Tři zlínské domy Pavla Chládka

Tři zlínské domy Pavla Chládka

(7. 12. 2017) Recenze Petra Šmídka pro časopis Stavba

   
 
 
 
 

Tři zlínské domy Pavla Chládka

Příběh Baťova Zlína je nejzářivějším dokladem prvorepublikového podnikatelského úspěchu a současně poslední realizací Garnierovy vize průmyslového města, o němž mohl Karel Teige psát ódy a Le Corbusier jej pozorovat se spadlou sanicí. Zlín ve Vás zanechá hluboký otisk, i když předchozí jména vůbec neznáte, ale jen bydlíte v Gahurových kostkách, Karfíkových činžácích nebo jste chodili do Voženílkovy školky. Zlínská architektura nevědomě ovlivňuje další generace i po odeznění obuvnického zázraku. Baťa ke městu přistupoval poněkud jednostranně jako k dobře fungujícímu stroji. Osvícenost továrníka však dokládá, že si k projektům zval vždy ty nejlepší architekty své doby. Po druhé světové válce se ve Zlíně dařilo kvalitní architektuře především díky Zdeňku Plesníkovi, jehož tvorba snesla ty nejpřísnějšími kritéria kladená na českou architekturu dvacátého století. Profesor Pavel Janák dal Plesníkovi v dobách jeho pražských studií jednu radu, které se pak držel po zbytek života: "Dělat architekturu je odvaha. A ještě větší odvaha je dělat ji jinde, než kde žiju. Jedině člověk srostlý s prostředím může něco vytvořit. Chovejte se tak, abyste se přizpůsobil především sobě. To znamená, z toho co víte, čerpejte; co nevíte, zahoďte."

V první polovině 70. let minulého století se v gottwaldovském Centroprojektu potkal se Zdeňkem Plesníkem architekt Zdeněk Chládek, jemuž rovněž nebyl lhostejný osud zlínské památkové zóny. Podobnou cestou se nakonec vydal i jeho syn architekt Pavel Chládek, který ještě během praxe v amsterodamském kanceláři Schotman Architectenburo (2001–02) zvažoval, zda se má vrátit do České republiky. Nakonec se usadil v rodném městě, kde již čtrnáct let provozuje vlastní praxi a snaží se přispět ke zkvalitnění života ve Zlíně.

Do tvorby Pavla Chládka se kromě prostředí, kde vyrůstal, propisuje také akademická půda funkcionalistického Brna. Z návrhů lze vyčíst, jak nerad dělá kompromisy, které by narušily čistotu vnějšího vzhledu nebo kontinuitu vnitřní provozu. Úhledné kvádry postavené na rovinu by mohly vyznívat jako umělecké kompozice Donalda Judda. Chládkovy rodinné domy však osvěžuje fenoménu zlínských svahů. Rovinu podél železnice a řeky Dřevnice si zabral Tomáš Baťa pro svou továrnu. Od té doby se ve Zlíně bydlí převážně na okolních svazích. Čím složitější má parcela limity, tím větší je výzvou pro architekty a zároveň nadějí, že může vzniknout pozoruhodná stavba, čehož budeme svědky rovnou třikrát.

Všechny tři domy Pavla Chládka vznikaly v přibližně stejném období. Ekonomická krize, která se ve stavebnictví projevila před osmi lety, přiměla i velké společnosti neodmítat malé zakázky rodinných domů, což se kladně projevilo na výsledné kvalitě Chládkových realizací. Ironicky v dnešní době ekonomického růstu hrozí návrat stavebního fušerství.

S
Dům v příkrém svahu ve čtvrti Boněcko (2009–11) navrhl Chládek pro svého kolegu, s nímž spolupracuje na dokumentaci zdravotní techniky. Objekt vyrostl na rozmezí vilové oblasti a zahrádkářské kolonie, kde rodina vlastnila jednu z chatek. Pozemek svažující se severozápadním směrem k Jaroslavickému potoku možná nedisponuje nejlepší orientací ke světovým stranám, ale otevírá jedinečný výhled na město. Zatímco někteří architekti by se před stavbou pokoušeli pozemek zarovnat, tak Chládek využil terénní nerovnosti a dokonce převýšení ještě podpořil: příjezdovou rampou se zanoříte hlouběji do pozemku a vytěžená zemina se přisypala v horní části pozemku. Objekt je zvenku jasně rozdělen “trhlinou“ na dvě poloviny, mezi nimiž prochází schodiště a komínové těleso. Dům tím získal dům tváře: spodní polovina reflektuje měřítko okolních dvoupatrových vil, zatímco druhá horní polovina se svou velikostí přizpůsobuje jednopodlažním zahrádkářským domkům. Absentující plot napomáhá v provázání domu se zahrádkářskou kolonií i přírodou. Zatímco v obytné zóně dal klient průchod svému koníčku, paludáriu, v přízemní technické místnosti zůstává ukrytá profesní obsese v podobě výkonného tepelného čerpadla s vrtem hlubokým 142 metrů.

M
Dům v Kostelci (2012–15) na severozápadě Zlína vznikl pro dlouholetého přítele, s nímž Pavel Chládek navštěvoval základní školu, a oba vyrůstali na stejné ulici ve vilové čtvrti v centru Zlína, kde měl architekt pro klienta původně zrekonstruovat rodinný dům. Když byl však projekt hotový, klient s rodinou usoudili, že přece jen bude lepší pustit se do novostavby. Nabízel se tak pozemek v sousedství manželčiných rodičů situovaný nedaleko vodní nádrže Fryšták a zoologické zahrady Lešná. Objekt vznikl na konci příjezdové cesty nově vznikající obytné čtvrti šesti rodinných domů. Zpočátku se zdá, jako by dům zabíral téměř celou rozlohu jihozápadně se svažujícího pozemku. Důvod je prostý. Klient při vzpomínce na dětství, kdy musel vypomáhat na velké zahradě, netoužil po rozlehlém pozemku. V případě domu v Kostelci tak komunikaci se zahradou obstarávají dvě terasy. Každá přitom nabízí zcela odlišnou atmosféru: široce otevřená terasa z obývacího pokoje směřuje východním směrem a uzavřená terasa z kuchyně se obrací do západního nádvoří. V přízemí jsou blízké pohledy do zahrady, zatímco v pokojích v horním patře se přes střechy okolních domů otevírá západní panorama lesů. Finální podoba domu vznikala přes rok, až nakonec zvítězila třetí varianta, která se v průběhu stavby už nemusela nijak měnit. K řešení interiéru a zahrady si klient přizval jiné odborníky.

L
Rodinný dům v Přílepech (2012–14) se nachází na východním předměstí Fryštáku. Leží v centru obce nedaleko secesní školy na místě původní stodoly a bývalého domu, z něhož zůstal zachován jen klenutý sklep. Plošně největší ze tří prezentovaných domů Pavla Chládka je zároveň kompozičně nejrozehranější. V místech uliční čáry dům zachovává stěny původního objektu v podobě plotové zdi. Nově navržený dům však uskakuje do zahrady a ponechává velkorysý prostor pro dlážděný dvůr. Čtveřice kvádrů se různě zakusují do svahu, z něhož nad terén příjezdové komunikace vybíhají jen dva kvádry (vstup s pracovnou a technické zázemí s posilovnou). Celková kompozice je rozpůlena venkovním jednoramenným schodištěm. Každý z kvádrů slouží jiné funkci, čemuž odpovídá i materiálové řešení (kámen v obytné části, dřevo v ložnici a bílé plochy v jídelně). Na rozdíl od vnějšku nepůsobí vnitřní dispozice tak rozehraně, ale přirozeně na sebe navazuje jednotlivé místnosti obrácené jižním směrem do zahrady ve spodní části pozemku.

XS a XL
Na doplňujících dvou stavbách Pavel Chládek dokládá, že měřítko nehraje roli.

Dvoupatrová knihovna (2012–15) v Kostelci u Zlína
vznikla pro potřeby zlínského filantropa a nakladatele, který řešil otázku kam s knihami prostřednictvím minimalistické přístavby ke stávajícímu rodinnému domu (publikována v časopise Stavba 2/2016, pozn. red.). Objekt o jedné místnosti se stěnami tvořenými pestrobarevnou mozaikou ze hřbetů tisíců knih vytváří soustředěné místo ke studiu.

Na opačném konci pomyslného velikostního řazení stojí čtyřpodlažní polyfunkční dům na ulici Kvítková (2015–17) v centru Zlína. Přísný mřížkový rastr doplňuje blokovou zástavbu. Vysunutá hmota pomáhá zvýraznit nároží. Převýšené okenní otvory dodávají objektu metropolitní charakter. O úspěšnosti projektu, který bude dokončen letos na podzim, svědčí fakt, že stejný architekt byl pověřen projektem sousedního bytového domu, který bude mít naopak horizontálně orientovanou fasády z černého režného zdiva.

Více než na funkci nebo umístění záleží na klientovi a jeho požadavcích, čehož je dodnes nejmarkantnějším příkladem meziválečná výstavba Zlína. Díky realizacím Chládkova ateliéru se nemusíme stydět ani za současnou stavební kulturu smířenou s faktem, že už nikdy nebude masovou záležitostí, jako za Baťovy éry.
PETR ŠMÍDEK

Publikováno v časopise Stavba č. 2/2017, str. 34–35

Související články:
Rodinný dům Boněcko  4.12.2017
Rodinný dům v Kostelci  5.12.2017
Rodinný dům Přílepy  6.12.2017
Dostavba knihovny k rodinnému domu 26.1.2017

Stavba 2/2017  
Stavba 2/2016


Komentáře ke článku

 
 
 
 

Registrace k zasílání newsletteru

Stavbaweb.cz informuje o novinkách v oboru architektury a stavebnictví, představuje zajímavé objekty, projekty a materiály. Prostřednictvím tohoto formuláře se můžete přihlásit k odebírání denního newsletteru, a dostávat tak pravidelné informace přímo do své e-mailové schránky.

*Povinné položky
Vaše registrační údaje nebudou poskytovány třetím stranám a budou chráněny. Svou registraci můžete kdykoliv zrušit zde nebo prostřednictvím odkazu v zápatí každého newsletteru.
 
 
 
© 2007–2017 Business Media CZ, s. r. o.