Trendy u podlahových krytin

Trendy u podlahových krytin

(25. 9. 2018) Od nevýznamného prvku skrytého pod kobercem k dominantě interiéru

   
 
 
 
 

Trendy u podlahových krytin

Podlahové krytiny prodělaly za uplynulé čtvrtstoletí velký vývoj. Už jenom jejich vnímání uživateli poskočilo od nedůležité části bydlení, hojně zastavěné nábytkem nebo zakryté kobercem, k výraznému interiérovému prvku, se kterým je třeba počítat. Hlavní posun u všech krytin se projevil v jejich technických parametrech a užitných vlastnostech a samozřejmě také v designovém provedení.

Od klasických parket k zámkové pokládce, od masivního dřeva k vícevrstvým krytinám
V rámci dřevěných krytin vládly českým domácnostem před 20 až 25 lety masivní podlahy. Standardem byly klasické parketové vlysy, jejichž povrchová úprava (v 90 % případů to bylo lakování), se prováděla až dodatečně.

V polovině 90. let přišel čas vrstvených podlah. U nás se ujaly zejména třívrstvé dřevěné podlahy, které svou popularitou zastínily i do té doby nejrozšířenější masivní parkety. Jejich obliba spočívala v jednoduchosti pokládky, povrchové úpravě hotové již z výroby a ve větší stabilitě. Zpočátku byly vybaveny perodrážkou a lepily se k podkladu, mnohem častěji se ale pokládaly plovoucím způsobem a lepidlo se vkládalo do perodrážky.

Další zlom přinesly na přelomu tisíciletí zámkové spoje, které usnadnily a urychlily pokládku dřevěných podlah, zároveň zvýšily pevnost i odolnost spojů a nabídly nové možnosti při renovacích. Jako první představila dřevěné podlahy se zámkem švédská firma Kährs. Zámky se neustále vyvíjejí a v současnosti je na trhu už pátá generace zámků Kährs Woodlock, s nimiž je možné položit až 1250 m² podlahové krytiny v kuse, bez nutnosti přerušení dilatační mezerou.

Nárazové módní vlny, buk byl vystřídán dubem
Vývojem prošel i design dřevěných podlah, který zaznamenal několik módních vln, kdy popularita některého designu vždy prudce stoupla, několik let se držela na vrcholu a pak zase opadla. „Takový vzestup před 20 lety zaznamenala například třívrstvá podlaha z buku, kterou popularita vynesla až na zhruba 45 % veškerého prodeje dřevěných krytin. Dnes však představuje necelé 1 %,“ rekapituluje Petr Kratochvíl, zakladatel společnosti Kratochvíla parket profi.

Měnily se i preference barev. Zatímco před deseti lety byly velice populární červené dekory, které nabízí třešeň, jatoba či merbau, a jejich prodej zaznamenal dynamický nárůst, po třech až čtyřech letech zájem opět klesl a od té doby se prodávají minimálně. Lépe je na tom tmavě hnědý dekor ořechu, který byl hodně oblíbený čtyři až pět let zpátky.

Vlny popularity určitých podlah ovlivňuje také vývoj výroby. Kupříkladu dubové dekory, které byly dříve nabízeny jen v přírodní barvě, dokážou dnes výrobci kolorovat do různých odstínů. To také zapříčinilo, že dub tvoří momentálně více než 90 % prodeje. Nejoblíbenější jsou přitom bělené a šedé dekory. Zvýšená vlna popularity po dubových dekorech s sebou ale přinesla velký nedostatek dubového dřeva na trhu.

Od tří lamel k dvoumetrovým prknům díky větším obytným prostorům
Evoluci prodělaly i lamelové vzory. S nástupem vrstvených podlah tvořily až 99 % prodeje třílamelové dekory. Před deseti lety nastala vlna dvoulamel, které si z prodeje ukrojily zhruba 30 %, a po uplynutí dalších čtyř let přišly do kurzu jednolamelové dekory. Ty dnes mezi zákazníky jednoznačně patří mezi nejžádanější a v prodeji dohnaly třílamely, které se primárně dodávají do developerských projektů v rámci standardního vybavení. Přetrvávající zájem o třílamelové dekory je bezesporu daný jejich nižší cenou, která se nyní pohybuje kolem 800 Kč/m², dvoulamely stojí od 1300 Kč/m² a jednolamely od 1500 Kč/m² výše (ceny bez DPH). Cenový rozdíl vzniká zejména při výrobě. Pro jednolamely se používá pouze střed kmene, další části dřeva slouží k produkci dvoulamel a okrajové části pro třílamely.

Určitý posun lze najít i v rámci jednolamelových vzorů, u kterých se objevují stále větší formáty, tzn. širší a delší prkna. „Tento trend souvisí s rostoucí životní úrovní a tím i větší plochou obývaných místností. Dřívější dvacetimetrové pokoje nahradily místnosti o ploše 50, ale i 70 m², které by například třílamely opticky roztříštily. Proto do nich majitelé pořizují jednolamely, často maxi formátů, které mají ve velkých prostorách možnost krásně vyniknout,“ vysvětluje Petr Kratochvíl.

Nové povrchové úpravy – kartáčování, řezání či škrábání; lesk ustupuje matným povrchům
K další změně došlo při přechodu z lakované povrchové úpravy na olejovanou. Před dvaceti lety představovaly lakované podlahy téměř 99 % prodeje. Lidé nechtěli olejované, protože se obávali jejich údržby. Jelikož se však velká část jednolamelových dekorů vyrábí s povrchem ošetřeným přírodním olejem, vzrostla s jejich nástupem a důrazem na eko bydlení i popularita této úpravy. Petr Kratochvíl (KPP) k tomu poznamenává, že kdo vyzkoušel olejované podlahy, neměnil by. Dnešní poměr prodeje laku a oleje je odhadem půl na půl.

S lakem a olejem souvisí i lesk a mat podlah. Kdysi se nejčastěji prodával saténový lak označovaný jako polomat, dnes vzhledem k rostoucí oblibě olejovaných podlah převládají matné povrchy, evokující přirozenost dřeva. Proto i v sortimentu laků najdete laky vytvářející matné povrchy. „Horkou novinkou švédského výrobce Kährs je extra matný lak, který spojuje přirozený vzhled oleje a nenáročnou údržbu lakovaných povrchů. Důvodem je trend velkých prosklených ploch v architektuře. Ty mohou způsobovat lesklé odrazy světla a narušovat tak vnímání skutečného vzhledu podlahy. Ultra matná povrchová úprava absorbuje světlo a podporuje reálnou krásu dřevěné podlahy,“ vysvětluje Petr Kratochvíl. Zvláštností jsou pak podlahy s vysokým leskem.

Také ostatní povrchové úpravy se výrobci snaží posouvat stále dál. Vymysleli například kartáčovaný povrch, při němž se odstraňují měkká vlákna dřeva, a tím se zvýrazňuje jeho kresba. Katrování zase na každé lamele vytváří reliéf příčných zářezů, ruční škrábání zvýrazňuje a dokresluje přirozenou kresbu dřeva a tzv. „V“ drážky představují zkosené hrany lamel. Uvedené úpravy zvyšují přírodní vzhled krytiny, resp. její rustikální ztvárnění. Boom těchto podlah nastal přibližně před šesti lety. Dnes je namísto velmi rustikálních povrchů patrný návrat k dekorům v klidnějším pojetí s méně suky a minimálními odchylkami v barevnosti. 

Laminátové krytiny kopírují kresbu dřeva
Jelikož má laminátová podlaha primárně napodobovat vzhled dřeva, kopírují jejich výrobci trendy projevující se u dřevěných krytin. Zpočátku proto měly všechny podlahy z laminátu třílamelové vzory, dnes je většina novinek v jednolamelovém provedení. Také hladké povrchy jsou minulostí, výrobci přešli na dekory s „V“ drážkami, které evokují vzhled prken, tzv. gravír napodobuje techniku kartáčování dřeva a kromě polomatné klasiky se nabízejí matné nebo vysoce lesklé dekory. „Posledním trendem je tzv. synchronní struktura, která na rozdíl od náhodného zplastičtění povrchu, obvykle neodpovídajícího rozmístění suků a prasklin v dekoru, dokonale kopíruje kresbu dřeva,“ vysvětluje Petr Kratochvíl.

V současnosti se všechny laminátové podlahy vyrábějí v provedení se zámkovými spoji. Určitým standardem je používání nosných HDF desek se sníženou nasákavostí, impregnace zámků proti vlhkosti a další vylepšení, která sice majitel krytiny na první pohled nevidí, ale ocení je při běžném provozu domácnosti, například vyteče-li voda na podlahu.

Vyvíjela se i cena laminátových podlah. Zatímco před 15 až 20 lety se pohybovala kolem 1000 Kč/m², dnes je laminát za tuto cenu neprodejný. Výrobci se proto snaží vyvíjet lepší a kvalitnější produkty a současně tlačit ceny dolů. Momentálně je cena kvalitních laminátových podlah na úrovni 300 až 400 Kč za m² (ceny bez DPH).

Vinyl byl chybně označován za lino
Před 25 lety se vinylová podlahová krytina vyráběla výlučně v rolích. Lidé vybírali pouze dekor a šířku a materiál z minulosti chybně označovali jako linoleum nebo lino. Jedná se však o úplně jiný produkt. Zatímco linoleum je přírodního původu, vinyl je zkrácená forma slova polyvinylchlorid, jde tedy o podlahovinu z PVC, které se vyrábí z etylenu a chloridu sodného.

Před osmi lety se významným milníkem stala výroba tvrzených vinylových dílců, označovaných zkratkou LVT neboli Luxury Vinyl Tiles, které se lepily k podkladu. Surovina, z níž se desky vyrábějí, je stejná jako u rolových produktů, rozdíl spočívá v obsahu tzv. změkčovadel – krytina dodávaná v roli obsahuje kvůli požadované ohebnosti více změkčovadel neboli plastifikátorů, v pevných dílcích je jich obsaženo méně.

Další zásadní etapou je provedení vinylových dílců se zámky, na které přešli výrobci před pěti, šesti lety. „Nástup zámkové inovace byl zpočátku pomalejší, a to z důvodů vyšší ceny, která však postupně poklesla na zákazníky akceptovatelnou úroveň a popularita tohoto produktu je nyní na vzestupu. Aktuálně je odhadovaný poměr prodeje lepených vinylových dílců a dílců pokládaných plovoucím způsobem 60:40 a výhledově by se měl zlepšovat ve prospěch zámků, které pokládku výrazně usnadňují a urychlují,“ popisuje stav Petr Kratochvíl.

Co se vzhledu týká, výrobci stejně jako u laminátu kopírují novinky ve dřevě, zároveň se objevuje více kamenných a betonových imitací. Tento vývoj souvisí s interiérovými trendy i s možností volit alternativu k chladnější dlažbě. Vinylové dílce se dříve vyráběly v mnohem menším formátu než dnes. Zatímco před sedmi lety byla obvyklá délka 0,7 m, dnes je to 1,2 m a na trhu jsou i tzv. XXL formáty o délce dílce až 1,8 m. 

Přechod od vinylů k ekologickým elastickým podlahám
Na vinylové podlahy evropských výrobců se vztahují přísné hygienické normy, které mimo jiné určují například maximální přípustné množství ftalátů (druh změkčovadel), dle zdravotnických organizací potenciálně nebezpečných látek. Renomovaní výrobci proto již několik let ftaláty nahrazují jinými typy neškodných plastifikátorů a zároveň přicházejí se zcela novými produkty. Vývoj alternativy k vinylovým podlahám, zaměřené na ekologicky smýšlející zákazníky, je významným podlahovým trendem poslední doby. Výsledkem jsou krytiny, které mají vzhled vinylových dílců, ale jejich hlavními složkami je ricinový olej a sádra. Tyto suroviny jsou přírodního původu, řadí se mezi ekologické a obnovitelné, a materiál zbylý po pokládce tak můžete zlikvidovat i v běžném komunálním odpadu. Mají dokonale uzavřený povrch, špína na nich neulpívá, proto je stačí vytírat čistou vodou bez saponátů. PVC ani plastifikátory v nich nenajdete a na rozdíl od vinylových podlah, které přes přísné normy budou vždy nějaké, byť minimální, množství těkavých látek uvolňovat, mají ekologické podlahy emise nulové. Oficiální název těchto krytin zatím neexistuje a používá se obecné označení ekologické elastické podlahy. Na trhu se objevily před cca čtyřmi roky a dnes již kromě provedení v rolích či dílcích k lepení nabízejí i různé typy konstrukcí se zámkovým spojem. Cenou se dostaly na polovinu, a tak se dají pořídit za zhruba 800 Kč/m² (cena bez DPH).

Přírodní linoleum dostalo obdélníkový formát
Mezi čistě přírodní materiály patří i linoleum. Kdysi se vyrábělo hlavně v rolích a vzhledem ke svým antibakteriálním vlastnostem našlo uplatnění zejména ve zdravotnických zařízeních. Ve snaze prosadit linoleum více do soukromého bydlení přišli výrobci před deseti lety s hotovými dílci obdélníkového nebo čtvercového formátu, později vybavenými zámkovým spojem. Zjednodušeně řečeno se jedná o nařezané linoleum v rolích, nalepené na HDF desku podobně jako u laminátů. Posledním trendem jsou obdélníkové formáty bez HDF desky, které napodobují oblíbené vinylové dílce a pokládají se lepením k podkladu. Vývoj zaznamenala i povrchová úprava linolea. Nejaktuálnější je vylepšená úprava Topshield2, která se méně špiní a lépe udržuje. 

V budoucnu si odstín dřevěné podlahy změníme sami doma
Vývoj podlahových krytin bude samozřejmě pokračovat. U dřevěných podlah povede nedostatek vstupní suroviny, z toho vyplývající nárůst její ceny a tlak zákazníků na co nejnižší konečnou cenu podlahy k tomu, že budou obsahovat dřeva čím dál tím méně. Už nyní je patrný posun od dříve populárních masivních krytin s celkovou tloušťkou kolem 22 nebo 20 mm k 15mm třívrstvým podlahám. Ty zase pomalu začínají nahrazovat vrstvené konstrukce tloušťky pouhých 13 mm nebo i 10 mm, tedy s minimální nášlapnou vrstvou, třeba i dýhou. Vlivem nižší nášlapné vrstvy bude muset nutně dojít ke změně střední nosné desky, která bude nahrazena HDF. Firma Kährs také pracuje na možnostech, jak více využít jiné dřeviny pro nášlapnou vrstvu. Testuje se např. využití břízy a její vytvrzeni, tak aby splňovala vyšší nároky na opotřebení. K vývoji u dřevěných podlah přispívají i výrobci podlahové chemie, kteří s novou generací produktů přinášejí možnost změnit si odstín dřevěné podlahy i sami doma.

Laminátové podlahy spíše zůstanou v současné podobě, přestože vývoj se nezastaví, revoluční skok se u nich neočekává. Zato u stávajících vinylových podlah je předpoklad, že je časem vytlačí ekologické krytiny a obliba přírodních produktů bude obecně stoupat.

Další informace o podlahách ze sortimentu firmy Kratochvíl parket profi najdete na www.kpp.cz.

podle podkladů firmy Kratochvíl parket profi, s. r. o.


Komentáře ke článku

 
 
 
 

Registrace k zasílání newsletteru

Stavbaweb.cz informuje o novinkách v oboru architektury a stavebnictví, představuje zajímavé objekty, projekty a materiály. Prostřednictvím tohoto formuláře se můžete přihlásit k odebírání denního newsletteru, a dostávat tak pravidelné informace přímo do své e-mailové schránky.

*Povinné položky
Vaše registrační údaje nebudou poskytovány třetím stranám a budou chráněny. Svou registraci můžete kdykoliv zrušit zde nebo prostřednictvím odkazu v zápatí každého newsletteru.
 
 
 
© 2007–2018 Business Media CZ, s. r. o.