jsou postaveny „čelem k nám“, ale také odrážejí něco zpět k divákovi.

Prostor 2: Evropské město

Atmosféru evropských měst lze charakterizovat silným propojením obytných budov s ulicí. Mezi budovami a prostory mezi nimi dochází k rezonanci. V nejlepších případech se veřejný charakter městského prostoru infiltruje do obytných budov prostřednictvím hlubokých prahů, dvorů a arkád. Budovy samotné nabízejí městu něco formou verand, lodžií a kleneb. Takto dochází k těsnému spojení privátní sféry a veřejného charakteru městských prostorů, které je obklopují. Tyto prostorové vztahy se nacházejí v srdci evropského města. V našich výukových ateliérech na švýcarské Accademia di Architettura v Mendrisiu a na TU Mnichov v Německu jsme zkoumali společné přesvědčení o relevanci evropského města. Zde prezentujeme příklady toho, jak náš ateliér zkoumá budovy a prostory mezi nimi, studie typologie a vzory budov. Prostřednictvím této ukázněné pozornosti věnované sledování, tvorbě a znázorňování se studenti ocitají v těsné výměně s mohutným potenciálem místností a tradičních prostor, materiální vlákno a složení fasády. Tato cvičení jsou podnětem pro studenty, aby přemýšleli, jak by tyto obrazy mohly ovlivnit jejich vlastní tvorbu při navrhování prostor. V protikladu ke vnímání architektonické praxe jako neustálého sledu provádění pokusů, jejichž hodnota spočívá v abstraktní originalitě a technické bravuře, jsou tyto obrazy odkazem na historickou zkušenost architektury a prvky, které ji definují jako praktickou činnost, kulturní specializaci a atmosférickou zkušenost. Takovýto scénografický přístup je koncipován tak, aby zdokonalil osobní dovednost každého studenta, ale také aby jim dal podnět k tomu, aby brali v úvahu město a svůj přínos k němu tím, že do centra architektonické diskuse postaví kultivovanost a velkorysost.

Prostor 3: Knihovna

Psaní považujeme za výzvu i nutnost. Stalo se předpokladem pro vytváření architektury, přičemž poskytuje prostředek pro vyjádření myšlenek, pozorování a přemýšlení jako metodu praxe. Od začátku naší práce v praxi nám bylo jasné, že je zásadní nutností rozvinout a vyjádřit pozici architektů, teoretický a etický základ pro tvorbu budov a prostor. Od té doby jsme již dávno poznali, že by mělo být dynamické, mělo by se měnit a vyvíjet v čase a začleňovat se do širší kultury architektonického myšlení. Prostřednictvím přesnosti a kreativity slov a gramatické struktury se nám psaní stalo zdrojem disciplíny pro formulaci našich myšlenek, otevřené vyjádření našich postřehů a vysvětlení pochopení konvencí – jinými slovy pro rozvoj našeho postoje. Stejně jako ostatní před námi se těšíme z poetického a atmosférického potenciálu slov a subjektivity tohoto cvičení a osobních zvláštností angličtiny nepochybně přispěly ke způsobu, jak uvažujeme o architektuře a jak ji tvoříme. Psaní, podobně jako kreslení a rozhovor, podporuje naši společnou a kreativní práci, přičemž jí poskytuje hmatatelný referenční bod pro předávání sdílených záměrů.

Prostor 4: Prostorový plán
Při nákresu plánů nás zajímá jejich přesnost, prostorová logika a způsob, jakým se spojují stěny. Nyní však již dlouho uznáváme, že ze všeho nejvíce záleží na kvalitě vnitřních prostorů, spíše než na disciplíně nařízené z důvodů, které lze vyčíst pouze z plánů. Proto se nespoléháme na plány jako jediný prostředek vytváření interiéru projektu a často konstruujeme modely velkých rozměrů, které sdělují stupně odchýlení od abstraktnějších koncepcí. Tato skutečnost nám připomíná, že mnohé z budov, které nám líbí nejvíce, nebyly realizovány podle plánu, a vyzývá nás, abychom zaujali tolerantní přístup. Taková tolerance však nemá být zaměněna za nedostatek disciplíny: je to uznání nutného jednání mezi koncepční přesností a druhem atmosféry, díky které se cítíme jako doma.

Prostor 5: Užitečný odkaz
Ve vztahu k roli odkazu v architektuře panuje jakási mlčenlivost. I tam, kde vyvstávají otázky na obraz a každodennost, je odkaz často odkázán na abstraktní modely a materiály. Pro nás je odkaz nejen závažným a užitečným nástrojem, ale také nezbytným rámcem pro umístění našeho díla. Při spolupráci s ostatními považujeme za užitečné odkazovat na již existující či předchozí případy. Odkaz zahrnuje krajinu osobních i společných vzpomínek, asociací a emocí. Protože uznáváme, že naše dílo je příspěvkem k již existující a vyvíjející se kultuře architektury, jeví jako nutné seznámit se s dílem předchozích generací a uvědomit si město a prostory kolem sebe, které tu byly před námi a nás i přežijí. Spíše než se nechat hnát potřebou vytváření něčeho nového kvůli věci samotné nebo pracovat izolovaně od tvorby minulosti, se snažíme současným přístupem interpretovat již existující formy.
tisková zpráva 

Komentáře ke článku

 
 
 
 

Registrace k zasílání newsletteru

Stavbaweb.cz informuje o novinkách v oboru architektury a stavebnictví, představuje zajímavé objekty, projekty a materiály. Prostřednictvím tohoto formuláře se můžete přihlásit k odebírání denního newsletteru, a dostávat tak pravidelné informace přímo do své e-mailové schránky.

*Povinné položky
Vaše registrační údaje nebudou poskytovány třetím stranám a budou chráněny. Svou registraci můžete kdykoliv zrušit zde nebo prostřednictvím odkazu v zápatí každého newsletteru.
 
 
 
© 2007–2018 Business Media CZ, s. r. o.